K napsání článku mě přivedla diskuze na chatu o tom, kde se dají vůbec na světě pěstovat brambory. Dnes jsou běžnou součástí našeho jídelníčku ale bylo tomu vždy? Protože se v horských podmínkách Jižní Ameriky se nedařilo kukuřici, pěstování brambor bylo podmínkou pro udržení života. Pravlastí brambor je západní část Jižní Ameriky, kde na vysoko položených náhorních rovinách And je začali pěstovat původní obyvatelé .Staří Peruánci brambory jedli buď syrové nebo je uchovávali v podobě sušeného prášku. Inkové zase z brambor připravovali alkoholický nápoj "chacha" podobný našemu pivu. Horské oblasti Peru, Bolivie, Chile či Argentiny jsou dodnes pěstitelským centrem brambor s velkým množstvím místních odrůd a jejich divokých příbuzných.
Britové údajně tvrdí, že to byli oni, kdo brambory dovezl do Evropy nejdříve. Tato plodina byla přivezena slavnými mořeplavci, jako byl W.Raleigh a velmi známý Sir F. Drake. Brambory dostala darem britská královna Alžběta I. Sazenice brambor byly zasazeny v královské zahradě. Královský kuchař, který brambory v životě neviděl, použil pouze jejich nať a připravil salát. Údajně prý královna z něho příliš nadšena nebyla.
Španělé si ale také nárokují, že to byli právě oni, kdo je jako první přivezl do Evropy. V roce 1565 dostal první zásilku brambor z Cuzca (bývalé říše Inků) jako dar španělský král Filip II. A později začali španělští námořníci používat brambory jako hlavní potravinu, která je chránila před kurdějemi.
V českých zemích se objevují brambory počátkem 17.století, ale teprve až v 18.století pruský král Bedřich I. Veliký nařídil jejich pěstování v tehdejším Prusku. Do českých zemí přišly brambory z Braniborska, odtud vznikl také jejich název "brambora"
Rostliny brambory jsou velmi náchylné k plísňovým onemocněním, které pak vede k jejich zkáze. To se stalo osudným pro Irsko, kde se v letech 1845-49 neurodily brambory v potřebném množství a obyvatelstvo postihl největší hladomor v dějinách této země. Možná, že jste někteří viděli tuto katastrofu v TV seriálu "Královna Viktorie", který byl nedávno na našich obrazovkách
Dnes jsou po celém světě rozšířeny tisíce odrůd brambor pro určité klimatické pásmo. Viděla jsem je na svých cestách pěstovat na Blízkém i Dálném Východě. Také v částech Afriky jako je Maroko, Egypt. Ve své domovině v Jižní Americe jsou brambory nedilnou součástí jídelníčku a vedle batátů tvoří stálou přílohu jídel.
Je velká škoda, že v naší zemi polí s bramborami ubývá. Místo lánů s bramborami dnes uvidíte jen lány žluté řepky nebo lány solárních panelů. Když jezdím na chatu přes obec Úněšov (okr. Plzeň sever), míjela jsem vždy obrovská pole s bramborami. Dnes se někde krčí pár hektarů této pro nás nezbytné potraviny.
Už naši předci říkali, jsem zdravý jako řepa, jinde tuřín, ale určitě ne jako brambora. Bylo totiž známo že po bramborách se hloupne, a proto se říkalo, že čím hloupější sedlák, tím větší má brambory. A co bramborová medaile? To taky zrovna není výhra. A ještě jedna perlička nakonec. Víte, že hroznový cukr se průmyslově vyrábí z bramborového škrobu? A ještě je nutné dávat pozor na jed jménem solanin.
A tak všeho s mírou, říká se, že větší konzumace brambor není zdravá a dokonce, že způsobuje překyselenost organismu.
