Foto: autorka

Vánoční koncert v nemocnici

18. 12. 2017

Je stříbrná neděle 17.12.2017, já stále ještě trávím čas v nemocnici, nijak mne nemrzí, že nemohu uklízet, péct a nakupovat. Čeho ale opravdu lituji, je skutečnost, že letos poprvé budu chybět v našem malém kostele na zpívání koled.
Ráno jsem vstala z postele a venku se sypal sníh, alespoň něco, co připomíná blížící se vánoce. Sestřička nám všem třem na pokoji napíchala infuze a informovala nás o dnešní návštěvě kapely z blízkých Nepolis.
Hurá! O koledy tedy letos nepřijdeme. V deset hodin jsme se všichni (i ti nechodící) shromáždili v jídelně a těšili se na koncert.
Koledy zpívala a hrála skupina dobrovolných hasičů "Nepál band". Jejich produkce byla krásná a dojemná. Po koncertě jsme dostali dárečky, které vyrobily děti z nepoliské základky.
Moc si vážím lidí, kteří obětují svůj volný čas a dělají radost starším a nemocným, často nemohoucím lidem. Všem přeji krásné a klidné vánoce.

Můj příběh

Autor: Redakce

Vstoupit do diskuze 11

Hodnocení:

(5 b. / 8 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie

Zpět na homepage

Martina (56 let): Po smrti otce od nás máma očekává neustálou pozornost

Vždy jsem obdivovala mámu a tátu, jak hezký vztah spolu měli. Opravdu se milovali, respektovali, neudělali krok jeden bez druhého. Bohužel, po smrti tatínka se to ukázalo být jako problém.

Redakce

Detstvo očami seniorov a detí. Prázdninové medzigeneračné stretnutie

V jedno krásne prázdninové popoludnie sa v našom meste zišla skupina čitateľov inšpirovaná témou: „Detstvo včera a dnes.“ Vytvorili krásnu a zmysluplnú atmosféru.

Anna Čunderlíková

Neumím být sám

Je to jen můj pohled. Každý to má jinak. Nechci se dívat do stěn sám. Naslouchat tichu. Namáhat si hlavu. Raději se pohádám. Ale být sám? To neumím, ani nechci.

Jindřich Berka

Rozbité kružítko

Už jste někdy něco vyhodili a dodatečně jste toho litovali? Mně se to párkrát v životě stalo, ale přežila jsem to. Patřím spíš do skupiny lidí, kteří nemají se zbavováním se nepotřebných věcí zásadní problém. Preferuji totiž rozumný pořádek ve věcech, a ten nejde udržet, pokud se hromadí zbytečné věci v omezeném prostoru.

Vladislava Dejmková

Tam v Sedlci v kostnici

Procházím uličkami města, které jsem si, právě tak jako před dávnými lety Prahu, okamžitě zamilovala. Zdají se mi povědomé, ač jsem tu prokazatelně prvně v životě.

Iva Bendová