Blíží se Štědrý večer, lidé si posílají přáníčka. Některá jsou upřímná, jiná z povinnosti. Já neposílám ta běžná přáníčka,
já posílám jen vzpomínku. Hezké vánoce. P.
Vánoce.
Když malým chlapcem jsem byl, slavívali jsme vánoce v rodinné pohodičce při vánočním stromečku. Ten Štědrý den začal již brzy ráno. Nemohli jsme se sestřičkou Blaninou dospat. Mamka již určitě byla v kuchyni a točila se okolo plotny. Bytem se linula vůně. Tak snídaně a šli jsme vylovit krabice s ozdobami a svíčkami. Stromek taťka připravil do stojánku venku na dvoře. Vyběhli jsme ven, pár kuliček sněhových, oklepali sníh ze stromečku a odnesli ho domů. Časy, kdy stromeček nosil Ježíšek, pominul, a tak jsme s Blaninou se dali do strojení stromečku. Vůně lesa šla bytem. Vyndávali jsme z krabic různé ozdobičky, háčky a věšeli na stromek. Mamka přidala kolekci pro mlsání a stromek zářil do okolí. Svíčičky byly připravené. Hotovo, jen dárky pod stromek dodat. Ale na to bylo odpoledne.
Teď honem do kuchyně pomoci mamce. Bramborový salát dal trošku starostí. Mamka ochutnávala a radila. Chudák kapr to měl zpečetěné od taťky. K obědu však byla jen česnečka a bramborová kaše s bílou klobásou.
Během dne a hlavně odpoledne se začínaly objevovat balíčky pod stromkem. Každý nosil ze svých úkrytů balíčky popsané jménem obdarovaného. Odpoledne začínala mamka se smažením řízků a kapra. My s Blaninou jsme se starali o vánoční stůl. Vánoční ubrus, svíčky, sváteční talíře i příbory. Na nábytek okolo se rozložily talířky s cukrovím, s penězi, se šupinami kapra, aby bylo hodně peněz příští rok, s čokoládou, kterou jsme vyráběli předem. A ani jablíčka s pomeranči nesměla chybět
Ač už tak malí jsme nebyli, přesto hlídali jsme si, kdy první hvězdičky na obloze se objeví. Abychom nezlobili, tak nás mamka vyhnala na chvíli ven. Taky bylo vánoční krmení pro domácí zvířátka. Králíků bylo doma kupa, kočky, taťkovi holubi a ve voliéře různí krasavci. Někdy i ve chlívku prasátko či ovečky byly. Vše se nakrmilo, sněhu vždy hodně bylo, a tak ještě sněhulák a již se začalo smrákat. Rozhlíželi jsme se, jak to vypadá na obloze. Ale to již mamka nás volala domů. Oklepali jsme ze sebe sníh a mazali jsme dokončit ten stůl, dohledat poslední dárky.
A to již hvězdičky se objevovaly. Vůně smažených řízků se linula bytem, a tak jsme se mazali všichni převléknout do svátečního a usedli k večeři. Všechno jídlo muselo se připravit na stůl nebo okolo, jelikož od štědrovečerní večeře se nesmělo zvedat. Když bylo vše hotovo, šlo se ke stolu. Ač nebyl jsem pobožný, dokonce i ten otčenáš se ozval. Sice to byl taťka s mamkou a my jen netrpělivě čekali. Hotovo a šlo se nakládat na talíře. Co kdo si dal. Většinou kousek řízku, kousek kapra, kousek bílé klobásy. Salát bramborový nebo jen kaše či jen kousek chleba. Večeři naši prodlužovali co nejdéle. Když dojedeno bylo, teprve se bylo možné zvednout, a tak jsme uklidili nádobí do kuchyně a taťka se mezitím vytratil a za chvíli se ozvalo zvonění zvonečku. Hurá ke stromečku. My s Blaninou zasedli ke stromečku na zem a začali podávat dárky. Podle toho, co na dárku napsáno bylo. Samozřejmě to byly převážně věci praktického charakteru. To nevadilo, náročnost velká nebyla.
Taťka na gramofonu pustil vánoční náladu, zapálili jsme svíčky a bylo nám krásně. Papíry z dárků se nakupily někde v koutě a my užívali dárků. Oblečení se zkoušelo, jak se kdo trefil, na hraní něco vždy taky bylo a pravidelně jsem tam měl nějakou knížku. Začal jsem hned číst. Večer vrcholil návštěvami u sousedů. Navzájem jsme obešli asi čtyři baráky, tam se popíjel vaječný koňak kvalitní, my však dostali ten víc vaječný než koňak. Nejkrásnější den v roce končíval dlouho v noci.
