Celý život jsem pracovala s lidmi, a to ve třech dost odlišných oborech (školství, finančnictví, justice). Bývalo to neskutečně zajímavé, ale také dost vyčerpávající. Lidské osudy, povahy, chování, zvláštnosti před vámi defilují celou pracovní dobu, často i mimo ni.
A pořád se musíte usmívat a zvládat všechno s maximální profesionalitou. Někdy je všeho až tak moc, že je toho je příliš. A pak se někdy dějí věci nevídané!
Ten den byl bláznivý už od rána. Jeden telefonát za druhým, do toho klepání na dveře, maily chodily v nebývalém počtu a kolegyně měly každou chvíli důvod přijít něco důležitého probrat. Další telefon: "Potřebuji mluvit s paní Zwyrtkovou." Já na to: "U telefonu." A za chvíli zas a znova. Pak někdo zaklepal na dveře, vstala jsem od počítače, obešla stůl a šla ke dveřím. Za nimi stál neznámý člověk a zeptal se: "Je tady paní Zwyrtková?" Já na to: "U telefonu..."
A o něco později opět zvoní telefon. "Dobrý den, tady je Habrman." A mně ujelo: "Dobr den." Na druhé straně strnulé ticho a já se snažila ovládnout, abych se do toho sluchátka nerozchechtala.
Probíhala konzultace se 14-letou slečnou, přišla v doprovodu své maminky. Paní měla evidentní potíže s mluvením: Pořád tak nějak divně klapala čelistmi, vysouvala a zase zasouvala bradu, slova jen tak tak protlačovala ven. Usoudila jsem, že ji zlobí zubní protéza. Po chvíli zase klap klap, zacvakala zuby a optala se: "Máte talířek?" A ze mě vylítlo: "Na zuby?" Nevěřícně se na mě zahleděla a řekla: "Ne, upekla jsem vám štrúdl." A skutečně ho vytáhla z tašky. Když já si opravdu myslela, že jí vypadává protéza. Dcera dostala neovladatelný záchvat smíchu, konzultace momentálně nemohla pokračovat...
Nahlásila jsem zaměstnavateli poruchu tiskárny. Pracovník servisu výpočetní techniky se jmenoval Macek. V posledních několika dnech jsem musela chodit tisknout dokumentaci ke kolegyni, nervy mi tekly proudem při tom obrovském množství papírů, co člověk denně potřebuje vytisknout, podepsat, někam poslat či založit. A Macek mlčí.
Zazvonil telefon. "Dobrý den, Macek, můžu k vám dnes přijet?" A už se nedostal ke slovu: "No to je super, že voláte, už pár dnů pomalu na nic jiného nemyslím, už bez toho vůbec nemůžu pracovat. V kolik můžete být tady? Tohle se nedá vydržet. Hlavně přijeďte co nejdřív!"
Pozdě odpoledne Macek dorazil. Jenže to nebyl servisní technik, ale klient Macek! Zírala jsem na něho jako na strašidlo. I on na mě hleděl takovým nebývale zvláštním pohledem a opatrně, nesměle mě pozval na večeři... Celá rudá jsem mu vysvětlila, že došlo k velkému nedorozumění. Servisák Macek dorazil o den později.
Zdeněk Folvarčný
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a mládí, ten skvělý a jistoty zaručující socialismus pod vedením rodné matky…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole, stát v potoce po kolena ve vodě, stavět hráz z kamení a větví, jen aby byla…
Někdy se stane něco, co zůstane v paměti dlouhou dobu, celoživotně. Počátek události nastal v polovině minulého století na druhém stupni…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na kterou jsem nebyla připravena. Sestra Míša odjela do Anglie, začaly…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne. Modrá obloha bez mráčku předpovídala krásný letní den. Ještě chvíli ležet se…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před odchodem do práce nestihl, mohly jsme se sestrou a maminkou spolehlivě…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy Kníničské přehradě. Kozí Horka byla ke koupání a rekreaci u vody přímo ideální,…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti…
V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna 1968. I já se zahloubávám do vzpomínek z této doby a následující normalizace. To…
Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená. Bylo nás pět, a měly jsme za sebou první rok v pracovním procesu po…
Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první dovolená. Dva týdny.
Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z kraje padesátých let. Byl to ten rok, jak v rádiu hlásili, že k nám začaly…
Pro neznalé, tehdy za hluboké totality to byla Cestovní Kancelář Mládeže. Aby byla skutečně pro mladé, měli stanoven limit do 30 let věku.…
Tak jsem se opět na chvíli vrátil ke známému dotazníku francouzského spisovatele Marcela Prousta. Následující jeho otázku jsem si už kdysi…
Na svoji první, a zároveň největší, životní křižovatku jsem vstoupila koncem studia na gymnáziu. Otázka, co dál, byla nabíledni. Nebyla…
Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v malebném údolí - to jsou Repechy u Protivanova. A já se s ní seznámila už v…
Vznášet se ve vzduchu byl odvěký sen pozemšťanů. Zkoušeli to mnozí, snad bájným Ikarem počínaje, až teprve bratři Mongolfierové zabodovali…
Ve vyprávění píši druhou vzpomínku na návštěvu maličké vesničky Repechy, a to v roce 1959.
Pátek, sedm hodin, dvacet šest minut: Modro, slunečno, nablito. Tuto noc Ruda opět skoro nespal, Jan podle jeho naprosté ztrhanosti…
Narodil jsem se po dvou sestrách rodičům, kteří měli na náměstí malého městečka drogerii. Otec chodil vypomáhat zemědělcům, matka byla v…
Uprostřed svaťáku se kamarádi setkali, potřebovali se ubezpečit, že nic neumí, a že jsou v háji. Matka chodila po špičkách a nosila kafe a…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do školy. Moje sedmiletá hlava očekávala přísun nějakého sečného předmětu a…
Koho se lidé nejvíc bojí? No přece zubaře. I nejmužnější chapi se v čekárně u zubaře stávají vyděšenými osobami a přemýšlejí, jestli by si…
Bylo mi 18 let a zamilovala jsem se. Byli jsme stejně staří, blázniví, ztřeštění a plni ideálů. Rok a půl společných výletů, návštěv výstav…
V neděli v pět přivezl syn z Ústí vnuka Péťu, je prý nemocný a potřebuje si dojet zítra ráno k doktorce do Úštěka. A akorát když přijeli,…
Jedna z výhod vyššího věku je to, že přestáváte být hlavním organizátorem vánočních svátků. Nesháníte na poslední chvíli ten největší…
Jo, to byly časy… byli jsme oba mladí, já i Karel. On měl už svou kariéru rozjetou na plný koule, já tu svoji teprve budovala.
Určitě jste taky nějaké potkali, jsou mezi námi a není dílem náhody, ale jejich schopností, že je potkáte v pravý čas. Dnes jsem si…
Můj tatínek strašně rád používal neotřelá slova. Jak jsem později zjistila, vymýšlel si je a stejně tak i měnil lidem jména. Jenomže než…
Určitě souhlasně přikyvujete, když si u rádia s Karlem Gottem pobrukujete „Když jsem já byl tenkrát kluk…“ Já též. I když se občas vyskytl…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
-
HOKEJOVÁ TIPOVAČKA
-
Kvíz i60 - 21. týden
Čeští hokejisté v těchto dnech bojují na Mistrovství světa ve Švýcarsku. Úspěchy i neúspěchy české…
- Foto dne
