Téma: vzpomínky
Můj táta byl zvláštní člověk. Byl bych nerad, aby upadl v úplné zapomnění, a proto píšu tyto řádky.
Díky trubkové karoserii potažené koženkou byl velorex jediné homologované vozidlo na světě s plátěnou karoserií. Nebylo vozidla, které by mělo tolik přezdívek a neodolám je ve fotoreportáži používat.
Tak, jak běží čas a přibývají léta, čím dál tím častěji si vzpomínám na svou ženu. Náš dlouholetý vztah prošel mnoha peripetiemi, které však nikdy nepřesáhly kritický moment. Nic neobvyklého. Víc okolností nás spojovalo, než rozdělovalo. Pevně nás spojilo zejména cestování po světě.
Před nějakou dobou jsme měli v Lidlu, kde pracuji, na prodej sazenice Aksamitníku (afrikánu). Říkal jsem si jako zahrádkář, že bych ho měl koupit. Mělo by se jednat snad o zázrak zeleninové zahrádky. Taková zahradnická "Alpa".
Když jsem začal chodit za Věrou – řečeno jazykem nás pamětníků, když jsem si ji namlouval a věci začínaly nabírat vážnější směr – přišla nevyhnutelná fáze: vstup do rodiny. Člověk najednou nechodí jen za dívkou, ale nastávají první nenápadné otázky od rodičů.