Taková čeká na své návštěvníky v Uměleckoprůmyslovém muzeu na výstavě Krásná jizba 1927 – 1948 / Design pro demokracii.
Krásná jizba byla založena jako pobočka nakladatelství Družstevní práce v roce 1927. Patřila k nejvýznamnějším českým institucím v oblasti bytové kultury a designu první poloviny 20. století. Byla vynikajícím příkladem propojování vysokých funkčních a estetických nároků s praktickými aspekty průmyslové výroby a principy marketingu. Dosáhnout tohoto cíle se jí podařilo patrně nejlépe v sortimentu užitkového skla. Kromě průmyslové výroby podporovala také řadu místních řemeslných dílen, dodávajících hodnotné a autentické výrobky. Zájem o lidovou tvorbu stoupal od konce třicátých let.
Nezastupitelné místo měly v sortimentu Krásné jizby vždy uměleckořemeslně hodnotné výrobky z keramiky a porcelánu. Nejprodávanějším zbožím byl po celou dobu existence Krásné jizby textil, přestože ortodoxní funkcionalisté ho vnímali jako nepraktickou a nehygienickou součást interiéru. Koncem třicátých let se stal jeho svébytnou součástí. Od roku 1938 do poloviny čtyřicátých let se prodávaly nejvíce tištěné látky. Na konci roku 1928 se objevily v nabídce Krásné jizby drobné kovové výrobky, určené pro jídelny, obývací pokoje a pracovny. Ve třicátých letech nabízela Krásná jizba předměty z přírodních materiálů jako sláma, lýko a proutí, odkazující k řemeslné výrobě. Pouze ojediněle však mezi nimi byly výrobky dřevěné. Ke dřevu, jako českému materiálu, který mohl částečně nahradit kov, se obrátila Krásná jizba během války, kdy byl zásadní problém s dodávkami kovového zboží. Ve výrobě nábytku začal na počátku třicátých let konkurovat dřevu kov. K renesanci dřeva pak došlo na konci třicátých let, a to nejen kvůli omezeným výrobním možnostem za protektorátu; znamenala také posun od účelné hygienické domácnosti k interiéru, který má přinášet především pocit útulnosti a pohodlí.
Krásná jizba nabízela zákazníkům také zahraniční zboží, zejména keramiku a textilie. Díky představitelům Družstevní práce se podařilo udržet její chod i během války. Ještě v roce 1947 byla součástí československé expozice na Trienále v Miláně. Zničený průmysl, přetrhání výrobní tradice a likvidace soukromého sektoru v roce 1948 znamenaly konec původních idejí Krásné jizby. Byla sloučena s Ústředím lidové a umělecké výroby. Obchod stejného jména, avšak jiného zaměření a sortimentu, pak zůstal na stejném místě dalších více než čtyřicet let.
Nabízím vám k prohlédnutí hodně z té nádhery, kterou jsme s Jitkou H. obdivovaly. Lepší ale jistě je vidět vše na vlastní oči. Čas máte až do 20. ledna příštího roku. Otevřeno je denně kromě pondělí od 10 do 18 hodin, v úterý do 20 hodin.
Zdroje: informační panely; http://www.upm.cz
Pošlete odkaz na tento článek
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy až do Roudnice. Vlakem a rád. Smuteční řečník začal monotónně mluvit. Lidé se…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v telefonu. „Ne, fakt to nejde. S mou nohou bych to nezvládla.“ „To je škoda, víš jak dlouho…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve vysokém věku. Jenže moji příbuzní z toho mají legraci. Nepodporují mě v mým…
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím věkem jsem si blbé dny zakázal. V pětasedmdesáti je člověk rád, že ráno…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a mládí, ten skvělý a jistoty zaručující socialismus pod vedením rodné matky…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě nevstanu, protože určitě ještě nemám ve schránce předplacené noviny. Jenže…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na letní čas, protože se k ránu stejně budím, pokud je sluníčko. Přímo bych…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě. Samozřejmě, že dům se zahradou nese s sebou starosti, ale s tím jsem do…
A je to tu zase. Rok se s rokem sešel a já mám narozeniny. Letos jsem na to trochu vyzrála a pracovní oslavu jsem udělala společně s…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový život. Tu větu mi řekla sousedka asi dva roky po smrti manžela. Vybrala…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole, stát v potoce po kolena ve vodě, stavět hráz z kamení a větví, jen aby byla…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu turistů a hlavně peněz spoutané, přistaví se tobogány a nesou vznosný název…
Někdy se stane něco, co zůstane v paměti dlouhou dobu, celoživotně. Počátek události nastal v polovině minulého století na druhém stupni…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na kterou jsem nebyla připravena. Sestra Míša odjela do Anglie, začaly…
Jedno z přikázání Desatera praví – Pomni, abys den sváteční světil. Dnes je významný státní svátek, a i když nejsem zrovna věřící, slunce,…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát, protože nikdo z rodiny, široko daleko zpátky, se takového věku nedožil. Moje…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý perfektní. Obdivuje, jak se často scházíme, stále něco slavíme, jsme prý…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne. Modrá obloha bez mráčku předpovídala krásný letní den. Ještě chvíli ležet se…
Jen si představte to štěstí! Přemýšlím, co k obědu, protože v těchto vedrech se mi tedy moc vařit nechce, a slyším, jak Jindrovi kvákla…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před odchodem do práce nestihl, mohly jsme se sestrou a maminkou spolehlivě…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou kytarou na krku a černým kloboukem na hlavě. Jako klaun. Na sále tanečním s…
Na zastávkách či přímo ve vozech MHD každý z nás občas zažije něco, co ho překvapí, rozhodí či doslova naštve. Ale to, co zažili cestující…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z…
Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o život. V neděli jsem se vrátil z dovolené na Slovensku. Někteří nad ní i…
Každý z nás proživá svůj životní příběh. Každý máme svůj příběh trochu jiný, ale jedno máme všichni společné. Jednou přijdeme a jednou…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy Kníničské přehradě. Kozí Horka byla ke koupání a rekreaci u vody přímo ideální,…
Když jsem se stavila minulý týden u kamarádky Ivy na kafi, ptala se mě, jak to, že nic nepíšu, že to marně na íčku hledá. No nepíšu, teda…
"Vyměníme starý, oprýskaný, opotřebovaný a ošklivý nábytek, koberec a vymalujeme. Od vás potřebujeme, abyste z vnitřků skříní vše…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda ve společnosti. Když manžel zemřel, je pro mě samota ještě horší. Cíleně…
“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v Českých Budějovicích po Piaristickém náměstí blonďatá tříleťačka. Vyhlížela…
Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti…
Pojedu sama k moři. Tu větu jsem převalovala v hlavě asi pět let. Jsem nerozhodná, mluvím mizerně anglicky. A jsem mistr v představách,…
Tohle je intimní zpověď zralé ženy. Proto varuji všechny čtenáře, kteří nejsou zralými ženami, aby si dobře rozmysleli, zda budou…
V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna 1968. I já se zahloubávám do vzpomínek z této doby a následující normalizace. To…
Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená. Bylo nás pět, a měly jsme za sebou první rok v pracovním procesu po…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
-
HOKEJOVÁ TIPOVAČKA
-
Kvíz i60 - 21. týden
Čeští hokejisté v těchto dnech bojují na Mistrovství světa ve Švýcarsku. Úspěchy i neúspěchy české…
- Foto dne