O ženách a mužích. Kdo a kdy je šťastnější? 3.část
Aneb VRÁSKY JEDNÉ PLAVOVLÁSKY
Motto:
Agatha Christie: „Archeolog je ideální manžel. Čím je jeho žena starší, tím je pro něj zajímavější.“![]()
Řekl bych, že v mém případě to zrovna u obrázku Agathy je pravda. Archeologie mne zajímá a tato fotografie oblíbené autorky mého mládí se mi líbí mnohem víc, než na jejích obrázcích z mládí. Tam je její tvář ještě, řekl bych, nepopsaná. No, posuďte sami.![]()
Tím se dostávám k třetímu pokračování mé polemiky s neznámou autorkou obsáhlého článku s názvem „Proč jsou muži šťastnější“. Zatím jsem se v prvním díle zabýval okolnostmi souvisejícími se svatbou, ve druhém díle podivnými zásahy žen do svého vzhledu a dnes bych se rád zaměřil na zvláštní přírodní úkaz, kterým jsou vrásky. I zde totiž autorka pociťuje určitou nespravedlnost v chování přírody i společnosti, kterou je údajně následující křivda:
Vrásky mužům přidávají na charakteru
Toto tvrzení mě zaujalo nejvíce, a tak se nad ním trochu zamyslím. Vynechám případy, kdy jsou vrásky druhotným znakem nemoci, neboť ten problém je stejně závažný pro obě pohlaví, což snad uzná i autorka tohoto výroku. Jednotlivé argumenty se vám vynasnažím přiblížit obrázky, které budu v galerii i pod článkem opět číslovat, abych vám usnadnil vaše případné komentáře, (na které se těším).
![]()
V mladistvém věku nejsou vrásky tak výrazné, aby někomu vadily. Jejich příčinou může být přílišné slunění, stačí, když si žena vezme na pláž slušivý klobouk. Ovšem měla by omezit návštěvy solária.![]()
Je to od žen hloupost, která se pak v pokročilejším věku může projevit nehezkými vráskami po celém obličeji. Tato dáma neurčitého stáří na obrázku evidentně tráví v soláriu příliš mnoho času. Neznám žádného muže, který by měl stejnou vášeň, vždyť to musí být hrozná nuda.![]()
Je pravda, že vrásky ve středním a pokročilejším věku již mohou souviset s charakterem člověka. Svým typickým tvarem dávají na pohled tušit, s kým máme tu čest. Někdy se říká, že můžeme číst v obličeji jako v knize. Často právě u starší ženy vrásky působí přirozeně a sympaticky - (viz tento obr.) Ovšem taková „čitelnost“ zdaleka nemusí být výhodou, u mužů je tomu často naopak. Posuďte sami.![]()
Vrásky zlosti jsou typické hlavně pro muže. U žen je téměř nevidíme. Asi proto, že neexistuje tolik fúrií jako zlostných mužů.
Ale pozor! Nemůžeme tuto teorii automaticky aplikovat na jiné živočišné druhy. Tento pejsek má vrásky velmi podobné, ale vůbec se nejedná o vrásky zlosti, ani to neznamená bojové plemeno. Jenom štěněti prostě ještě nanarostla hlavička, aby vyplnila zdánlivě přebytečnou kůži. Anebo jsou za tím nějaké hloupé geny určité rasy, jako v tomto případě.![]()
Vrásky ke stáří prostě patří a sluší stejně stařečkům i stařenkám. Jak jsem již zmínil, působí přirozeně a vlídně. I když třeba nemáme tu pravou „sloní paměť “.![]()
A teď se podívejme na charakteristický tvar vrásek smíchu okolo očí a úst. Řekl bych, že zkrášlují každou tvář. Kdyby tato dáma byla mojí virtuální kamarádkou na i60, napsal bych jí, jak jí tenhleten obličej s vráskami sluší.![]()
Jak vidno úplně stejné vrásky smíchu měla i tvář Jana Wericha. Na fotografii je už o trochu starší a na čelo se přidaly i vrásky moudrosti. Je ovšem třeba zmínit, že tyto vrásky ještě automaticky moudrost jejich nositele neznamenají. U Jana Wericha však o ní nikdo nepochybuje, byť, řečeno slovy Miroslava Horníčka: „Moudrost nepřichází vždy s věkem. Někdy věk přichází sám“. Samotný Jan Werich pak konstatoval: „Je to smutné, ale mládí musí jednou odejít. I když si je člověk zachová v srdci, žel přírodě, nezachová si je v kolenou.“ A nakonec dospěl k závěru: Stáří je blbec, ale je to poslední možnost, jak přežít.“ https://citaty.net/autori/jan-werich/?page=2 ![]()
Miroslav Horníček v tom tedy měl také jasno. Na této fotce ještě tolik vrásek moudrosti a smíchu nemá, ale již se tvoří a v příštím díle mé polemiky je uvidíte v plné kráse, jakož i další moudré citáty těchto mých dvou oblíbených velikánů laskavého humoru. Nicméně ještě jedním citátem Miroslava Horníčka bych rád uzavřel tuto kapitolu:
„Můžeme odhadnout mnohé, ale nemůžeme odhadnout nic z myšlení a konání ženy“.
