V sobotu 24. listopadu 2018 jsem jela ráno do Brna.
V katedrále na Petrově bylo Svatocecilské setkání zpěváků a varhaníků Jihomoravského kraje - takže pro nás všechny zúčastněné to byl nádherný duchovní zážitek při slavnostní bohoslužbě s varhanní hudbou. Zpěvy, které se linuly z kůru, nám mnohým připadaly přímo andělské. Následovalo milé pohoštění a možnost popovídání se známými.
V Brně se letos rozsvítil vánoční strom na náměstí Svobody už v pátek 23. listopadu večer. Když jsem šla sobotním brzkým ránem, tak byl všude klid - sice počasí mlhavé, ale i tak jsem si nafotila několik snímků.
A právě ráno jsem se procházela i na Moravském náměstí a co všechno jsem viděla? Je zde obrovské adventní kolo, dětské kolotoče, houpačky, slaměný betlem, kluziště, roztodivné stánky...
Ale mimo to také několik panelů, na kterých jsou popisky o 4 adventních nedělích, zvonech, Betlému, vánočním stromu, pouštění skořápek aj.
Nejvíce mne pro tuto dobu zaujala slova od Rudolfa Těsnohlídka - Vánoční strom...
"Před radnicí uprostřed plane vánoční strom města letos poprve ozářený - čtu tato slova v líčení vánočního ruchu v Kodani. Dojímá mne svou jednoduchostí a tklivý obyčej země na severu dotýká se mne tak, že jsem zatoužil, abychom si ho darovali ke svému štědrému dni.
14 dní před svátky postaví každého roku na rozsáhlém náměstí radničním v Kadani obrovskou jedli. Sta žárovek rozsvítí se na ní a lidé jdou mimo pohnutí a potěšeni teplým světlem. Neboť to je vánoční strom všech a všem, společný strom těch, kteří jiného míti nebudou. Symbol obecné nesobecké lásky září a svítí šťastným i nešťastným, bohatým i nezámožným. A nikdo není v tomto městě tak chud, aby se mu nezatřpytil v zornicích odlesk vánoční hvězdy. Postavme vánoční stromy všech a všem na náměstí velkých měst republiky a duch boží nebude se ostýchati jíti po tržištích..."
V prosinci 1924 byl zásluhou Rudolfa Těsnohlídka postaven první vánoční Strom republiky v Brně i se sbírkou na pomoc dětem bez domova - později se připojila l další větší města...
Odpoledne, když jsem znovu procházela čtyři brněnská náměstí, tak už byla plná lidí, někteří popíjeli punč nebo svařák, děti si užívaly kolotočů a houpaček. K tomu všemu vyhrávaly koledy a zpívaly desítky umělců...
Zase jsem si ještě nafotila hezký dřevěný betlém na Dominikánském náměstí a i další momentky jinde.
Když jsem seděla ve vlaku, tak mne vzpomínky zanesly do mého dětství /narodila jsem se v roce 1946/ kdy v mé rodné vesničce se žádný vánoční strom nestavěl, betlém viděly naše dětské oči skutečně až na Štědrý den a jedinými umělci byli místní hudebníci, kteří až na Štědrý den před půlnoční bohoslužbou vytrubovali koledy.
Také celý Advent byly samozřejmostí ranní cesty zasněženou krajinou do kostela na "roráty" - k jídlu jen menší porce postního jídla, na Štědrý den jsme nikdo nic celý den nejedli - takže už jen štědrovečerní večeře byla pro nás tím bohatým dárkem.
Dnes se vánoční stromy staví úplně všude, půst je pro mnohé už neznámé slovíčko...
A tak je na každém z nás, jak ten čas adventu prožije, /začíná tuto neděli 2. prosince/ - jestli v hluku na náměstích při obchodních svátcích - nebo někde v klidu, tichu, kráse a velebnosti Boží přírody...
