Když vám někdo tady v Hradci Králové řekne, že půjde myší dírou, myslí tím, že použije kryté schodiště Bono publico. Pro ty, co Hradec neznají - schodiště spojuje vyvýšené Velké náměstí s níže položenou třídou Komenského. Toto schodiště má bohatou historii - zájemci se mohou více dozvědět na https://cs.wikipedia.org/wiki/Bono_publico. Pro obyvatele Hradce je ale důležité, že už je zase funkční a navíc je nádherně zrekonstruované. Jeho poslední oprava se bohužel trochu protáhla kvůli nějakým historickým nálezům, a tak bylo schodiště zpřístupněno až v závěru minulého roku. A mně zase trochu trvalo, než se mi ho podařilo nafotit tak, abych byla alespoň trochu spokojená. Udělat snímky z tohoto místa není jen tak, stále tam někdo chodí. A kvůlu prosvětlení kopulí na schodišti je ideální, když svítí sluníčko.
Kromě fotografií vlastní "Myší díry" přikládám i pár obrázků z jejího blízkého okolí. Třeba někoho z vás inspirují a někdy toto architektonicky zajímavé místo navštívíte.

Vstup na schodiště Bono publico z ulice Komenského. Učitě ho najdete, když půjdete od zimního stadionu kolem Jižních teras starého města.

Na horním i dolním konci schodiště je k dispozici panel, na kterém si můžete zvoit, jaká hudba vás bude po cestě schodištěm doprovázet.

Schodiště je zajímavě osvětlené i v denní dobu. Navíc ve spodní části na pravé straně můžete najít branku, která vede na Jižní terasy.

Jižní terasy bohužel nejsou v zimním období otevřené. Zajímavé jsou zejména v létě a na podzim, najdete zde spoustu růžových keřů, zajímavé vodní prvky i příjemná zákoutí pro odpočinek.

Pohled do jedné z kopulí na schodišti - během dne přivádějí přírodní světlo. Od poslední rekonstrukce jsou kopule osazeny novými lampami.

Horní část schodiště ústí do uličky mezi biskupskou rezidencí a domem U Špuláků. Když dojdete na její konec, octnete se v historicky nejstarší části Hradce Králové na Velkém náměsti.

Uspořádání Velkého náměstí zejména s ohledem na potřeby jeho obyvatel a místních podnikatelů je už dlouho předmětem sporů. Zatím se zde parkuje téměř po celé ploše. Ale i tak je zde co obdivovat.

Nejvýraznější dominantou náměstí je Chrám sv. Ducha a Bílá věž.

Pohled od Chrámu sv. Ducha na Kostel nanebevzetí panny Marie. Zcela náhodně jsem zachytila na fotografii i řádovou sestru.

Bílá věž - rozhodně ji doporučuji k návštěvě. Kromě nádherného výhledu nejen na město, ale i do dalekého okolí, je ve spodní části věže umístěn i zajímavě osvětlovaný skleněný model věže.

Vánoční strom před bývalou radnicí.

Jediná z budov, která se výrazně vymyká celkovému charakteru Velkého náměstí, je Galerie moderního umění - nedávno také kompletně zrekonstruovaná. Navštívila jsem ji, ale není to můj šálek čaje. Nejvíce se mi líbilo na horní venkovní terase, odkud je také krásný výhled.

Musím vám prozradit, že na Velké náměstí se od zimního stadionu můžete dostat i jiným způsobem. Pro změnu po těchto moderních "zpívajících schodech".

Odměnou vám bude nejen krásný výhled na věže chrámu sv. Ducha, ale i na Bílou věž.

Z tohoto schodiště se dostanete na Pivovarského náměstí. Ze starého hradeckého pivovaru zde vzniklo tzv. Regiocentrum Nový pivovar.

Třetí jižní cestou na Velké náměstí je tzv. Gočárovo schodiště. Podle atypických svítilen mu Hradečané také říkají "Schodiště u tří tupláků". Toto schodiště bývá využíváno i jako venkovní divadelní scéna v době divadelního festivalu, oblíbené je také svatebními fotografy.

Jižně od "Myší díry" můžete najít také řadu zajímavých budov. Toto je bývalá koželužská škola, rovněž navržená J. Gočárem. Dnes zde sídlí Střední průmyslová škola.