Napadlo mne totéž, když jsem si přečetl ve Wikipedii následující věty pod termínem „Vrásky“. Cituji:
„Zatímco u mužů jsou vrásky vnímány jako důkaz zkušeností, rozhledu a moudrosti, u žen jsou často vnímány čistě negativně jako vada na kráse. V honu za ideálem krásy ženy často sahají i k drastickým metodám, které sice vrásky úplně odstraní, ale zároveň tím připraví tvář o její výraz a přirozený vzhled“. A teď vám ukážu další pozoruhodnosti, které s tím souvisejí. Na webu www.omlazeni.cz jsem objevil tak kouzelnou pitomost, že vám ji musím ocitovat v plném znění:
Zamez tvorbě vrásek spaním na zádech
Budeš potřebovat: 1.postel, 2.kvalitní polštář
Postup: Průměrná hmotnost hlavy dospělého člověka je asi 4,6 kilogramů a v poloze na břiše je vyvíjen velký tlak na obličej. Dermatologové dokonce dokážou rozpoznat, na které straně obličeje více ležíte podle množství vrásek. Například při poloze na boku je kladen zvýšený tlak na nosoretní rýhy, které běží z koutků nosu a pokračují po stranách úst a jsou známé jako vrásky smíchu. Investuj do dobrého polštáře, který poskytne tvému krku a ramenům dostatečnou oporu, aby se tvůj obličej dobře při spánku prokrvoval. Takže, milá paní redaktorko, měla byste si přečíst tento můj článek.
1. Snad byste mohla pochopit, že právě vrásky smíchu jsou z pohledu mužů, jako jsem já, velmi slušivé.
2. Spaní na zádech celou noc lze zaručit jen připoutáním k posteli – nedávno jsem to prožíval dlouhou dobu v nemocnici a řeknu Vám,
že než si to zopakovat, tak bych měl raději vrásky i na pr...i !
Což mi připomíná, že další moudré rady lze nalézt na webu www.doktorka.cz . Na příklad:
Nepravidelné a nedostatečné vyprazdňování pleti škodí
Nedojde-li včas k vyprázdnění, k odstranění škodlivin stolicí, močí, pocením či dýcháním, (pozor – nezapomínáte dýchat?, vstřebávají se škodliviny zpět do krve a jsou opět zcela zbytečně zpracovávány. Poté odchází většina podruhé zpracovaných škodlivin přes kůži ven z organismu. Na kůži pak zbytečně dochází k nežádoucím projevům.
K obědu si dejte trochu kyseliny
Cituji paní doktorku.cz: Každý si může vybrat stravu, potřebnou k předcházení vzniku vrásek. Pokud se týká vitamínových integrátoru, jejich dávky jsou odvislé podle jednotlivých případů a podle podmínek životosprávy. Na závěr uvádíme doporučení dietologa Earl Mindella z jeho knihy "Shaping up with vitamins": "náležitá dávka kyseliny pantotenové (až 1 miligram za den) a dále vitamínu C (1 gram za den), a přidáme-li při konzumaci mastných kyselin ještě dávku vitamínu A, B a minerálů, to vše dokáže vyhladit pokožku a vrásky". Tak dobrou chuť !
Dále musím naše dámy upozornit na nabídku „Estetického centra Praha“ http://www.ebotox.cz / a podobnou nabídku http://www.laserstudio.cz/ , která se objevila i jako reklama na i60. Ocituji jen to, co mne nejvíce zaujalo, protože existují i protiargumenty, které připojím.
Zbavte se vrásek! Získejte mladistvý vzhled za pomoci botulotoxinu a injekčních implantátů!