Pošlete odkaz na tento článek
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy až do Roudnice. Vlakem a rád. Smuteční řečník začal monotónně mluvit. Lidé se…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v telefonu. „Ne, fakt to nejde. S mou nohou bych to nezvládla.“ „To je škoda, víš jak dlouho…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve vysokém věku. Jenže moji příbuzní z toho mají legraci. Nepodporují mě v mým…
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím věkem jsem si blbé dny zakázal. V pětasedmdesáti je člověk rád, že ráno…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a mládí, ten skvělý a jistoty zaručující socialismus pod vedením rodné matky…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě nevstanu, protože určitě ještě nemám ve schránce předplacené noviny. Jenže…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na letní čas, protože se k ránu stejně budím, pokud je sluníčko. Přímo bych…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě. Samozřejmě, že dům se zahradou nese s sebou starosti, ale s tím jsem do…
A je to tu zase. Rok se s rokem sešel a já mám narozeniny. Letos jsem na to trochu vyzrála a pracovní oslavu jsem udělala společně s…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový život. Tu větu mi řekla sousedka asi dva roky po smrti manžela. Vybrala…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole, stát v potoce po kolena ve vodě, stavět hráz z kamení a větví, jen aby byla…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu turistů a hlavně peněz spoutané, přistaví se tobogány a nesou vznosný název…
Někdy se stane něco, co zůstane v paměti dlouhou dobu, celoživotně. Počátek události nastal v polovině minulého století na druhém stupni…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na kterou jsem nebyla připravena. Sestra Míša odjela do Anglie, začaly…
Jedno z přikázání Desatera praví – Pomni, abys den sváteční světil. Dnes je významný státní svátek, a i když nejsem zrovna věřící, slunce,…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát, protože nikdo z rodiny, široko daleko zpátky, se takového věku nedožil. Moje…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý perfektní. Obdivuje, jak se často scházíme, stále něco slavíme, jsme prý…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne. Modrá obloha bez mráčku předpovídala krásný letní den. Ještě chvíli ležet se…
Jen si představte to štěstí! Přemýšlím, co k obědu, protože v těchto vedrech se mi tedy moc vařit nechce, a slyším, jak Jindrovi kvákla…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před odchodem do práce nestihl, mohly jsme se sestrou a maminkou spolehlivě…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou kytarou na krku a černým kloboukem na hlavě. Jako klaun. Na sále tanečním s…
Na zastávkách či přímo ve vozech MHD každý z nás občas zažije něco, co ho překvapí, rozhodí či doslova naštve. Ale to, co zažili cestující…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z…
Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o život. V neděli jsem se vrátil z dovolené na Slovensku. Někteří nad ní i…
Každý z nás proživá svůj životní příběh. Každý máme svůj příběh trochu jiný, ale jedno máme všichni společné. Jednou přijdeme a jednou…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy Kníničské přehradě. Kozí Horka byla ke koupání a rekreaci u vody přímo ideální,…
Když jsem se stavila minulý týden u kamarádky Ivy na kafi, ptala se mě, jak to, že nic nepíšu, že to marně na íčku hledá. No nepíšu, teda…
"Vyměníme starý, oprýskaný, opotřebovaný a ošklivý nábytek, koberec a vymalujeme. Od vás potřebujeme, abyste z vnitřků skříní vše…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda ve společnosti. Když manžel zemřel, je pro mě samota ještě horší. Cíleně…
“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v Českých Budějovicích po Piaristickém náměstí blonďatá tříleťačka. Vyhlížela…
Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti…
Pojedu sama k moři. Tu větu jsem převalovala v hlavě asi pět let. Jsem nerozhodná, mluvím mizerně anglicky. A jsem mistr v představách,…
Tohle je intimní zpověď zralé ženy. Proto varuji všechny čtenáře, kteří nejsou zralými ženami, aby si dobře rozmysleli, zda budou…
V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna 1968. I já se zahloubávám do vzpomínek z této doby a následující normalizace. To…
Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená. Bylo nás pět, a měly jsme za sebou první rok v pracovním procesu po…
Od mala mám ráda míče. Malé, velké, hladké, krásně barevné, kulaté, příjemné do ruky. Míče v barevných síťkách. Doma jsem měla jeden…
Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první dovolená. Dva týdny.
Horký téměř letní den, slunce se kutálí po nebi a paprsky objímá zem.
Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z kraje padesátých let. Byl to ten rok, jak v rádiu hlásili, že k nám začaly…
Pro neznalé, tehdy za hluboké totality to byla Cestovní Kancelář Mládeže. Aby byla skutečně pro mladé, měli stanoven limit do 30 let věku.…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
-
HOKEJOVÁ TIPOVAČKA
-
Kvíz i60 - 21. týden
Čeští hokejisté v těchto dnech bojují na Mistrovství světa ve Švýcarsku. Úspěchy i neúspěchy české…
- Foto dne