Dlouho jsem se tady neukázala a ještě déle jsem sem nic nevložila. Mnozí mě znají. Chci se všem přátelům omluvit, že jsem přestala komunikovat, ale musela jsem se poprat s nemocí. A teď mám málo času. U nás jeden moudrý pán založil Klub seniorů a já ho našla čistě náhodou. Spolek mi zabírá hodně času. Rozhodla jsem se vám představit naše společenství. Máme členy po celém Hradeckém kraji a všem se u nás líbí.
Tady je něco málo o nás.
Nejprve bych měla představit náš spolek důchodců. Úmyslně píši, důchodců, protože členy nejsou jen senioři, ale invalidní důchodci bez rozdílu věku, tím je náš spolek výjimečný. Byl založen v červnu 2017 panem Petrem Tojnarem a za dobu jeho trvání jsme uspořádali nespočet akcí nejen pro členy. S plánovanými akcemi nás seznamuje paní Renata Moravcová na posezeních.
Jen za letošní rok se uspořádalo mnoho akcí, a to je teprve první čtvrtletí.
Za zmínku stojí odpolední posezení s hostem, které se uskutečnilo 17.1. Přišlo mnoho lidí, i nečlenové, jen tak se podívat. Někteří požádali o přihlášku, protože se jim líbí program našeho spolku. Hostem byl ten den kastelán pan Ondřej Daněk ze zámku v Novém Městě nad Metují. Dozvěděli jsme se zajímavé věci nejen o sochách, ale třeba o stopě architekta Jurkoviče na zámeckých úpravách.
20.1 2019 bylo posezení s muzikou. Hráli Muzikanti z Podkrkonoší. Všichni jsme se dobře bavili, zazpívali si při harmonice a někteří si zatančili.
A najednou tu je únor a i ten je bohatý na akce. Tradičně se začínal posezením Na slovíčko, kde nechybělo jako vždy pohoštění a seznámení s dalším programem .
Následovalo 17.2 Zpívání pro potěšení. I tady se objevili lidé, kteří nejsou členy. Program byl pestrý a všem se líbil.
21.2 se uskutečnilo další sousedské posezení, na kterém nechybělo pohoštění a kterého se zúčastnili vzácní hosté z Českého rozhlasu Hradec Králové, pan ředitel Jiří Kánský a paní redaktorka Lada Klokočníková. Pověděli nám veselé historky, které se jim přihodily při natáčení, a historky svých kolegů, v neposlední řadě jsme se dozvěděli, že Československý rozhlas, dnes Český rozhlas, začal vysílat hned po stanici BBC. Hosté se nám podepsali do naší kroniky a při loučení slíbili další návštěvu.
Poslední akcí února byl 27.2 výlet do Vamberka, kde jsme navštívili krajkářské muzeum. I tady jsme se dozvěděli mnoho zajímavého, kupříkladu, že krajkářství bylo v našem kraji zavedeno před 400 lety, když na panství příšel císařský generál, Nizozemec Kryštof z Grambu. Jeho manželka, belgická šlechtična Magdalena z Meldeka, zavedla na panství paličkování jako robotní povinost. V muzeu jsme viděli mnoho nádherných krajek. Cestou domů jsme se zastavili v zámecké zahradě v Kostelci nad Orlicí. Zahrada byla ještě smutná, sem tam vykukovaly sněženky, pomalu se probouzí k životu, za pár dní budou k vidění v plné kráse. Po návratu do Dobrušky nás pár zašlo ještě do kavárny na Šubrtově náměstí, kde jsme si vyprávěli naše dojmy z výletu. Domů jsme se rozcházeli s vědomím, že se nám den vydařil, a natěšeni na další výlety.
Skupina se rozrostla o další členy. Někteří lidé nečlenové si vzali od paní Renaty Moravcové přihlášky a příště s námi pojedou už jako naši členové.
Zapomněla jsem se zmínit, že našich akcí se může zúčastnit každý, kdo má zájem, s tím rozdílem, že členové mají cestu zdarma, ale nečlenové si musí na cestu přispět malou finanční částkou.
Tento článek je napsaný z podnětu paní Renaty Moravcové, místopředsedkyně spolku.
Přidávám pár fotek z posledního výletu.
