Akademický malíř František Hora, malíř Českého středohoří

„Po kolikáté už tudy chodím? Už ani nevím. Zdá se mi však, že jsem až součástí tohoto kraje. Když se teď dívám přes rozkvetlé stromy na namodralou v dálce siluetu Milešovky, prostupuje mne jakýsi zvláštní pocit sounáležitosti s touto malou částí naší země. I kdybych šel třeba po sté těmito tak důvěrně známými místy, pokaždé budu slyšet ten hlas. Hlas, který vychází z vrcholků hor i z vesniček na úpatí, ten tajemný hlas, kterému budu stále rozumět.“

Tato slova jsem napsal někdy v mládí, po jedné z mnoha našich návštěv u třebenických prarodičů a také u svého strýce Františka Hory, známého malíře Českého středohoří. Tento kraj mne fascinoval po celý život.

Malebné, neopakovatelné panorama Českého středohoří a jeho jedinečná krása lákalo mnohé malíře již od samých počátků romantického zájmu o přírodu a proměnlivou tvář krajiny. Počátkem 19. století zde maluje velký evropský romantik Caspar David Friedrich, středohorská krajina se objevuje i v díle Antonína Mánesa, malují zde jak čeští, tak i němečtí malíři. A. L. Richter, E. G. Doerell, Alois Bubák i Josef Navrátil. I romantik J. W. Goethe si zamiloval středohorské motivy. Po osvobození a odsunu Němců, až do své smrti v roce 1953, zde namaloval velký cyklus obrazů i Emil Filla.

František Hora, který se od roku 1934 usadil v Třebenicích, je jeho bezprostředním následovníkem. Narodil se 22. listopadu 1913 v obci Vosí poblíž Klatov. Vystudoval učitelský ústav a jako učitel působil nejprve v úpohlavské škole a od roku 1940 ve škole třebenické. Mezi lety 1941 až 1946, již jako renomovaný malíř, absolvoval i pražskou malířskou školu Spolku výtvarných umělců Mánes, pod vedením Vincence Beneše.

Přesto, že Třebenice jsou hodně daleko velkých kulturních center, nehrozil malíři Horovi žádný provincializmus. Dokonale znal světové umění a jeho malířské začátky úzce souvisely s malířskou tvorbou G. Braqua, H. Matisse a P. Picassa. Jeho počáteční zaujetí kubistickou zkratkou přešlo postupně až do fauvisticky podané krajiny, kde jde o čistě barevnou, zjednodušenou dekorativní kompozici, emocionálně působící na diváka. Vytvořil si vlastní malířský styl s charakteristickou barevnou stupnicí. Jeho tvorba byla převážně krajinářská.

Vystavoval již od roku 1936 a od té doby měl více než čtyřicet samostatných výstav. Kromě toho se zúčastnil i několika desítek výstav společných. Jeho tvorba je neobyčejně rozsáhlá a zahrnuje okolo čtyř tisíc obrazů a několik tisíc grafických listů. Získal celou řadu uznání, cen a vyznamenání. V roce 1984 mu byl udělen titul zasloužilý umělec.

Hora stál také u založení severočeské pobočky Svazu českých výtvarných umělců, jejímž byl dlouhá léta i předsedou.

Druhou částí jeho tvorby jsou linoryty. I zde je na první pohled patrný jeho charakteristický umělecký rukopis. Jsem rád, že vlastním velkou sbírku těchto jeho linorytů, které strýc posílal každým rokem s vánočním pozdravem. Stále ve mně vyvolávají emoce a až nostalgické nálady. Pro lásku a věrnost svému kraji si Mistr František Hora zasloužil přídomek malíř Českého středohoří.

Na vernisáži výstavy v roce 2003, která bilancovala jeho celoživotní tvorbu, u příležitosti svých devadesátých narozenin, převzal akademický malíř František Hora čestné občanství Třebenic z rukou starosty Václava Vobořila. Krátce na to, 10. května 2004, František Hora umírá.

Velmi rád jsem strýce navštěvoval v jeho ateliéru, kde uprostřed neuvěřitelného, ale malebného nepořádku stál malířský stojan a vedle něj malý demižon žernoseckého vína. A ve vzduchu visela vůně barev, mísící se s prachem, pokrývajícím stovky knih kolem dokola. I ve svých devadesáti letech stále udivoval svou energií a optimistickým, mladickým entuziazmem. A jeho olej Zátiší s květy, namalovaný někdy ve čtyřicátých letech minulého století, a akvarel, zobrazující zvlněnou středohorskou krajinu v pozadí s Hazmburkem, jsou už po dlouhá léta velkou ozdobou našeho bytu.

Prameny literatury:

* PhDr. Jiří Dolejš: Katalog výstavy České středohoří ve výtvarném umění 20. století v Rabasově galerii v Rakovníku.

* Informační systém ABART

* Encyklopedie Wikipedie

* Tomáš Richter, oficiální web města Třebenice