O vánočním cukroví

Včera jsem dopekla poslední dávku letošního vánočního cukroví. Teď už mě čeká jen plnění a zdobení. Oddechla jsem si. Ne, že bych to nedělala ráda, ale musím dělat i jiné věci. A dnes ráno, ještě v teple své postele, jsem si v duchu vybavila své vzpomínky vztahujíci se k vánočnímu cukroví. A napadlo mě, že třeba bude dobré, se o ně podělit.

Moje nejrannější vzpomínka je spojena s cukrovím mé babičky. Ta dělávala výborné oříškové kořeněné pracny, vanilkové rohlíčky, linecké plněné rybízovou zavařeninou a hlavně výborné košíčky plněné jablečným rosolem. K těm se vztahují moje první dětské zážitky. Košíčky bývaly rozložené na velkém stole ve studeném pokoji, který se v zimě nepoužíval. A já jsem vždycky usilovně přemýšlela, jak se k nim dostat a tajně ochutnat. Vždyť před vánocemi chutnaly nejlíp! Recepty na babičino cukroví ručně zaznamenané na kousku papíru mám uchované jako rodinnou památku a její pracny se dostaly do mého stálého repertoáru.

S pečením cukroví jsem začala mamince pomáhat velmi brzy, určitě ještě v předškolním věku. Se sestrou jsme bývaly pověřeny naplňováním formiček, vykrajováním a rovnáním na plech či tvarováním vanilkových rohlíčků. Maminka obsluhovala plynovou troubu, k té jsme se jako malé děti přibližovat nesměly. Upéct dobře cukroví v plynové troubě byla “vyšší dívčí”, a tak se občas něco nepovedlo. Většinou to odnesly sněhové pusinky, které zůstaly uvnitř nedosušené. V nejhorším případě z nich zbyly jen bílé lepkavé placky. Tatínek před vánocemi obětavě naloupal ořechy a při pečení už jen naši činnost hlavně pečlivě kontroloval tj. ochutnával. Zlomené vanilkové rohlíčky byly jeho oblíbenou kořistí. Z této doby mám uchované téměř všechny recepty, ale pravidelně využívám jen původní recept na čokoládovou polevu.

Když jsem se vdala, projevil se ve skladbě vánočního cukroví i vliv mé tchýně. Ještě teď občas dělávám její kokosové kostky nebo žabí tlamy plněné oříškovou nádivkou. Nejoblíbenějším vánočním cukrovím mužské části mé rodiny jsou bezesporu včelí úly, u nás se jim říká bombičky. Ty nesmí žádný rok chybět. Milují je oba moji synové i manžel, preferují je moji kolegové v práci. Pochutnával si na nich i můj tchán. A dnes po nich hned sáhne i můj vnuk. Hned na druhém místě by se umístily vanilkové rohlíčky, na třetím išlské dortíčky. Já osobně žádné cukroví nepreferuji, moje chutě se s léty mění a hlavně ráda experimentuji. Hledám a zkouším nové recepty. To se však občas nepotkává s pochopením mé rodiny. Kdysi mi “moji chlapi” důrazně řekli, že na vánoce chtějí svou oblíbenou klasiku. Podle jejich představ by měla sada vánočního cukroví vypadat asi takto: včelí úly (čím víc, tím líp), vanilkové rohlíčky (nemusí být moc malé, abychom se nemuseli tak často pro ně natahovat), išlské dortíčky (co největší oříšek nebo celá mandle navrchu), linecké (s domácí rybizovou marmeládou), nepečené kuličky (uvnitř může být oříšek). A když to bude nutné, snesou nějaké experimenty navíc. To se stalo v době, kdy jsem byla tak trošku posedlá “zdravým” vánočním cukrovím. Podle nejrůznějších receptů jsem tehdy vyzkoušela leccos. Nechci tvrdit, že to bylo až tak špatné, ale požadavky mojí rodiny na vánoční cukroví to nanaplňovalo. Tak následoval pokorný návrat ke starým dobrým klasickým receptům.

Zcela jiný pohled na cukroví má moje snacha. Vyrábí perfektní perníčky, ale jinak je v této oblasti spíš ve fázi hledání. Jako mnoho mladých lidí v současné době zkouší různé moderní recepty, které vycházejí z jiného pohledu na výživu. Důležité je, že pečení se od malička ochotně účastní i její děti. Jsou to přece jejich vánoce, na které budou v dospělosti vzpomínat. A moji synové samozřejmě netrpí. K vánočním dárkům jim přibalím i krabičku jejich oblíbeného cukroví.

Na závěr přikládám dva recepty, které jsem si letos osobně vyzkoušela. Dia vanilkové rohlíčky. Ty jsem upekla pro mého muže, protože je diabetik. Třeba se tento recept bude hodit i někomu z vás. A citronové cukroví. To jsem si udělala pro svůj mlsný jazyk. Ten má letos rád ostřejší věci.

Vanilkové rohlíčky pro diabetiky

Suroviny:

225 g másla, 3 polévkové lžíce erythritolu, 2 lžičky vanilkového extraktu, 1 lžíce vody, 2 hrnky hladké mouky, špetka soli, 2 hrnky mletých ořechů

Postup:

V misce si utřeme máslo s náhražkou cukru (erythritol), vanilkovým aroma a lžící vody. Smícháme mouku a sůl a přisypeme k utřenému tuku. Vše důkladně promícháme, aby se všechny ingredience spojily. Přidáme namleté ořechy a dále zpracujeme rukama na stejnorodé těsto. Hotové těsto necháme alespoň hodinu odležet v chladnu.

Těsto si rozdělíme na několik stejně velkých částí, z každé postupně vyválíme váleček o průměru asi 1 cm, ten rozkrájíme na kousky a z každého kousku vytvarujeme v dlani rohlíček. Klademe na plech vyložený papírem na pečení. Pečeme v troubě zhruba při 200 st. C. Jakmile začnou konce nepatrně zlátnout, vyjmeme z trouby a necháme vychladnout.

Volně podle www.hlidejsizdravi.cz

Citrónové cukroví

Suroviny:

210 g hladké mouky
70 g moučkového cukru
140 g másla
2 žloutky
1 lžička nastrouhané citrónové kůry

Krém:
125 g másla
60 g moučkového cukru
2 lžíce citrónové šťávy

Poleva:
100 g moučkového cukru
2 lžíce citrónové šťávy

+ sušené proslazené ovoce na ozdobení

Z uvedených surovin si vypracujeme hladké těsto. Zabalíme ho do potravinářské fólie a necháme odpočinout v chladnu do druhého dne. Těsto vyválíme na plát o tloušťce asi 3-4 mm a z něj vykrajujeme tvary podle libosti. Klademe je na plech vyložený papírem na pečení. Pečeme v troubě předehřáté na 180 st. C asi 7 minut. Na okrajích začnou sušenky růžovět.

Na krém si vyšleháme máslo s cukrem, na závěr přidáme citrónovou šťávu. Krémem slepené sušenky uložíme do chladna. Na polevu utřeme moučkový cukr s citrónovou šťávou. Třeme poctivě, cukr se musí dobře rozpustit. Polevou polejeme slepené sušenky, dozdobíme sušeným ovocem. Na fotografii jsou použité kousky proslazeného sušeného manga.

Více než stovku dalších receptů na vánoční cukroví můžete najít na mých stránkách www.ceskahospodynka.cz v sekci “cukroví”.