Poplujeme spolu
proudem, který pádí,
zbavíme se smutku,
zamáváme mládí,
a pak možná někde
řeku přebrodíme
a tam blízko splavu
stud svůj odhodíme.

Pojedeme spolu,
rychlosti se řadí,
tváře větrem pálí,
nám to sotva vadí,
a pak možná někde
motor zastavíme
a tam v hebké trávě
lásku oslavíme.

Poletíme spolu
do hvězdného ticha,
s křídly tažných ptáků
duše volně dýchá,
a pak možná někde
budem hledět shora
na zázračný život,
jenž nás dosud volá.