Nabízíme: Omlazení pleti pomocí mezoterapie, aplikace botulotoxinu, injekčních implantátů (kyseliny hyaluronové, hydroxyapatitu, akrylátových implantátů). Vyhlazení nosoretních rýh a léčba příčných vrásek na horním rtu u žen po čtyřicítce. K dispozici je i ceník http://www.ebotox.cz/cenik/ . Pokud ho budete studovat, musím vás upozornit na to, že nejužívanějším zákrokem je „Botulotoxin“, ale je třeba přičíst i „Výplňové materiály“. Cena za 1 amp. rozhodně není stavěná pro důchodkyně, jen se mrkněte. Ale ještě musí připojit varování, vyčtené opět u paní doktorky.cz .
Opět cituji: Omladit obličej pomocí injekcí botoxu se stalo módním hitem. Přesto vědci z Cornellovy univerzity v USA před jeho aplikací důrazně varují. Během náročných testů totiž prokázali, že preparát vrásky neodstraňuje, ale naopak provokuje jejich vznik na dosud nedotčených místech. "Jeho působením se svaly napnou a působí takříkajíc jako čerstvě vyžehlené. Jenže jsou zcela znehybněné a práci, kterou jinak vykonávají při reakci na běžné podněty, třeba při přivírání očí na prudkém slunci, přebírají svaly jiné," uvedli. Podle amerických expertů však takovéto "náhradní" svaly nejsou na podobnou aktivitu stavěné a snadněji se opotřebují, což vede k rychlé tvorbě nových a neodstranitelných vrásek v netradičních obličejových partiích
Vrásky hněvu mohou jednoho pěkně naštvat!
Abych vám ukázal, jek svědomitě jsem toto téma pojal, připojím v závěru ještě pár poznatků z ruského webu „Центр эстетической медицина“ http://siluetcenter.ru/select_problems/wrinkles/ . V úvodní, vědecky pojaté partii, mne zaujalo, že jedním z hlavních důvodů vzniku hlubokých statických vrásek stárnutím pokožky je přemístění obličejových měkkých tkání kvůli síle gravitace Země. (To jsou mi věci! Autoři neuvádějí, jestli budeme mít hezčí obličeje na jiných planetách, až je osídlíme). U dynamických vrásek se o stárnutí nejedná a lze je omezit změnou škodlivých návyků, vyvolaných emocemi. Jsou jimi zlozvyky jako je šilhání, různé grimasy, mračení čela, úsměvy, zvedání obočí. Často se dějí nevědomě, ačkoliv pohyby svalů mohou být kontrolovány.
Takže, přátelé, přejděmě na sebekontrolu podle ruského vzoru! Nesouhlasím jen s tím, že bychom se neměli usmívat, ale všechno ostatní stojí za úvahu. Nešilháte náhodou někdy – třeba hlady? Dejte si svačinku, nejlépe energetický instantní nápoj z mastných kyselin. No a mračení čela bychom snad mohli kontrolovat, aby se nám netvořily vrásky hněvu. Jenže je tu jedno jenže.: http://www.emocnifitness.cz/clanek/emoce-zlost . Pokud si tento odkaz otevřete, věřím, že vás podrobný vědecký rozbor pojednání z tohoto chytrého webu také zaujme.![]()
Trochu stručněji je stejný problém rozebírán zde: http://zeny.iprima.cz/domov-rodina/z-deniku-koucky-jak-ovlivnuji-emoce-vzteku-zlosti-nas-zivot . Vztek nás učí už od dětství potlačovat, a tak ho vnímáme jako něco špatného a odsouzeníhodného. A tak tyto negativní emoce potlačíme, což nám přináší fyzické problémy, jako je infarkt, mozková mrtvice nebo vysoký tlak. Agrese obrácená dovnitř nás samých přináší deprese a i možnost rakovinného bujení. Je to, jako když papiňák nemá ventil pro upouštění páry. Zlost a vztek nám umožňují tlumit bolest, a to fyzickou i duševní. Autorka použila stejný obrázek a dále uvádí příklady z vlastního života, třeba o tom jak je dobré mlátit pěstí do stolu u pomalého notebooku.
V samotném závěru vás snad pobavím tím, co se právě přihodilo mně. Při psaní tohoto článku jsem u předchozího ruského webu, kde je dále uveden obsáhlý přehled léčebných metod, narazil na kapitolu o staronových léčebných metodách. Následoval tento obrázek:![]()
Jsou to léčivé larvy. Hledal jsem zdroj obrázku, abych jej mohl uvést, a narazil jsem i na ruský článek o něm. „ делают воздушный рис“. Místo abych pátral po jeho překladu, začal jsem si lámat hlavu těmi larvami. Vím, že jejich použití v medicině je velmi účinné při léčení třeba válečných povrchových zranění, jakkoliv je to pro pacienta odpuzující. Ale že by mohly larvy odstraňovat vrásky? Copak by si je někdo nechal lézt po obličeji? Vysvětlení jsem objevil až druhý den. Prostě jsem si nevšiml, že ruský článek se již přestal zabývat vráskami a přešel na nové lékařské objevy všeobecně. Tak se mi, přátelé, s chutí zasmějte, tak jako by to udělal můj milovaný Miroslav Horníček.
