Jako kluk školou povinný jsem měl kromě vánoc velmi rád i velikonoce, hlavně velikonoční pondělí. Náboženský obsah velikonoc nás tehdy jako děti moc nezajímal, ale důležitým svátkem pro nás bylo velikonoční pondělí, kdy se na Valašsku provozoval tzv. „šmigrúst“. To mladí muži, ale i kluci základní školy chodili po ránu s březovými metličkami nebo s odřezkem jalovce vyšlehat své spolužačky i jejich mamky. Po vyšlehání je počastovali štamprlí likéru, který jsme i jako kluci nosili v košících na vykoledovaná vajíčka. To byl výjimečný den v roce, kdy jsme i jako děti měli přístup k jinak zakázanému alkoholu (zpravidla nějaké variantě vaječného likéru nebo griotky). V důsledku toho byly kolem desáté hodiny dopoledne již všechny naše mladší i starší spolužačky a jejich mamky pěkně „nametené“. Jinak pro mne osobně byly velikonoce i svátkem chutného jídla, kdy jsem k snídani dostal krajíc mazance a hrnek kakaa, což pro mne v poválečných létech, kdy bylo vše na potravinové lístky, byly vytoužené pochoutky.
Jinak jsem se jako dítě vždy těšil na i své dubnové narozeniny, kdy mi maminka upekla chutný dort, což pro mne v poválečných létech byla mimořádná a dlouho očekávaná pochoutka. Shodou okolností v den mých osmých narozenin 22. dubna r. 1946 padlo pondělí velikonoční na tentýž den, z čehož jsem měl dvojnásobnou radost. Domníval jsem se, že tomu tak bude každý rok. V příštím roce 1947 jsem byl ale nemile překvapen, že velikonoční pondělí padlo na 7. dubna. Šel jsem si tudíž ve škole postěžovat nově přidělenému mladému velebnému pánovi, co se to stalo podivného s datem velikonoc. Velebný pán mi dal svatý obrázek s věnováním „Žehná Ti novokněz Janáček“ a vysvětlil mi, jak se podle církevních pravidel stanoví termín velikonoc.
Velikonoce jsou pohyblivé svátky a jejich datum se vypočte na den po prvním úplňku po 21. březnu. Neděle velikonoční může být tudíž nejdříve 22. března a nejpozději 25. dubna. V důsledku tohoto výpočtu se křesťanské velikonoce zpravidla překrývají s údobím židovských velikonoc. A přes propast věků se i v křesťanských velikonocích odráží tradice beránka a vzpomínka na onu strašlivou noc před exodem Izraelitů, kdy Hospodinův anděl Zhoubce zabíjel v Egyptě vše prvorozené a minul pouze domy Izraelitů, u nichž veřeje dveří byly označeny krví obětovaného beránka.
Od té doby jsem celá desetiletí marně sledoval, kdy konečně dojde k žádoucí konfiguraci měsíčních fází po 21. březnu a dnů v týdnu, kdy velikonoční pondělí opět padne na mé narozeniny. Po dobu následujících dlouhých 73 let docházelo k různým konfiguracím, kdy velikonoční pondělí padlo např. na 20. duben, na 21. duben, na 24. duben a teprve letos padlo pondělí velikonoční opět k mým 81. narozeninám na 22. duben a já se svých vytoužených velikonočních narozenin dožil. Letos k tomuto slavnému výročí manželka, dcera i snacha upekly celkem tři dorty, aby se na každého z mých početných potomků druhé, třetí a čtvrté generace alespoň jeden kousek dortu dostal. a těch sedm nejmladších potomků čtvrté generace si mohlo půlku dortu odvézt jako výslužku do Strakonic.
Jak jsem se dočetl ve stoletém kalendáři, další souběh mých narozenin a velikonočního pondělí nastane již v r. 2030, bohužel zřejmě ale již beze mne, kdy při grilování na naší zahradě mí početní potomci všech čtyř generací možná vzpomenou 92. výročí nedožitých narozenin kdysi létajícího pradědouška Drahoše vzduchoplaveckého jména Drahomír z Neumětel.
(obrázek,)
Z velikonočního výletu do dědouškových oblíbených Železných hor.. Vnoučkové Jároušek a Peťoušek v dosud provozuschopném větroni, ve kterém pradědoušek Drahoš již před 55 léty létával nad hřebeny Železných hor .(Letiště Podhořany 2013).
