Po procházce Jiráskovými sady a Šimkovými sady v Hradci Králové vás zvu do dalšího parku v našem městě. Na rozdíl od předchozích dvou není až tak známý. Možná proto, že neexistuje ještě tak dlouho. A navíc je to spíš než park, moderně řečeno, taková příjemná odpočinková zóna. A kde ji najdete? Leží v těsné blízkosti historického jádra města, jak název napovídá, na jižním svahu jediného kopečku v širé rovině. Víc uvidíte na leteckém snímku, který jsem si dovolila převzít z aplikace Mapy.cz.

Původní staré město bylo kdysi lemováno středověkým opevněním. Když opevnění města ztratilo svůj význam, vznikaly na jeho místě postupně zahrady, sady či terasy, ty ale byly donedávna veřejnosti nepřístupné. V letech 2009 až 2011 proběhla v těchto místech rozsáhlá rekonstrukce a výsledkem jsou veřejnosti zpřístupněné Jižní terasy. Prostor ohraničený na obrázku modře se nachází mezi schodištěm Bono Bublico a ulicí Na Kropáčce. Ze shora jsou terasy obklopeny řadou kanovnických domů na Velkém náměstí, v dolní části je hradba domů v ulici Komenského. Terasy jsou opravdu stupňovité, plné schodišť, zídek, altánů, vodních prvků, laviček i nejrůznějších zákoutí s keři, stromy, květinami či bylinkami. Spíš než k procházkám jsou vhodné k příjemnému posezení, rozhovoru ve dvou, rozjímání či meditaci. Přístup na terasy je pro ty, kdo město neznají, tak trochu zamaskovaný. Dostat se sem můžete z Velkého náměstí po schodišti Bono Publico. Ve spodní části schodiště je malá branka, která ústí do dolní části teras. Nebo můžete jít z Velkého náměstí uličkou Na Kropáčce, sestoupit na Gočárovo schodiště a tam také najdete malou branku ve zdi. Tou se dostanete do horní části odpočinkového prostoru. Jižní terasy se na noc zamykají, vzhledem k velmi členitému terénu nejsou také přístupné v zimním období.

Přístup na schodiště Bono Publico z Velkého náměstí. Někteří toto schodiště také nazývají méně vznešeně "myší díra".

Schodiště Bono Publico je po poslední rekonstrukci přímo nádherné. Při vstupu na něj si dokonce můžete zvolit melodii, která vás bude po schodech doprovázet. To je oblíbená kratochvíle, řada procházejících se opravdu na chvíli zastaví a nějakou z nabízených melodií si vybere.

Jeden z charakteristických snímků pro Jižní terasy. Zpevnění členitého terénu je řešeno systémem cihlových zídek (cihly pro tyto účely byly vyrobeny speciální technologií).

Stinné zákoutí je příjemné v horkém létě, kdy na jižní terasy praží slunce. V pozadí je jedna z kupolí schodiště Bono Publico, která přivádí na schodiště denní světlo.

Kupole osvětlující schodiště jsou celkem tři.

Pozornost přitahují i vodní prvky, kterých je na terasách hned několik. Zajímavou atrakcí zejména pro děti jsou tři fontány nad sebou. Voda zde postupně stéká zeshora do nejnižší fontány, kterou hlídají dvě kovové kavky. Jamile se tělo ptáků naplní vodou, kavky se předkloní se a voda zobáky vytéká do nádrže.

Na své si přijdou i milovníci zejména popínavých a půdopokryvných růží mnoha barev a druhů. Růže tu kvetou od začátku léta až do pozdního podzimu a jsou ozdobou nejen záhonů, ale i mnohých zdí a plůtků. Dolní terasy zase lemují trsy hortenzií.

V roce 2020 byly tyto terasy pojmenovany po arcibiskupovi Karlu Otčenáškovi, a to u příležitosti sto let od narození tohoto čestného občana Hradce Králové. Já však z nějaké setrvačnosti používám název Jižní terasy, který je pro mě více vypovídající.
Jižní terasy však nemusí sloužit jen k odpočinku, můžete se zde i "dotknout" historie města. Uvidíte zde například zbytky středověkých hradeb, základy dolní části Rybářské věže z 15. století nebo studnu z 1. poloviny 18. století. Na nejvyšší terase jsou zase vyznačeny základy parkánové hradby z 15. století, která patřila do druhé linie středověkého opevnění města.

