Musím se přiznat, že až donedávna jsem se o Čínu nijak nezajímala. Vnímala jsem ji jako vzdálenou a rozlehlou zemi s dlouhou a bohatou historií, více než miliardou obyvatel mluvících jazyky, kterým nemám šanci porozumět, levným, ale nekvalitním zbožím a politikou, které prostě nerozumím.
Trochu jsem zalapala po dechu, když jsem se loni o Vánocích dozvěděla, že můj syn Jiří a jeho žena Jana plánují cestu právě do Číny. Na třítýdenní putování po této zemi se vydali začátkem května. A my, co jsme zůstali doma, jsme vyhlíželi každý den nové zprávy. Abychom se ujistili, že jsou naši mladí v bezpečí a v pohodě. Abychom si to trochu užili s nimi a něco nového se dozvěděli. Musím se přiznat, že jsem se za ten měsíc toho o Číně dozvěděla víc, než za celý svůj dosavadní život.
Netušila jsem, co všechno musí člověk zařídit, aby mohl do Číny vycestovat jako turista. Samozřejmostí je platný cestovní pas, který je základním dokumentem pro žádost o turistické vízum. K žádosti je však třeba přiložit celou řadu dalších dokumentů, například podrobný itinerář cesty či potvrzení o ubytování po celou dobu pobytu. Snadnou záležitostí není ani nákup letenek, včas se také musí vyřešit potřebná očkování. Tak proto mladí začali s plánováním své cesty po Číně už s půlročním předstihem!
Nejvíce mě však překvapila skutečnost, že je nezbytně nutné si ještě v Čechách nainstalovat na mobil některé aplikace, bez nichž se v Číně prakticky neobejdete. Jejich případná doinstalace až na místě je prý velmi komplikovaná, někdy dokonce nemožná. Některé internetové služby jsou v Číně blokovány (např.Google, Facebook, WhatsApp, Instagram), takže je vhodné si ještě před odjezdem zařídit kvalitní VPN. V Číně je standardem placení prostřednictvím bankovních aplikací, s hotovými penězi se prakticky nesetkáte. Aplikace jsou vyžadovány v hotelech, restauracích či v dopravě. Samozřejmě je třeba mít na mobilu i dobrý překladač, neboť anglicky se domluvíte jen zřídka.
Následující text kombinuje stručná fakta o navštívených místech s autentickými postřehy mé snachy Jany, které během cesty průběžně zveřejňovala na sociálních sítích. Právě jejich propojení vytváří osobní mozaiku dojmů z dnešní Číny – země plné překvapivých kontrastů.
Navštívená místa jsou zřejmá z následující mapy:
![]()
Chengdu je hlavní město provincie S'-čchuan v jihozápadní Číně, v této metropolitní oblasti žije přes 20 milionů obyvatel. Město je známé zejména chovem a ochranou pand velkých, pikantní sečuánskou kuchyní a bohatou historií sahající více než 2000 let do minulosti. Zároveň je to moderní město, které se rychle ekonomicky i technologicky rozvíjí. Například zdejší metro patří mezi největší na světě. Je dlouhé 720 km, má 447 stanic a 17 linek. (Londýn a New York mají asi 400 km metra, Praha 65 km.)
![]()
![]()
![]()
Pandy v rezervaci v Chengdu
Jana: Zatím nevím, jak vlastně na mě Čína působí. Loni v Japonsku jsem byla unesená a nadšená. Čína je rozhodně víc kontrastní. Krásná, ale i ošklivá. Moderní a luxusní, ale i chudá, neudržovaná. Lidé jsou přátelští i někdy nekultivovaní (aspoň podle našeho vnímání). Tak se necháme překvapit celou cestou... Rozhodně je to ale země schodů, draků a pand.
Leshan je město v provincii S’-čchuan na jihozápadě Číny, známé především největší kamennou sochou Buddhy na světě (71 m). Byla vytesána do skalního útesu během dynastie Tchang mezi lety 713–803 n. l. a je zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO. Nedaleko Leshanu leží hora Emeishan vysoká 3000 m. n. Je to jedna ze čtyř posvátných buddhistických hor Číny.
![]()
Chongqing je jedno z nejpozoruhodnějších měst Číny. Leží v jihozápadní Číně a je jednou ze čtyř čínských municipalit přímo podřízených centrální vládě. Správní oblast má přes 30 mil. obyvatel a rozlohu přibližně jako Rakousko. Město je postavené v kopcovitém terénu a ulice, mosty i budovy jsou v několika úrovních nad sebou.
![]()
Chongquing v noci
![]()
Současný Chongquing
![]()
![]()
Jana: V noci je Chongqing město neonů, světel, dronů a velké show.
Yunnan je provincie na jihozápadě Číny. Hraničí s Myanmarem, Laosem a Vietnamem a bývá považována za jednu z nejkrásnějších a kulturně nejrozmanitějších oblastí země. Jsou tu hory, hluboká údolí, jezera i tropické pralesy. Mezi nejznámější místa patří hlavní město Kunming, které je díky příjemnému klimatu označováno jako město věčného jara.
Jana: Čína je opravdu hodně různorodá. Z neonového Chongqingu jsme se přesunuli do Yunanu. Člověk má pocit, že cestoval časem, nejen letadlem. Chudší oblast. Zase více autentická. Kanály, příroda, krásné město. Lidé viditelně chudší a etnikum více připomínající Tibet. Také Lijiang, kde teď jsme, byl důležitou křižovatkou mezi Čínou a Tibetem v historii.