Pošlete odkaz na tento článek
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy až do Roudnice. Vlakem a rád. Smuteční řečník začal monotónně mluvit. Lidé se…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v telefonu. „Ne, fakt to nejde. S mou nohou bych to nezvládla.“ „To je škoda, víš jak dlouho…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve vysokém věku. Jenže moji příbuzní z toho mají legraci. Nepodporují mě v mým…
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím věkem jsem si blbé dny zakázal. V pětasedmdesáti je člověk rád, že ráno…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a mládí, ten skvělý a jistoty zaručující socialismus pod vedením rodné matky…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě nevstanu, protože určitě ještě nemám ve schránce předplacené noviny. Jenže…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na letní čas, protože se k ránu stejně budím, pokud je sluníčko. Přímo bych…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě. Samozřejmě, že dům se zahradou nese s sebou starosti, ale s tím jsem do…
A je to tu zase. Rok se s rokem sešel a já mám narozeniny. Letos jsem na to trochu vyzrála a pracovní oslavu jsem udělala společně s…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový život. Tu větu mi řekla sousedka asi dva roky po smrti manžela. Vybrala…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole, stát v potoce po kolena ve vodě, stavět hráz z kamení a větví, jen aby byla…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu turistů a hlavně peněz spoutané, přistaví se tobogány a nesou vznosný název…
Někdy se stane něco, co zůstane v paměti dlouhou dobu, celoživotně. Počátek události nastal v polovině minulého století na druhém stupni…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na kterou jsem nebyla připravena. Sestra Míša odjela do Anglie, začaly…
Jedno z přikázání Desatera praví – Pomni, abys den sváteční světil. Dnes je významný státní svátek, a i když nejsem zrovna věřící, slunce,…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát, protože nikdo z rodiny, široko daleko zpátky, se takového věku nedožil. Moje…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý perfektní. Obdivuje, jak se často scházíme, stále něco slavíme, jsme prý…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne. Modrá obloha bez mráčku předpovídala krásný letní den. Ještě chvíli ležet se…
Jen si představte to štěstí! Přemýšlím, co k obědu, protože v těchto vedrech se mi tedy moc vařit nechce, a slyším, jak Jindrovi kvákla…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před odchodem do práce nestihl, mohly jsme se sestrou a maminkou spolehlivě…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou kytarou na krku a černým kloboukem na hlavě. Jako klaun. Na sále tanečním s…
Na zastávkách či přímo ve vozech MHD každý z nás občas zažije něco, co ho překvapí, rozhodí či doslova naštve. Ale to, co zažili cestující…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z…
Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o život. V neděli jsem se vrátil z dovolené na Slovensku. Někteří nad ní i…
Každý z nás proživá svůj životní příběh. Každý máme svůj příběh trochu jiný, ale jedno máme všichni společné. Jednou přijdeme a jednou…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy Kníničské přehradě. Kozí Horka byla ke koupání a rekreaci u vody přímo ideální,…
Když jsem se stavila minulý týden u kamarádky Ivy na kafi, ptala se mě, jak to, že nic nepíšu, že to marně na íčku hledá. No nepíšu, teda…
"Vyměníme starý, oprýskaný, opotřebovaný a ošklivý nábytek, koberec a vymalujeme. Od vás potřebujeme, abyste z vnitřků skříní vše…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda ve společnosti. Když manžel zemřel, je pro mě samota ještě horší. Cíleně…
“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v Českých Budějovicích po Piaristickém náměstí blonďatá tříleťačka. Vyhlížela…
Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti…
Pojedu sama k moři. Tu větu jsem převalovala v hlavě asi pět let. Jsem nerozhodná, mluvím mizerně anglicky. A jsem mistr v představách,…
Tohle je intimní zpověď zralé ženy. Proto varuji všechny čtenáře, kteří nejsou zralými ženami, aby si dobře rozmysleli, zda budou…
V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna 1968. I já se zahloubávám do vzpomínek z této doby a následující normalizace. To…
Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená. Bylo nás pět, a měly jsme za sebou první rok v pracovním procesu po…
Od mala mám ráda míče. Malé, velké, hladké, krásně barevné, kulaté, příjemné do ruky. Míče v barevných síťkách. Doma jsem měla jeden…
Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první dovolená. Dva týdny.
Horký téměř letní den, slunce se kutálí po nebi a paprsky objímá zem.
Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z kraje padesátých let. Byl to ten rok, jak v rádiu hlásili, že k nám začaly…
Pro neznalé, tehdy za hluboké totality to byla Cestovní Kancelář Mládeže. Aby byla skutečně pro mladé, měli stanoven limit do 30 let věku.…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
-
HOKEJOVÁ TIPOVAČKA
-
Kvíz i60 - 21. týden
Čeští hokejisté v těchto dnech bojují na Mistrovství světa ve Švýcarsku. Úspěchy i neúspěchy české…
- Foto dne