Foto: autorka

Vánoční koncert v nemocnici

18. 12. 2017

Je stříbrná neděle 17.12.2017, já stále ještě trávím čas v nemocnici, nijak mne nemrzí, že nemohu uklízet, péct a nakupovat. Čeho ale opravdu lituji, je skutečnost, že letos poprvé budu chybět v našem malém kostele na zpívání koled.
Ráno jsem vstala z postele a venku se sypal sníh, alespoň něco, co připomíná blížící se vánoce. Sestřička nám všem třem na pokoji napíchala infuze a informovala nás o dnešní návštěvě kapely z blízkých Nepolis.
Hurá! O koledy tedy letos nepřijdeme. V deset hodin jsme se všichni (i ti nechodící) shromáždili v jídelně a těšili se na koncert.
Koledy zpívala a hrála skupina dobrovolných hasičů "Nepál band". Jejich produkce byla krásná a dojemná. Po koncertě jsme dostali dárečky, které vyrobily děti z nepoliské základky.
Moc si vážím lidí, kteří obětují svůj volný čas a dělají radost starším a nemocným, často nemohoucím lidem. Všem přeji krásné a klidné vánoce.

Můj příběh

Autor: Redakce

Hodnocení:

(5 b. / 8 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Lidmila Nejedlá 19.12.2017 19:38

Miluško, tvé zprávy z nemocnice jsou optimistické a to je dobře. Držím palce, ať jsi brzy jako rybička.

Hana Rypáčková 19.12.2017 15:54

To mě potěšilo.Miluško, přeji zbytek pobytu a domácí pokračování, hlavně v pohodě. Drž se , děvče.Díky za článek.

Zuzana Pivcová 18.12.2017 19:13

Miluško, je to krásné a pro pacienty určitě velká radost, že na ně takhle někdo myslí. Ale doma je doma, že? Moc děkuji za příspěvek.

Alena Tollarová 18.12.2017 19:10

Je to bezvadné, když i do nemocnice vstoupí vánoční nálada třeba prostřednictvím hasičů, kteří dokážou uhasit možná nějaké to smutnění. A že ve školách myslí na nemocné a děti pro ně vyrobí dárečky. Miluško, řekla bych, že ten andílek Tě bude provázet ...

Miluše Hasenohrlová 18.12.2017 19:04

Mílo, ten dárek -andělíček určitě potěšil v tom nemocničním prostředí.Je dobré, že pacientům dovedou zpříjemnit nepříjemné chvíle.

Marie Seitlová 18.12.2017 19:02

To jste měli Miluško krásné překvapení a zpestření pobytu v nemocnici. Přeji zlepšení zdraví a pěkné Vánoce doma.

Anna Čípová 18.12.2017 18:51

Miluško, to muselo být dojemné. Díky za článek i fotky. Přeji zlepšení zdravotního stavu, krásné Vánoce a hodně optimismu v novém roce.

Alena Vávrová 18.12.2017 18:33

Moc Ti toto milé vytržení během nemocničního pobytu přeji, Mílo. Hasičům dík a Ty, šup šup, už ať jsi doma!

Věra Ježková 18.12.2017 16:06

Milý článeček i fotky. Přeji vám hezké Vánoce a hodně zdraví.

Libor Farský 18.12.2017 13:16

Jen více takových milých zpráv, ať žijí Nepálští hasiči, či bandisti ! Škoda, že nemáš, Miluško, zvukový záznam. Ale hlavně, že nechybí trubka na melodickou vsuvku "HOŘÍ".

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak se mi líbilo v nemocnici

Jste normální? Tak by asi zněla vaše otázka na moje konstatování. Možná ne, jak se to vezme... Tak…

Jana Hošková

Mírně nostalgický deník

V televizi nejde momentálně nic zajímavého, politické zprávy na webu jsou vlezle hnusné, a tak jsem si raději nalil sklenku střiku a v myšlenkách se vrátil až do doby, kdy jsem si velmi pilně, a hlavně tajně psal deník.

Jan Zelenka

Malá úvaha o kompostu

Ten kompost tam byl snad odnepaměti. V rohu zahrady ho založil někdy ke konci padesátých let můj děda. Dlouhá léta tam pak vozil ze zahrady za ranního kuropění trávu kosou posekanou.

Miroslava Schusterová

Tenkrát na Šumavě

Ten dům stojí v Husově ulici, kousek pod náměstím a dnes vypadá trochu omšele. Stárne, stejně jako já, která se zde před mnoha lety narodila. Moji předkové žili v Pošumaví po generace. Po válce, kdy se svět opět nadechoval k bezpečnému životu, se rodiče přestěhovali do města.

Věra Lišková

Bacha na rozbouřené jezy!

Budu vám vyprávět příběh, který se stal před patnácti lety. A tentokrát vůbec není humorný, ale zato hodně napínavý, ale co je nejdůležitější, má šťastný konec.

Ami Zahradníčková