Pohled na část Střední průmyslové školy od Studijní a vědecké knihovny. Vlastně mě zaujal hlavně odraz staré budovy v prosklené části absolutně moderního objektu. Ale o tom třeba někdy příště.
Pošlete odkaz na tento článek
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy až do Roudnice. Vlakem a rád. Smuteční řečník začal monotónně mluvit. Lidé se…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v telefonu. „Ne, fakt to nejde. S mou nohou bych to nezvládla.“ „To je škoda, víš jak dlouho…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve vysokém věku. Jenže moji příbuzní z toho mají legraci. Nepodporují mě v mým…
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím věkem jsem si blbé dny zakázal. V pětasedmdesáti je člověk rád, že ráno…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a mládí, ten skvělý a jistoty zaručující socialismus pod vedením rodné matky…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě nevstanu, protože určitě ještě nemám ve schránce předplacené noviny. Jenže…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na letní čas, protože se k ránu stejně budím, pokud je sluníčko. Přímo bych…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě. Samozřejmě, že dům se zahradou nese s sebou starosti, ale s tím jsem do…
A je to tu zase. Rok se s rokem sešel a já mám narozeniny. Letos jsem na to trochu vyzrála a pracovní oslavu jsem udělala společně s…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový život. Tu větu mi řekla sousedka asi dva roky po smrti manžela. Vybrala…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole, stát v potoce po kolena ve vodě, stavět hráz z kamení a větví, jen aby byla…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu turistů a hlavně peněz spoutané, přistaví se tobogány a nesou vznosný název…
Někdy se stane něco, co zůstane v paměti dlouhou dobu, celoživotně. Počátek události nastal v polovině minulého století na druhém stupni…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na kterou jsem nebyla připravena. Sestra Míša odjela do Anglie, začaly…
Jedno z přikázání Desatera praví – Pomni, abys den sváteční světil. Dnes je významný státní svátek, a i když nejsem zrovna věřící, slunce,…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát, protože nikdo z rodiny, široko daleko zpátky, se takového věku nedožil. Moje…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý perfektní. Obdivuje, jak se často scházíme, stále něco slavíme, jsme prý…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne. Modrá obloha bez mráčku předpovídala krásný letní den. Ještě chvíli ležet se…
Jen si představte to štěstí! Přemýšlím, co k obědu, protože v těchto vedrech se mi tedy moc vařit nechce, a slyším, jak Jindrovi kvákla…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před odchodem do práce nestihl, mohly jsme se sestrou a maminkou spolehlivě…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou kytarou na krku a černým kloboukem na hlavě. Jako klaun. Na sále tanečním s…
Na zastávkách či přímo ve vozech MHD každý z nás občas zažije něco, co ho překvapí, rozhodí či doslova naštve. Ale to, co zažili cestující…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z…
Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o život. V neděli jsem se vrátil z dovolené na Slovensku. Někteří nad ní i…
Každý z nás proživá svůj životní příběh. Každý máme svůj příběh trochu jiný, ale jedno máme všichni společné. Jednou přijdeme a jednou…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy Kníničské přehradě. Kozí Horka byla ke koupání a rekreaci u vody přímo ideální,…
Když jsem se stavila minulý týden u kamarádky Ivy na kafi, ptala se mě, jak to, že nic nepíšu, že to marně na íčku hledá. No nepíšu, teda…
"Vyměníme starý, oprýskaný, opotřebovaný a ošklivý nábytek, koberec a vymalujeme. Od vás potřebujeme, abyste z vnitřků skříní vše…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda ve společnosti. Když manžel zemřel, je pro mě samota ještě horší. Cíleně…
“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v Českých Budějovicích po Piaristickém náměstí blonďatá tříleťačka. Vyhlížela…
Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti…
Pojedu sama k moři. Tu větu jsem převalovala v hlavě asi pět let. Jsem nerozhodná, mluvím mizerně anglicky. A jsem mistr v představách,…
Tohle je intimní zpověď zralé ženy. Proto varuji všechny čtenáře, kteří nejsou zralými ženami, aby si dobře rozmysleli, zda budou…
V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna 1968. I já se zahloubávám do vzpomínek z této doby a následující normalizace. To…
Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená. Bylo nás pět, a měly jsme za sebou první rok v pracovním procesu po…
Od mala mám ráda míče. Malé, velké, hladké, krásně barevné, kulaté, příjemné do ruky. Míče v barevných síťkách. Doma jsem měla jeden…
Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první dovolená. Dva týdny.
Horký téměř letní den, slunce se kutálí po nebi a paprsky objímá zem.
Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z kraje padesátých let. Byl to ten rok, jak v rádiu hlásili, že k nám začaly…
Pro neznalé, tehdy za hluboké totality to byla Cestovní Kancelář Mládeže. Aby byla skutečně pro mladé, měli stanoven limit do 30 let věku.…
… a jak za to ale nemůžu, protože mi příroda prostě velký prsa nenadělila, a já tím pádem zřejmě přišla o mnohé milostné příležitosti.
Opakoval se rok 1997, Bohumín zase pod vodou. Meteorologové předpovídali velké deště, ale netušili jsme, že to bude opět apokalypsa. Před…
Když se dcery dozvěděly, že jsem poslal větší obnos do sbírky na pomoc lidem postiženým povodněmi, rozzlobily se. Syn řekl, že bych neměl…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
-
HOKEJOVÁ TIPOVAČKA
-
Kvíz i60 - 21. týden
Čeští hokejisté v těchto dnech bojují na Mistrovství světa ve Švýcarsku. Úspěchy i neúspěchy české…
- Foto dne