Pošlete odkaz na tento článek
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy až do Roudnice. Vlakem a rád. Smuteční řečník začal monotónně mluvit. Lidé se…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v telefonu. „Ne, fakt to nejde. S mou nohou bych to nezvládla.“ „To je škoda, víš jak dlouho…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve vysokém věku. Jenže moji příbuzní z toho mají legraci. Nepodporují mě v mým…
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím věkem jsem si blbé dny zakázal. V pětasedmdesáti je člověk rád, že ráno…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a mládí, ten skvělý a jistoty zaručující socialismus pod vedením rodné matky…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě nevstanu, protože určitě ještě nemám ve schránce předplacené noviny. Jenže…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na letní čas, protože se k ránu stejně budím, pokud je sluníčko. Přímo bych…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě. Samozřejmě, že dům se zahradou nese s sebou starosti, ale s tím jsem do…
A je to tu zase. Rok se s rokem sešel a já mám narozeniny. Letos jsem na to trochu vyzrála a pracovní oslavu jsem udělala společně s…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový život. Tu větu mi řekla sousedka asi dva roky po smrti manžela. Vybrala…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole, stát v potoce po kolena ve vodě, stavět hráz z kamení a větví, jen aby byla…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu turistů a hlavně peněz spoutané, přistaví se tobogány a nesou vznosný název…
Někdy se stane něco, co zůstane v paměti dlouhou dobu, celoživotně. Počátek události nastal v polovině minulého století na druhém stupni…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na kterou jsem nebyla připravena. Sestra Míša odjela do Anglie, začaly…
Jedno z přikázání Desatera praví – Pomni, abys den sváteční světil. Dnes je významný státní svátek, a i když nejsem zrovna věřící, slunce,…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát, protože nikdo z rodiny, široko daleko zpátky, se takového věku nedožil. Moje…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý perfektní. Obdivuje, jak se často scházíme, stále něco slavíme, jsme prý…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne. Modrá obloha bez mráčku předpovídala krásný letní den. Ještě chvíli ležet se…
Jen si představte to štěstí! Přemýšlím, co k obědu, protože v těchto vedrech se mi tedy moc vařit nechce, a slyším, jak Jindrovi kvákla…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před odchodem do práce nestihl, mohly jsme se sestrou a maminkou spolehlivě…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou kytarou na krku a černým kloboukem na hlavě. Jako klaun. Na sále tanečním s…
Na zastávkách či přímo ve vozech MHD každý z nás občas zažije něco, co ho překvapí, rozhodí či doslova naštve. Ale to, co zažili cestující…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z…
Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o život. V neděli jsem se vrátil z dovolené na Slovensku. Někteří nad ní i…
Každý z nás proživá svůj životní příběh. Každý máme svůj příběh trochu jiný, ale jedno máme všichni společné. Jednou přijdeme a jednou…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy Kníničské přehradě. Kozí Horka byla ke koupání a rekreaci u vody přímo ideální,…
Když jsem se stavila minulý týden u kamarádky Ivy na kafi, ptala se mě, jak to, že nic nepíšu, že to marně na íčku hledá. No nepíšu, teda…
"Vyměníme starý, oprýskaný, opotřebovaný a ošklivý nábytek, koberec a vymalujeme. Od vás potřebujeme, abyste z vnitřků skříní vše…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda ve společnosti. Když manžel zemřel, je pro mě samota ještě horší. Cíleně…
“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v Českých Budějovicích po Piaristickém náměstí blonďatá tříleťačka. Vyhlížela…
Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti…
Pojedu sama k moři. Tu větu jsem převalovala v hlavě asi pět let. Jsem nerozhodná, mluvím mizerně anglicky. A jsem mistr v představách,…
Tohle je intimní zpověď zralé ženy. Proto varuji všechny čtenáře, kteří nejsou zralými ženami, aby si dobře rozmysleli, zda budou…
V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna 1968. I já se zahloubávám do vzpomínek z této doby a následující normalizace. To…
Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená. Bylo nás pět, a měly jsme za sebou první rok v pracovním procesu po…
Od mala mám ráda míče. Malé, velké, hladké, krásně barevné, kulaté, příjemné do ruky. Míče v barevných síťkách. Doma jsem měla jeden…
Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první dovolená. Dva týdny.
Horký téměř letní den, slunce se kutálí po nebi a paprsky objímá zem.
Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z kraje padesátých let. Byl to ten rok, jak v rádiu hlásili, že k nám začaly…
Pro neznalé, tehdy za hluboké totality to byla Cestovní Kancelář Mládeže. Aby byla skutečně pro mladé, měli stanoven limit do 30 let věku.…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
-
HOKEJOVÁ TIPOVAČKA
-
Kvíz i60 - 21. týden
Čeští hokejisté v těchto dnech bojují na Mistrovství světa ve Švýcarsku. Úspěchy i neúspěchy české…
- Foto dne