![]()
![]()
![]()
![]()
Liljiang je jedno z nejznámějších historických měst v provincii Yunnan. Největší atrakcí je Staré město Lijiang, které je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO. Najdete zde úzké dlážděné uličky, kanály a kamenné mosty a tradiční domy etnika Naxi. Nedaleko města se nachází pohoří s celoročně zasněženými vrcholky Jade Dragon Snow Mountain s nejvyšší horou přes 5000 m. Mnoho cestovatelů považuje právě Lijiang za jedno z nejmalebnějších měst celé Číny díky kombinaci historické architektury, horské krajiny a místní kultury.
![]()
![]()
![]()
Jana: Když jsem loni jela do Japonska, všichni mě varovali před kulturním šokem. Nakonec se ani moc nekonal. Čekala jsem, že Čína bude podobná. Ale vůbec. Tady kulturní šok přišel mnohem víc.
Možná je to tím, že když člověk čte čínskou filosofii a něco z historie, dívá se na jejích čínská dramata, má hodně nerealistická očekávání.
Upřímně, po necelých dvou týdnech mi pořád vadí jejich plivání a kašlání. Zatímco Blízký východ mi vždy voněl po kadidlu, tady mi všechno smrdí po vepřovém smaženém mase.
Vyzkoušeli jsme různé hotely na cestě. Tradiční, moderní, mrakodrapy.... A všechny byly trochou ošuntělé, hezké na obrázku, ale v realitě to bylo spíše "na oko". Krásná zahrada, kde si nemáte sednout, čajový rituál, který vede Číňan v zelených monterkách...
Dali je historické město v západní části provincie Yunnan. Leží mezi pohořím Cangshan a jezerem Erhai v nadmořské výšce přibližně 2 000 metrů. Dali bylo hlavním městem království Dali (10.–13. století), které existovalo před mongolským dobytím Číny. Atmosféra je tady obvykle klidnější než v turisticky velmi navštěvovaném Lijiangu. Největší atrakcí je jezero Erhai, které má rozlohu kolem 250 km. Asi 1,5 km od starého města stojí tři pagody chrámu Chongsheng, které jsou symbolem Dali a patří mezi nejznámější budhistické památky v jihozápadní Číně.
Jana: Dali je určitě klidnější, je sice turistické, ale zároveň obklopené krásnou přírodou. Asi si tu začínám zvykat...
![]()
Jana a jaro v Dali
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
Jana: Čína pro mě bude země schodů. Na posvátnou horu Emei je to prý 45-60 tisíc schodů, ale schody potkáte úplně všude. Čekáte normální pěšinku v přírodě a jsou tam schody. To je určitě něco, co jsem nečekala.
A to země muzikantů a zpěváků. Jsou všude. V každém městě jsou večer místa v parku nebo na náměstí, kde si můžete zaplatit karaoke a zpívat. Hned pár metrů vedle sedí muzikant, co chce prorazit. V barech, klubech hraje živá hudba. Prostě zpívá tady snad každý....
![]()
Karaoke v Dali
![]()
Zmrzlinu si můžete dát i v noci
Velká čínská zeď je starý systém opevnění táhnoucí se severní Čínou. Celková délka všech dochovaných úseků činí přibližně 21 200 kilometrů. Dnešní podoba zdi byla vybudována za dynastie Ming v době od konce 15. do začátku 17. století. Jejím účelem bylo chránit Čínu před mongolskými nájezdy. Podobná opevnění proti vpádům kočovných kmenů byla však budována již v dávnějších dobách.
![]()
![]()
Jana: Skoro poslední den a také highlight cesty. Čínská zeď. Stálo to za to. Neuvěřitelné. Prý to celé ( i s odbočkami) měří přes 21 tis km. Dobudováno v 15-17 století. Pro porovnání v té době my jsme zvládli jeden menší most ![]()
. Docela pocit méněcennosti...
Peking je hlavní město Čínské lidové republiky a s více než 21 miliony obyvatel je jedním z nejlidnatějších měst na světě. Jeho současný název Peking znamená Severní hlavní město. V Pekingu, který je po celá staletí správním a kulturním centrem země, se nalézá proslulé náměstí Nebeského klidu či Zakázané město, komplex chrámů a paláců, odkud dříve vládli čínští císařové.
![]()
![]()
![]()
![]()
Jana: Poslední den v Pekingu, poslední den v Číně. Tři týdny cestování. Rozhodně nemůžu tvrdit, že tuhle zemi znám nebo bych ji trochu pochopila. Spíš jsem trošku zahlédla něco z její komplexnosti.
Ale můžu napsat, jak na mě působila. Jaké pocity z ní mám.
Určitě jako země kontrastů a protikladů. Viděli jsme chudé i luxusní čtvrtě měst. Prý ještě před několika lety premiér přiznal, že asi 600 milionů Číňanů žije s příjmem kolem 1000 yuanů měsíčně (cca 140 USD tehdy). To je hodně málo i zde. A zároveň 40% obyvatelstva.
Zažili jsme různé tváře Číny. Klidnější Chengdu s pandami, komunistický Leshan s obřím Buddhou, posvátný Emeishan s více než 3000 m n. m. Neonový a futuristický Chongqing. Malebný a chudší Lijiang a Dali. I hlavní město, nejbohatší Peking.
Dovolená to byla krásná i náročná. Právě pro velké změny, přesuny, různorodost podnebí, počasí i nadmořské výšky.
Bye bye a 再见 !
![]()
Draci jsou oblíbená čínská mytoligická stvoření.