Z nejvyšší terasy, kterou lemují záhony s levandulí, je krásný výhled na město. Zajímavý je i způsob zavlažování rostlin v tomto členitém prostoru. Celé terasy mají nainstalovaný automatický zavlažovací systém a jsou protkány systémem postřikovačů nebo závlah.

Detail Gočárova schodiště z ulice na Kropáčce. Zahrady za těmito oblouky jsou soukromé.
Když opustíte prostor Jižních teras a sestoupíte některým ze schodišť na Komenského ulici, můžete si prohlédnout i druhou část teras, na úvodním obrázku označenou zeleně. Oba prostory bohužel nejsou propojené přímo, protože část pozemků mezi nimi je stále v soukromém vlastnictví.

V těsném sousedství Jižních teras se nachází tzv. Zpívající schodiště, které bylo otevřeno zároveň s areálem zrekonstruovaného Nového pivovaru. Jakmile čidla na schodišti zaregistrují pohyb, měla by se také tady rozeznít hudba. Zdrojem hudby jsou reproduktory umístěné na každém ze tří odpočivadel. V poslední době se však hudba neozývá, pouze jsou v noci barevně osvětlovány stromy, rostoucí na odpočivadlech.

Noční snímek ze Zpívajícího schodiště.

Moje nejčerstvější fotografie z těchto míst. Při pohledu ze Zpívajícího schodiště každého upoutá masivní budova - je to část bývalých kasáren pro pěchotu a jezdectvo z 18.století.
J
Jedno ze zákoutí, kam je přístup ze Zpívajícího schodiště.

