Dnes se dost ochladilo a já jsem se po včerejším sázení brambor celkem dobře vyspala. Takže můj dnešní ranní rituál?
Nejdříve poděkuji nebesům za to, že jsem se vůbec probudila a také za dnešní dobrý a posilující spánek. Následuje ranní studená sprcha a několik každodenních cviků. Vykouknu z okna - mrholí, ale já ihned jdu, nebo se spíš ploužím do zahrady víc vyčistit ještě jeden záhonek od plevele. Je to jeden kyblík, na další záhon už si netroufám.
Zase sprcha a jdu do blízkého obchodu velmi, velmi těžce. Potkávám známou a říkám jí - jdu tak, tak - včera jsem s vnukem sázela brambory a dalo mi to zabrat. Také se od ní dovídám, že už brambory zasadili a zaseli mnoho zeleniny tak jako já - jindy sázím brambory a seji zeleninu daleko později.
Domů se skutečně dobelhám a po snídani sedám chvíli k počítači, abych si pročetla e-maily. Několik dní, co jsem víc pracovala na zahrádce, jsem na ně neměla moc času. Teplé počasí urychlilo i růst trávy, takže v sobotu a v pondělí jsem sekla elektrickou sekačkou, sela hrášek, mrkev, ředkev, špenát, česneková semínka, sázela cibulku. Ovšem také jsem si velmi ráda na zahradě odpočinula a všemi smysly vnímala opojné, voňavé a překrásně rozkvetlé stromy jabloní, višně, třešně i švestky, tak jako keře zlatého deště a probouzející se květy šeříku i dalších jarních květin.
Ale také s bolestí pozoruji, že rok od roku kolem všech nádherně kvetoucích stromů poletuje méně pracovitých včeliček i jiného bzučícího, ale velmi užitečného a potřebného hmyzu.
Včera dopoledne jsem čistila i záhon jahod, spálila nějaké zbytky keřů a odpoledne po škole mi přišel 17letý vnuk a moc mi na zahradce pomohl. Moje mladé sousedky na zahrádkách také už pilně pracují, menší děti sousedů si hrají a my si máme všichni čas i chvíli popovídat. Po práci si s vnukem doma u jídla chvíli vyprávíme - říká mi, co si vybral tento týden na obědy a také kolik dní u nich budou přijímací zkoušky a že jejich třída bude mít příští středu ředitelské volno (kvůli přijímacím zkouškám). A také, když bude dobré počasí, že mi pomůže posekat zbytek zahrádky benzínovou sekačkou, protože na mou malou elektrickou už je tráva přerostlá - vnuk bydlí v blízké vesničce.
Minulý týden jsem byla v knihovně v Boskovicích na druhé lekci Digitální odysey - je to výuka chytrého telefonu, zdědila jsem ho po jedné vnučce. A protože jsem po této lekci jela v ten den do Prostějova, tak jsem si ihned na něm něco nafotila a vnuk mi ještě pomohl přetáhnout fotečky z tohoto telefonu na můj počítač do sekce Picaso.
A já se dnes po obědě musím znovu natáhnout na postel, protože moje tělo po několikadenní pro mne po zimě vyčerpávající práci na zahrádce už odmítá poslouchat. V tichu relaxuji a dokonce i chvíli usnu, což je u mne nečekané.
Stále trochu mrholí, tak se dávám do úklidu skříní - říkám si musím zase něco vyřadit. Nad každým kouskem oblečení rozjímám, že je stále ještě dobré? Všechno rovnám a vidím, že mi skříň s oblečením skutečně přetéká - mnohé kousky oděvů jsou letité. Bohužel někdy zjišťuji, že i přes množství hraniček textilních výrobků si nemám co obléct - také se vám to někdy stane? A přece jsem docílila úspěchu - tři halenky vyřazuji!
Abych se odreagovala, tak také dnes vyluštím nějakou křížovku. A zase trochu víc se věnuji úklidu ve spížce.
Už je podvečer a já si říkám, tak už dost - ruce už tolik nebolí a tak se mi snad podaří napsat nějaký článeček k zajímavému tématu.
Protože jsem byla minulý týden autobusem v několika městech na našem okrese a právě také v Prostějově - mohla jsem je trochu víc porovnat. Ovšem na všech svých cestách jsem se přímo z okna autobusu opíjela překrásnou, květy zářící jarní rozkvetlou a svěže zazelenanou přírodou.
Ale v Prostějově jsem uviděla něco neobvyklého a nečekaného. Po obou stranách náměstí byla nádherná, pestrobarevná velikonoční výzdoba, kterou vytvořily děti se svými učitelkami ze všech tamních základních i mateřských škol, družin, dětských skupin i rodinného centra. Bylo to velmi, velmi originální, zajímavé a překrásné - ukáži na několika připojených fotečkách.
