Když bylo toto téma zadané pro soutěž, trvalo mě několik dní než jsem přišla na to, jaké výhody má seniorský věk. V tomto věku už snad každý máme nějaké ty zejména zdravotní neduhy. At už potíže s klouby, srdcem či dýcháním apod. Pokud však nad těmito neduhy mávneme rukou, tak pak můžeme myslet jen na všechny výhody které nám tento věk nabízí. A myslím si, že ty výhody jsou stejně pestrobarevné, jako je na podzim různě zbarvené spadené listí ze stromů. U různých lidí určitě budou i různorodé výhody.
A pokud se zamyslíme, zapřemýšlíme, tak si myslím že těch výhod najdeme hned několik. Já budu psát o těch svých...jak to vidím, jak to cítím a zkrátka jak ty výhody prožívám já. Na 1. místě je u mě výhodou možnost spát do kdy chci. Nemusím vstávat ve 4 hodiny ráno, mít ještě zalepené oči a cítit se jako bych téměř vůbec nespala. Nejednou se mě stalo, že v práci se mě zavíraly oči. Měla jsem totiž problémy s večerním usínáním a ráno to pak bylo poznat. A protože jsem neměla zrovna moc lehkou práci, domů jsem chodila značně unavená, kvůli čemuž jsem pak také špatně usínala. Tělo bylo zkrátka unavené a také bolavé. Navíc asi od 30ti let mě zlobily záda, několikrát jsem kvůli nim byla na neschopence. A jsme u další výhody. Nemusím do práce a pokud něco dělám a nemůžu, práci si odložím na dobu, kdy se cítím fit na pokračování rozdělané práce. V zaměstnání to nešlo, normy se musely plnit. Pásy jely stále, tuny bonbonů padaly do balících strojů a ty dělníku musíš ty tuny zabalit ve stejný den, jako se vyrobily. Však také se zády trpělo spoustu dělníků a nemocnost byla hodně velká. I proto jsem šla také do důchodu o 2 roky dříve, abych si jej trochu užila.
A také že užívám. Za hodně velkou výhodu také považuji to, že kdykoliv chci a můžu tak jedu na výlet či jdu na nějakou procházku do přírody anebo na nějaký větší turistický výšlap. A tak v duchu si vzpomenu na své spolupracovníky, jak ve firmě pracují u pásu, obsluhují výrobní stroje, skládají hotové výrobky v krabicích na palety zatímco já si užívám čerstvého vzduchu, nebo poznávám hrady či zámky na různých místech, kde zpravidla také jdeme na dobrý oběd a nemusíme do závodní jídelny.
Nevím kdo z Vás vidí výhodu i v tom, že můžeme pomoci svým dětem. Jak? U nás je to třeba to, že jejich rodiče chodí brzy ráno do práce a o jejich děti se postaráme. Vzbudíme je do školky, připravíme jim snídani, dohlédneme na jejich hygienu jako je čištění zubů apod. Věci zpravidla nachystají rodiče a jakmile se obléknou odvedeme je do školky. Není snad nic krásnějšího než když pak dostaneme od nich ve školce pusu a při našem odchodu domů nám zamávají z oken školky. Spousta mladých maminek naší dceři závidí, že jsme s manželem v důchodě a odvedeme jim děti do školky zatímco oni mají stále pracující rodiče.
Ne nadarmo jsem se moc těšila do důchodu. Mám totiž čas na své koníčky. Snad mezi ty největší patří chovatelství psů, kterým se nyní můžu věnovat celodenně. Zrovna v současné době máme štěnátka a sleduji je každou chvíli. Nahradí mě bohatě televizní programy. Moc ráda také fotografuji, bez fotoaparátu pokud někam jdu být nemůžu, je součástí mé vycházkové výbavy. A pak mám ráda ruční práce a to zejména pletení. K mým koníčkům pak patří také různé soutěže, díky nimž zaměstnávám mnohdy i svůj mozek, pokud jde o vědomostní či různé tvůrčí soutěže. A jsem moc ráda, že také naše milované Íčko občas nějaké soutěže vypíše a dává nám možnost si zasoutěžit, za což redakci patří mé obrovské poděkování.
Na závěr mám jedno přání, abychom všichni v tomto seniorském věku hledali jen jeho výhody, zažili spoustu radostí, spoustu krásných chvil a ukázali těm mladším, že život i ve starším věku je krásný a je nač se těšit. Tahle země není jen pro mladé!!!