Zdroj: AMI Communications, Zdravá výživa
Pošlete odkaz na tento článek
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy až do Roudnice. Vlakem a rád. Smuteční řečník začal monotónně mluvit. Lidé se…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v telefonu. „Ne, fakt to nejde. S mou nohou bych to nezvládla.“ „To je škoda, víš jak dlouho…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve vysokém věku. Jenže moji příbuzní z toho mají legraci. Nepodporují mě v mým…
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím věkem jsem si blbé dny zakázal. V pětasedmdesáti je člověk rád, že ráno…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a mládí, ten skvělý a jistoty zaručující socialismus pod vedením rodné matky…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě nevstanu, protože určitě ještě nemám ve schránce předplacené noviny. Jenže…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na letní čas, protože se k ránu stejně budím, pokud je sluníčko. Přímo bych…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě. Samozřejmě, že dům se zahradou nese s sebou starosti, ale s tím jsem do…
A je to tu zase. Rok se s rokem sešel a já mám narozeniny. Letos jsem na to trochu vyzrála a pracovní oslavu jsem udělala společně s…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový život. Tu větu mi řekla sousedka asi dva roky po smrti manžela. Vybrala…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole, stát v potoce po kolena ve vodě, stavět hráz z kamení a větví, jen aby byla…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu turistů a hlavně peněz spoutané, přistaví se tobogány a nesou vznosný název…
Někdy se stane něco, co zůstane v paměti dlouhou dobu, celoživotně. Počátek události nastal v polovině minulého století na druhém stupni…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na kterou jsem nebyla připravena. Sestra Míša odjela do Anglie, začaly…
Jedno z přikázání Desatera praví – Pomni, abys den sváteční světil. Dnes je významný státní svátek, a i když nejsem zrovna věřící, slunce,…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát, protože nikdo z rodiny, široko daleko zpátky, se takového věku nedožil. Moje…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý perfektní. Obdivuje, jak se často scházíme, stále něco slavíme, jsme prý…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne. Modrá obloha bez mráčku předpovídala krásný letní den. Ještě chvíli ležet se…
Jen si představte to štěstí! Přemýšlím, co k obědu, protože v těchto vedrech se mi tedy moc vařit nechce, a slyším, jak Jindrovi kvákla…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před odchodem do práce nestihl, mohly jsme se sestrou a maminkou spolehlivě…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou kytarou na krku a černým kloboukem na hlavě. Jako klaun. Na sále tanečním s…
Na zastávkách či přímo ve vozech MHD každý z nás občas zažije něco, co ho překvapí, rozhodí či doslova naštve. Ale to, co zažili cestující…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z…
Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o život. V neděli jsem se vrátil z dovolené na Slovensku. Někteří nad ní i…
Každý z nás proživá svůj životní příběh. Každý máme svůj příběh trochu jiný, ale jedno máme všichni společné. Jednou přijdeme a jednou…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy Kníničské přehradě. Kozí Horka byla ke koupání a rekreaci u vody přímo ideální,…
Když jsem se stavila minulý týden u kamarádky Ivy na kafi, ptala se mě, jak to, že nic nepíšu, že to marně na íčku hledá. No nepíšu, teda…
"Vyměníme starý, oprýskaný, opotřebovaný a ošklivý nábytek, koberec a vymalujeme. Od vás potřebujeme, abyste z vnitřků skříní vše…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda ve společnosti. Když manžel zemřel, je pro mě samota ještě horší. Cíleně…
“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v Českých Budějovicích po Piaristickém náměstí blonďatá tříleťačka. Vyhlížela…
Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti…
Pojedu sama k moři. Tu větu jsem převalovala v hlavě asi pět let. Jsem nerozhodná, mluvím mizerně anglicky. A jsem mistr v představách,…
Tohle je intimní zpověď zralé ženy. Proto varuji všechny čtenáře, kteří nejsou zralými ženami, aby si dobře rozmysleli, zda budou…
V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna 1968. I já se zahloubávám do vzpomínek z této doby a následující normalizace. To…
Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená. Bylo nás pět, a měly jsme za sebou první rok v pracovním procesu po…
Od mala mám ráda míče. Malé, velké, hladké, krásně barevné, kulaté, příjemné do ruky. Míče v barevných síťkách. Doma jsem měla jeden…
Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první dovolená. Dva týdny.
Horký téměř letní den, slunce se kutálí po nebi a paprsky objímá zem.
Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z kraje padesátých let. Byl to ten rok, jak v rádiu hlásili, že k nám začaly…
Pro neznalé, tehdy za hluboké totality to byla Cestovní Kancelář Mládeže. Aby byla skutečně pro mladé, měli stanoven limit do 30 let věku.…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
-
HOKEJOVÁ TIPOVAČKA
-
Kvíz i60 - 21. týden
Čeští hokejisté v těchto dnech bojují na Mistrovství světa ve Švýcarsku. Úspěchy i neúspěchy české…
- Foto dne