Výšlapem po Zpívajícím schodišti zakončíme naši procházku po Jižních terasách. Stojíme na nádvoří objektu nazývaného Nový pivovar. Původně to byl skutečný pivovar, dnes je to sídlo Královéhradeckého kraje. Osobně toto místo nemám moc ráda, ani nevím přesně, proč. Bývá tu prázdno až pusto. Rychle jím vždycky projdu a jsem zpátky na Velkém náměstí.
Malá poznámka na závěr. I na severní straně historické části města se rozkládají terasy. Logicky se jim říká Severní terasy. Ty jsou bohužel v takovém stavu, že jsou nepřístupné a stále čekají na rekonstrukci.
Zdroje informací:
wikipedie
Pošlete odkaz na tento článek
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy až do Roudnice. Vlakem a rád. Smuteční řečník začal monotónně mluvit. Lidé se…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v telefonu. „Ne, fakt to nejde. S mou nohou bych to nezvládla.“ „To je škoda, víš jak dlouho…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve vysokém věku. Jenže moji příbuzní z toho mají legraci. Nepodporují mě v mým…
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím věkem jsem si blbé dny zakázal. V pětasedmdesáti je člověk rád, že ráno…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a mládí, ten skvělý a jistoty zaručující socialismus pod vedením rodné matky…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě nevstanu, protože určitě ještě nemám ve schránce předplacené noviny. Jenže…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na letní čas, protože se k ránu stejně budím, pokud je sluníčko. Přímo bych…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě. Samozřejmě, že dům se zahradou nese s sebou starosti, ale s tím jsem do…
A je to tu zase. Rok se s rokem sešel a já mám narozeniny. Letos jsem na to trochu vyzrála a pracovní oslavu jsem udělala společně s…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový život. Tu větu mi řekla sousedka asi dva roky po smrti manžela. Vybrala…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole, stát v potoce po kolena ve vodě, stavět hráz z kamení a větví, jen aby byla…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu turistů a hlavně peněz spoutané, přistaví se tobogány a nesou vznosný název…
Někdy se stane něco, co zůstane v paměti dlouhou dobu, celoživotně. Počátek události nastal v polovině minulého století na druhém stupni…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na kterou jsem nebyla připravena. Sestra Míša odjela do Anglie, začaly…
Jedno z přikázání Desatera praví – Pomni, abys den sváteční světil. Dnes je významný státní svátek, a i když nejsem zrovna věřící, slunce,…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát, protože nikdo z rodiny, široko daleko zpátky, se takového věku nedožil. Moje…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý perfektní. Obdivuje, jak se často scházíme, stále něco slavíme, jsme prý…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne. Modrá obloha bez mráčku předpovídala krásný letní den. Ještě chvíli ležet se…
Jen si představte to štěstí! Přemýšlím, co k obědu, protože v těchto vedrech se mi tedy moc vařit nechce, a slyším, jak Jindrovi kvákla…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před odchodem do práce nestihl, mohly jsme se sestrou a maminkou spolehlivě…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou kytarou na krku a černým kloboukem na hlavě. Jako klaun. Na sále tanečním s…
Na zastávkách či přímo ve vozech MHD každý z nás občas zažije něco, co ho překvapí, rozhodí či doslova naštve. Ale to, co zažili cestující…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z…
Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o život. V neděli jsem se vrátil z dovolené na Slovensku. Někteří nad ní i…
Každý z nás proživá svůj životní příběh. Každý máme svůj příběh trochu jiný, ale jedno máme všichni společné. Jednou přijdeme a jednou…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy Kníničské přehradě. Kozí Horka byla ke koupání a rekreaci u vody přímo ideální,…
Když jsem se stavila minulý týden u kamarádky Ivy na kafi, ptala se mě, jak to, že nic nepíšu, že to marně na íčku hledá. No nepíšu, teda…
"Vyměníme starý, oprýskaný, opotřebovaný a ošklivý nábytek, koberec a vymalujeme. Od vás potřebujeme, abyste z vnitřků skříní vše…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda ve společnosti. Když manžel zemřel, je pro mě samota ještě horší. Cíleně…
“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v Českých Budějovicích po Piaristickém náměstí blonďatá tříleťačka. Vyhlížela…
Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti…
Pojedu sama k moři. Tu větu jsem převalovala v hlavě asi pět let. Jsem nerozhodná, mluvím mizerně anglicky. A jsem mistr v představách,…
Tohle je intimní zpověď zralé ženy. Proto varuji všechny čtenáře, kteří nejsou zralými ženami, aby si dobře rozmysleli, zda budou…
V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna 1968. I já se zahloubávám do vzpomínek z této doby a následující normalizace. To…
Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená. Bylo nás pět, a měly jsme za sebou první rok v pracovním procesu po…
Od mala mám ráda míče. Malé, velké, hladké, krásně barevné, kulaté, příjemné do ruky. Míče v barevných síťkách. Doma jsem měla jeden…
Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první dovolená. Dva týdny.
Horký téměř letní den, slunce se kutálí po nebi a paprsky objímá zem.
Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z kraje padesátých let. Byl to ten rok, jak v rádiu hlásili, že k nám začaly…
Pro neznalé, tehdy za hluboké totality to byla Cestovní Kancelář Mládeže. Aby byla skutečně pro mladé, měli stanoven limit do 30 let věku.…
… a jak za to ale nemůžu, protože mi příroda prostě velký prsa nenadělila, a já tím pádem zřejmě přišla o mnohé milostné příležitosti.
Opakoval se rok 1997, Bohumín zase pod vodou. Meteorologové předpovídali velké deště, ale netušili jsme, že to bude opět apokalypsa. Před…
Když se dcery dozvěděly, že jsem poslal větší obnos do sbírky na pomoc lidem postiženým povodněmi, rozzlobily se. Syn řekl, že bych neměl…
Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v žádné pacientské organizaci sdružující muže postižené nemocemi předstojné…
Léto už sice skončilo, ale myslím, že není na škodu si tak trošku zavzpomínat na teplé dny. Jakmile se začne blížit léto, nám ženám se…
Jdu po chodníku a vidím, že starosta má otevřené okno. Sláva, potřebuji s ním něco projednat. Třeba na mě bude mít tři minuty času. Pro…
Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela, protože vlastně žádný binec nebyl a čerstvě vykoupaná jsem trávila večer…
„Tys přece pracovala v televizi. Jak to tehdy bylo?“ zeptalo se mě v divadle pár mladých herců, když na obrazovkách běžela minisérie Volha.…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
-
HOKEJOVÁ TIPOVAČKA
-
Kvíz i60 - 21. týden
Čeští hokejisté v těchto dnech bojují na Mistrovství světa ve Švýcarsku. Úspěchy i neúspěchy české…
- Foto dne