Pošlete odkaz na tento článek
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy až do Roudnice. Vlakem a rád. Smuteční řečník začal monotónně mluvit. Lidé se…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v telefonu. „Ne, fakt to nejde. S mou nohou bych to nezvládla.“ „To je škoda, víš jak dlouho…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve vysokém věku. Jenže moji příbuzní z toho mají legraci. Nepodporují mě v mým…
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím věkem jsem si blbé dny zakázal. V pětasedmdesáti je člověk rád, že ráno…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a mládí, ten skvělý a jistoty zaručující socialismus pod vedením rodné matky…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě nevstanu, protože určitě ještě nemám ve schránce předplacené noviny. Jenže…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na letní čas, protože se k ránu stejně budím, pokud je sluníčko. Přímo bych…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě. Samozřejmě, že dům se zahradou nese s sebou starosti, ale s tím jsem do…
A je to tu zase. Rok se s rokem sešel a já mám narozeniny. Letos jsem na to trochu vyzrála a pracovní oslavu jsem udělala společně s…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový život. Tu větu mi řekla sousedka asi dva roky po smrti manžela. Vybrala…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole, stát v potoce po kolena ve vodě, stavět hráz z kamení a větví, jen aby byla…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu turistů a hlavně peněz spoutané, přistaví se tobogány a nesou vznosný název…
Někdy se stane něco, co zůstane v paměti dlouhou dobu, celoživotně. Počátek události nastal v polovině minulého století na druhém stupni…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na kterou jsem nebyla připravena. Sestra Míša odjela do Anglie, začaly…
Jedno z přikázání Desatera praví – Pomni, abys den sváteční světil. Dnes je významný státní svátek, a i když nejsem zrovna věřící, slunce,…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát, protože nikdo z rodiny, široko daleko zpátky, se takového věku nedožil. Moje…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý perfektní. Obdivuje, jak se často scházíme, stále něco slavíme, jsme prý…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne. Modrá obloha bez mráčku předpovídala krásný letní den. Ještě chvíli ležet se…
Jen si představte to štěstí! Přemýšlím, co k obědu, protože v těchto vedrech se mi tedy moc vařit nechce, a slyším, jak Jindrovi kvákla…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před odchodem do práce nestihl, mohly jsme se sestrou a maminkou spolehlivě…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou kytarou na krku a černým kloboukem na hlavě. Jako klaun. Na sále tanečním s…
Na zastávkách či přímo ve vozech MHD každý z nás občas zažije něco, co ho překvapí, rozhodí či doslova naštve. Ale to, co zažili cestující…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z…
Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o život. V neděli jsem se vrátil z dovolené na Slovensku. Někteří nad ní i…
Každý z nás proživá svůj životní příběh. Každý máme svůj příběh trochu jiný, ale jedno máme všichni společné. Jednou přijdeme a jednou…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy Kníničské přehradě. Kozí Horka byla ke koupání a rekreaci u vody přímo ideální,…
Když jsem se stavila minulý týden u kamarádky Ivy na kafi, ptala se mě, jak to, že nic nepíšu, že to marně na íčku hledá. No nepíšu, teda…
"Vyměníme starý, oprýskaný, opotřebovaný a ošklivý nábytek, koberec a vymalujeme. Od vás potřebujeme, abyste z vnitřků skříní vše…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda ve společnosti. Když manžel zemřel, je pro mě samota ještě horší. Cíleně…
“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v Českých Budějovicích po Piaristickém náměstí blonďatá tříleťačka. Vyhlížela…
Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti…
Pojedu sama k moři. Tu větu jsem převalovala v hlavě asi pět let. Jsem nerozhodná, mluvím mizerně anglicky. A jsem mistr v představách,…
Tohle je intimní zpověď zralé ženy. Proto varuji všechny čtenáře, kteří nejsou zralými ženami, aby si dobře rozmysleli, zda budou…
V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna 1968. I já se zahloubávám do vzpomínek z této doby a následující normalizace. To…
Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená. Bylo nás pět, a měly jsme za sebou první rok v pracovním procesu po…
Od mala mám ráda míče. Malé, velké, hladké, krásně barevné, kulaté, příjemné do ruky. Míče v barevných síťkách. Doma jsem měla jeden…
Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první dovolená. Dva týdny.
Horký téměř letní den, slunce se kutálí po nebi a paprsky objímá zem.
Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z kraje padesátých let. Byl to ten rok, jak v rádiu hlásili, že k nám začaly…
Pro neznalé, tehdy za hluboké totality to byla Cestovní Kancelář Mládeže. Aby byla skutečně pro mladé, měli stanoven limit do 30 let věku.…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
-
HOKEJOVÁ TIPOVAČKA
-
Kvíz i60 - 21. týden
Čeští hokejisté v těchto dnech bojují na Mistrovství světa ve Švýcarsku. Úspěchy i neúspěchy české…
- Foto dne