Pošlete odkaz na tento článek
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v telefonu. „Ne, fakt to nejde. S mou nohou bych to nezvládla.“ „To je škoda, víš jak dlouho…
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím věkem jsem si blbé dny zakázal. V pětasedmdesáti je člověk rád, že ráno…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě nevstanu, protože určitě ještě nemám ve schránce předplacené noviny. Jenže…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na letní čas, protože se k ránu stejně budím, pokud je sluníčko. Přímo bych…
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy až do Roudnice. Vlakem a rád. Smuteční řečník začal monotónně mluvit. Lidé se…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve vysokém věku. Jenže moji příbuzní z toho mají legraci. Nepodporují mě v mým…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a mládí, ten skvělý a jistoty zaručující socialismus pod vedením rodné matky…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě. Samozřejmě, že dům se zahradou nese s sebou starosti, ale s tím jsem do…
A je to tu zase. Rok se s rokem sešel a já mám narozeniny. Letos jsem na to trochu vyzrála a pracovní oslavu jsem udělala společně s…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový život. Tu větu mi řekla sousedka asi dva roky po smrti manžela. Vybrala…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole, stát v potoce po kolena ve vodě, stavět hráz z kamení a větví, jen aby byla…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu turistů a hlavně peněz spoutané, přistaví se tobogány a nesou vznosný název…
Někdy se stane něco, co zůstane v paměti dlouhou dobu, celoživotně. Počátek události nastal v polovině minulého století na druhém stupni…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na kterou jsem nebyla připravena. Sestra Míša odjela do Anglie, začaly…
Jedno z přikázání Desatera praví – Pomni, abys den sváteční světil. Dnes je významný státní svátek, a i když nejsem zrovna věřící, slunce,…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát, protože nikdo z rodiny, široko daleko zpátky, se takového věku nedožil. Moje…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý perfektní. Obdivuje, jak se často scházíme, stále něco slavíme, jsme prý…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne. Modrá obloha bez mráčku předpovídala krásný letní den. Ještě chvíli ležet se…
Jen si představte to štěstí! Přemýšlím, co k obědu, protože v těchto vedrech se mi tedy moc vařit nechce, a slyším, jak Jindrovi kvákla…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před odchodem do práce nestihl, mohly jsme se sestrou a maminkou spolehlivě…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou kytarou na krku a černým kloboukem na hlavě. Jako klaun. Na sále tanečním s…
Na zastávkách či přímo ve vozech MHD každý z nás občas zažije něco, co ho překvapí, rozhodí či doslova naštve. Ale to, co zažili cestující…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z…
Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o život. V neděli jsem se vrátil z dovolené na Slovensku. Někteří nad ní i…
Každý z nás proživá svůj životní příběh. Každý máme svůj příběh trochu jiný, ale jedno máme všichni společné. Jednou přijdeme a jednou…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy Kníničské přehradě. Kozí Horka byla ke koupání a rekreaci u vody přímo ideální,…
Když jsem se stavila minulý týden u kamarádky Ivy na kafi, ptala se mě, jak to, že nic nepíšu, že to marně na íčku hledá. No nepíšu, teda…
"Vyměníme starý, oprýskaný, opotřebovaný a ošklivý nábytek, koberec a vymalujeme. Od vás potřebujeme, abyste z vnitřků skříní vše…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda ve společnosti. Když manžel zemřel, je pro mě samota ještě horší. Cíleně…
“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v Českých Budějovicích po Piaristickém náměstí blonďatá tříleťačka. Vyhlížela…
Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti…
Pojedu sama k moři. Tu větu jsem převalovala v hlavě asi pět let. Jsem nerozhodná, mluvím mizerně anglicky. A jsem mistr v představách,…
Tohle je intimní zpověď zralé ženy. Proto varuji všechny čtenáře, kteří nejsou zralými ženami, aby si dobře rozmysleli, zda budou…
V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna 1968. I já se zahloubávám do vzpomínek z této doby a následující normalizace. To…
Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená. Bylo nás pět, a měly jsme za sebou první rok v pracovním procesu po…
Od mala mám ráda míče. Malé, velké, hladké, krásně barevné, kulaté, příjemné do ruky. Míče v barevných síťkách. Doma jsem měla jeden…
Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první dovolená. Dva týdny.
Horký téměř letní den, slunce se kutálí po nebi a paprsky objímá zem.
Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z kraje padesátých let. Byl to ten rok, jak v rádiu hlásili, že k nám začaly…
Pro neznalé, tehdy za hluboké totality to byla Cestovní Kancelář Mládeže. Aby byla skutečně pro mladé, měli stanoven limit do 30 let věku.…
… a jak za to ale nemůžu, protože mi příroda prostě velký prsa nenadělila, a já tím pádem zřejmě přišla o mnohé milostné příležitosti.
Opakoval se rok 1997, Bohumín zase pod vodou. Meteorologové předpovídali velké deště, ale netušili jsme, že to bude opět apokalypsa. Před…
Když se dcery dozvěděly, že jsem poslal větší obnos do sbírky na pomoc lidem postiženým povodněmi, rozzlobily se. Syn řekl, že bych neměl…
Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v žádné pacientské organizaci sdružující muže postižené nemocemi předstojné…
Léto už sice skončilo, ale myslím, že není na škodu si tak trošku zavzpomínat na teplé dny. Jakmile se začne blížit léto, nám ženám se…
Jdu po chodníku a vidím, že starosta má otevřené okno. Sláva, potřebuji s ním něco projednat. Třeba na mě bude mít tři minuty času. Pro…
Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela, protože vlastně žádný binec nebyl a čerstvě vykoupaná jsem trávila večer…
„Tys přece pracovala v televizi. Jak to tehdy bylo?“ zeptalo se mě v divadle pár mladých herců, když na obrazovkách běžela minisérie Volha.…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
-
HOKEJOVÁ TIPOVAČKA
-
Kvíz i60 - 21. týden
Čeští hokejisté v těchto dnech bojují na Mistrovství světa ve Švýcarsku. Úspěchy i neúspěchy české…
- Foto dne