Rodičové milí, děkuju vám!
Pošlete odkaz na tento článek
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy až do Roudnice. Vlakem a rád. Smuteční řečník začal monotónně mluvit. Lidé se…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v telefonu. „Ne, fakt to nejde. S mou nohou bych to nezvládla.“ „To je škoda, víš jak dlouho…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve vysokém věku. Jenže moji příbuzní z toho mají legraci. Nepodporují mě v mým…
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím věkem jsem si blbé dny zakázal. V pětasedmdesáti je člověk rád, že ráno…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a mládí, ten skvělý a jistoty zaručující socialismus pod vedením rodné matky…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě nevstanu, protože určitě ještě nemám ve schránce předplacené noviny. Jenže…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na letní čas, protože se k ránu stejně budím, pokud je sluníčko. Přímo bych…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě. Samozřejmě, že dům se zahradou nese s sebou starosti, ale s tím jsem do…
A je to tu zase. Rok se s rokem sešel a já mám narozeniny. Letos jsem na to trochu vyzrála a pracovní oslavu jsem udělala společně s…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový život. Tu větu mi řekla sousedka asi dva roky po smrti manžela. Vybrala…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole, stát v potoce po kolena ve vodě, stavět hráz z kamení a větví, jen aby byla…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu turistů a hlavně peněz spoutané, přistaví se tobogány a nesou vznosný název…
Někdy se stane něco, co zůstane v paměti dlouhou dobu, celoživotně. Počátek události nastal v polovině minulého století na druhém stupni…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na kterou jsem nebyla připravena. Sestra Míša odjela do Anglie, začaly…
Jedno z přikázání Desatera praví – Pomni, abys den sváteční světil. Dnes je významný státní svátek, a i když nejsem zrovna věřící, slunce,…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát, protože nikdo z rodiny, široko daleko zpátky, se takového věku nedožil. Moje…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý perfektní. Obdivuje, jak se často scházíme, stále něco slavíme, jsme prý…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne. Modrá obloha bez mráčku předpovídala krásný letní den. Ještě chvíli ležet se…
Jen si představte to štěstí! Přemýšlím, co k obědu, protože v těchto vedrech se mi tedy moc vařit nechce, a slyším, jak Jindrovi kvákla…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před odchodem do práce nestihl, mohly jsme se sestrou a maminkou spolehlivě…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou kytarou na krku a černým kloboukem na hlavě. Jako klaun. Na sále tanečním s…
Na zastávkách či přímo ve vozech MHD každý z nás občas zažije něco, co ho překvapí, rozhodí či doslova naštve. Ale to, co zažili cestující…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z…
Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o život. V neděli jsem se vrátil z dovolené na Slovensku. Někteří nad ní i…
Každý z nás proživá svůj životní příběh. Každý máme svůj příběh trochu jiný, ale jedno máme všichni společné. Jednou přijdeme a jednou…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy Kníničské přehradě. Kozí Horka byla ke koupání a rekreaci u vody přímo ideální,…
Když jsem se stavila minulý týden u kamarádky Ivy na kafi, ptala se mě, jak to, že nic nepíšu, že to marně na íčku hledá. No nepíšu, teda…
"Vyměníme starý, oprýskaný, opotřebovaný a ošklivý nábytek, koberec a vymalujeme. Od vás potřebujeme, abyste z vnitřků skříní vše…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda ve společnosti. Když manžel zemřel, je pro mě samota ještě horší. Cíleně…
“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v Českých Budějovicích po Piaristickém náměstí blonďatá tříleťačka. Vyhlížela…
Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti…
Pojedu sama k moři. Tu větu jsem převalovala v hlavě asi pět let. Jsem nerozhodná, mluvím mizerně anglicky. A jsem mistr v představách,…
Tohle je intimní zpověď zralé ženy. Proto varuji všechny čtenáře, kteří nejsou zralými ženami, aby si dobře rozmysleli, zda budou…
V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna 1968. I já se zahloubávám do vzpomínek z této doby a následující normalizace. To…
Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená. Bylo nás pět, a měly jsme za sebou první rok v pracovním procesu po…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
-
HOKEJOVÁ TIPOVAČKA
-
Kvíz i60 - 21. týden
Čeští hokejisté v těchto dnech bojují na Mistrovství světa ve Švýcarsku. Úspěchy i neúspěchy české…
- Foto dne