Jak jsme pěstovali superpotraviny aneb Moje aktivní léto

Oproti předchozím rokům, kdy na ní převažovala produkce prach obyčejných bio cuket, okurek, rajčat, paprik, ředkviček, jahod, angreštu, rybízu a hroznového vína, jsme se letos s mužem rozhodli, že budeme pěstovat něco onačejšího. Nějakou exotiku. Něco, co hned tak někdo nemá. Nějaké superpotraviny čili superfoods, které teď frčí neboli jsou cool pro svůj vysoký obsah vitaminů, minerálů a enzymů.

Podpoříme tak svůj imunitní systém, vyčistíme organismus od toxinů, snížíme hladinu cholesterolu, posílíme potenci. Zařazením superpotravin do svého každodenního jídelníčku prospějeme svému tělu a přispějeme aktivně k prevenci řady civilizačních chorob. Navíc budeme celé léto aktivní a na čerstvém vzduchu. Zlepší se nám nálada. Nic nás nebude bolet. Už žádné běhání po doktorech. Náš život se prodlouží a stane se výrazně plnohodnotnější. A to jako důchodci potřebujeme. Navíc tím výrazně ušetříme. Nejen v lékárnách, ale i v supermarketech, kde už totiž nevědí, co by za tyto superprodukty chtěli.

Plni elánu jsme vyrazili do zahradnictví. V první chvíli jsme nevěděli, kam dřív skočit, jaké superrostliny z té nepřeberné nabídky vybrat. Nakonec jsme nakoupili dva fíkovníky po osmi stovkách (superexotika; všichni v okolí budou žasnout, jak sedíme ve stínu pod fíky), čtyři keře rakytníku - jeden za sto padesát (vitaminová bomba a posílíme potenci…z jedné tuny oranžových bobulí rakytníku řešetlákového údajně získáme až šest set padesát litrů šťávy, ale pouze dvacet litrů rakytníkového oleje; zásobíme se tedy raději šťávou), jeden keř goji za tři sta (jdeme s dobou…kustovnice čínská je označována v Asii za nejprospěšnější superpotravinu 21. století; usušíme na zimu, při nadprodukci bude i šťáva, a navíc to prý bude ozdoba zahrady) a osm keříků kanadských borůvek á dvě stě (antioxidanty a posílíme i zažívání; co nesníme, usušíme nebo bude džem). K tomu jsme přihodili, aby se neřeklo, i pět rajčat, tři okurky, čtyři melouny, dvě dýně, pár sazenic jahod a nějaké voskovky. Celkem jsme zaplatili bratru minimálně šest tisíc, což je mnohem víc než třetina mého důchodu. Plná nezdolného elánu jsem vše s láskou okamžitě vysázela na připravený záhon. Na zbylý volný kousek místa jsem pokusně přidala i pár brambor.

Po několikaměsíčním boji s plevelem, zálivkou a přírodními živly mohu konečně zpětně hodnotit, jaké vlastně bylo to moje letošní letní superpěstování… Dalo by se říct, že nejúspěšnější jsem byla v produkci dýní a melounů různých druhů vynikající chuti. Jahody také nezklamaly. Z malého záhonku jsem sklidila šest kilo. Chuťově dobrých tmavých i zelených hroznů by byla bývala spousta, kdyby ale polovina byla bývala nezplesnivěla i přes pravidelné postřiky. Fíků se urodilo taky poměrně dost, ale byly chuti nevalné a u rajčat se nedalo o chuti mluvit vůbec. Zato okurky se povedly, i když deset kusů rozhodně na přejedení nebylo. Trošku mě mrzí, že sešlo ze sezení pod fíky, neboť stromky oproti předpokladům moc nepoporostly a pod sedmdesáti centimetry si člověk ani nepoleží. Zato vyrostly rakytníky, jenomže ty zase neměly žádné plody, ačkoliv jsme koupili samčí i samičí keře a sázeli je po větru. Snad se to povede příště. Goji se vyloženě rozbujela, ale že by to byla nějaká ozdoba zahrady, to nemohu říct. Ani výtěžek padesát gramů z celého keře mi nepřipadal jako nějaká velká hitparáda. V produkci brambor (celkově tři sta gramů) musím v příštím roce také ještě přidat. Úroda borůvek maximálně sto gramů na keřík mě přivedla k úvaze, jestli to nebyly nejdražší borůvky mého života.

Přiznám se, že s postupujícím létem mě začal počáteční elán pomalu opouštět a kvalita mého života se spíš zhoršovala. Bolavá záda a olámané nehty mi na náladě také nepřidaly. Nicméně na zdravý životní styl jsem ještě nerezignovala. V lékárně jsem minulý týden zakoupila probiotika, multivitaminy a manželovi něco na zvýšení potence. Na zimu jsem se předzásobila na internetu. V akci jsem nakoupila džemy a vitaminové šťávy. Kilo sušené goji, sušených fíků a sušených borůvek po třech stovkách se mi zdálo skoro zadarmo. Konečně jsem ušetřila. Zašla jsem i na fyzioterapii a k obvodní lékařce, která mě poslala na několik preventivních prohlídek, abychom předešly výskytu nějaké závažné civilizační choroby. Načež mi napsala léky na zlepšení zažívání a na snížení vysokého tlaku a cholesterolu. S očekáváním příchodu podzimních plískanic se mi výrazně zlepšuje nálada. Konečně mě nebudou bolet záda. Konečně nebudu muset trávit většinu času na čerstvém vzduchu. Nalakuji si nehty a budu ležet na kanapi, popíjet vínko a občas mrknu na nějaký pěkný film nebo si přečtu knížku. Kvalita mého života se postupně zase zvýší.

Ačkoliv by se mohlo zdát, že vlastní produkce superpotravin nesplnila mé očekávání nebo snad dokonce skončila fiaskem, není tomu tak. Včera jsem šla do kůlny pro zahradní náčiní a objevila jsem krásně vzrostlou lopatu. Zdá se tedy, že na pěstování lopat mám našlápnuto poměrně dobře. A to mě opravdu těší. Když to takhle půjde dál, otevřu si příští rok železářství...

Jak jsme pěstovali superpotraviny aneb Moje aktivní léto

JSTE TU POPRVÉ?

Aktuální anketa

Kontakt

Více