Fotoreportáž: Kurovický lom v červenci

Je krásný letní den, sluníčko krásně hřeje a na nebi je krásná blankytná modř. Úplně ideální počasí vyjít někam k vodě, někam do krásné přírody, kde je spousta zajímavé fauny i flory.

Takovým místem je nedaleký Kurovický lom, kde jsem naposledy byla před asi 50ti lety se školou na pochodovém cvičení. Ano, bylo to blízko, dá se řící za rohem. Jenže tehdy se tam ještě těžil kámen a voda byla jen sotva po kotníky a jen v místech, kde byla nějaká jáma. Za těch pár desítek let se toho na tomto místě hodně změnilo.

Tento výlet jsem plánovala již na počátku jara, ale mimo sezonu se tam dá jít jen o víkendu, kdy je to otevřené. A protože o víkendu bych se tam neměla jak dostat veřejnou dopravou, tak jsme počkaly s kamarádkou, se kterou jsme se na tuto akci domluvily, až na první červencový den. Od tohoto dne je to totiž otevřeno denně. Vstup je zpoplatněný, má to soukromá osoba, ale osobně to schvaluji. Místo je krásné, investice tam jsou vidět na první pohled, okolí je udržované, jsou zde mobilní WC a už ty nejsou zadarmo. Všude pro návštěvníky visí cedule nejen o historii lomu, ale také, jaká flora zde roste a jací živočichové se tu dají pozorovat. A opravdu je tam toho hodně. My sice toho moc na vlastní oči neviděly, zřejmě byli všichni tvorečkové schovaní před žhnoucím sluníčkem.

Mile jsme byly s kamarádkou překvapeny čistou a krásně průzračnou vodou, skrze kterou bylo vidět, jak veká hloubka vody v lomu je. Dle jedné z návštěvnic lomu jsme se dověděly, že největší hloubka tu je asi 30-40 metrů. Prohánělo se tu velké množství ryb, pro které jsme donesly tvrdé pečivo, a jakmile jsme jej hodily do vody tak ryby se chovaly jak dravé piraně. Ve mžiku veškerý chleba sežraly. A tam, kde jsme krmily rybičky, létala spouta vážek různých velikostí a barev. Jenže je vyfotit byl velký problém, hned byly na jedné straně a hned na další. Ale není všem dnům konec a určitě si to zopakujeme. Já sama jsem byla ráda, že jsme lom navštívily zrovna v době kvetení leknínů, což je opravdu nádhera. A tak kromě krmení ryb jsme se ve stejnou chvíli kochaly i krásně kvetoucímy lekníny, které byly hned pod námi.

A jak jsme se k lomu dostaly? Z Holešova jsme jely autobusem do obce Kurovice a odsud okolo zdejšího hřbitova vede kamenitá cesta až k lomu. Je to vhodná cesta nejen pro pěší, ale také pro cyklisty. Z obce Kurovice k lomu je to asi tak 2,2 - 3 km. K lomu je to trochu do kopce, ale není prudký, je pozvolný. Kdo budete mít možnost, tak opravdu stojí za návštěvu. O lomu se dá najít spousta informací také na netu. Stačí zadat Kurovický lom a vyjedou odkazy, a to jak na fotky, tak na různé informace.

Tímto Vás zvu na virtuální vycházku do Kurovického lomu - vycházku, jak jsem ji zachytila já

Fotoreportáž: Kurovický lom v červenci

JSTE TU POPRVÉ?

Aktuální anketa

Kontakt

Více