На здоровье, друзья
Pošlete odkaz na tento článek
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy až do Roudnice. Vlakem a rád. Smuteční řečník začal monotónně mluvit. Lidé se…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v telefonu. „Ne, fakt to nejde. S mou nohou bych to nezvládla.“ „To je škoda, víš jak dlouho…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve vysokém věku. Jenže moji příbuzní z toho mají legraci. Nepodporují mě v mým…
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím věkem jsem si blbé dny zakázal. V pětasedmdesáti je člověk rád, že ráno…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a mládí, ten skvělý a jistoty zaručující socialismus pod vedením rodné matky…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě nevstanu, protože určitě ještě nemám ve schránce předplacené noviny. Jenže…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na letní čas, protože se k ránu stejně budím, pokud je sluníčko. Přímo bych…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě. Samozřejmě, že dům se zahradou nese s sebou starosti, ale s tím jsem do…
A je to tu zase. Rok se s rokem sešel a já mám narozeniny. Letos jsem na to trochu vyzrála a pracovní oslavu jsem udělala společně s…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový život. Tu větu mi řekla sousedka asi dva roky po smrti manžela. Vybrala…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole, stát v potoce po kolena ve vodě, stavět hráz z kamení a větví, jen aby byla…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu turistů a hlavně peněz spoutané, přistaví se tobogány a nesou vznosný název…
Někdy se stane něco, co zůstane v paměti dlouhou dobu, celoživotně. Počátek události nastal v polovině minulého století na druhém stupni…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na kterou jsem nebyla připravena. Sestra Míša odjela do Anglie, začaly…
Jedno z přikázání Desatera praví – Pomni, abys den sváteční světil. Dnes je významný státní svátek, a i když nejsem zrovna věřící, slunce,…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát, protože nikdo z rodiny, široko daleko zpátky, se takového věku nedožil. Moje…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý perfektní. Obdivuje, jak se často scházíme, stále něco slavíme, jsme prý…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne. Modrá obloha bez mráčku předpovídala krásný letní den. Ještě chvíli ležet se…
Jen si představte to štěstí! Přemýšlím, co k obědu, protože v těchto vedrech se mi tedy moc vařit nechce, a slyším, jak Jindrovi kvákla…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před odchodem do práce nestihl, mohly jsme se sestrou a maminkou spolehlivě…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou kytarou na krku a černým kloboukem na hlavě. Jako klaun. Na sále tanečním s…
Na zastávkách či přímo ve vozech MHD každý z nás občas zažije něco, co ho překvapí, rozhodí či doslova naštve. Ale to, co zažili cestující…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z…
Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o život. V neděli jsem se vrátil z dovolené na Slovensku. Někteří nad ní i…
Každý z nás proživá svůj životní příběh. Každý máme svůj příběh trochu jiný, ale jedno máme všichni společné. Jednou přijdeme a jednou…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy Kníničské přehradě. Kozí Horka byla ke koupání a rekreaci u vody přímo ideální,…
Když jsem se stavila minulý týden u kamarádky Ivy na kafi, ptala se mě, jak to, že nic nepíšu, že to marně na íčku hledá. No nepíšu, teda…
"Vyměníme starý, oprýskaný, opotřebovaný a ošklivý nábytek, koberec a vymalujeme. Od vás potřebujeme, abyste z vnitřků skříní vše…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda ve společnosti. Když manžel zemřel, je pro mě samota ještě horší. Cíleně…
“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v Českých Budějovicích po Piaristickém náměstí blonďatá tříleťačka. Vyhlížela…
Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti…
Pojedu sama k moři. Tu větu jsem převalovala v hlavě asi pět let. Jsem nerozhodná, mluvím mizerně anglicky. A jsem mistr v představách,…
Tohle je intimní zpověď zralé ženy. Proto varuji všechny čtenáře, kteří nejsou zralými ženami, aby si dobře rozmysleli, zda budou…
V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna 1968. I já se zahloubávám do vzpomínek z této doby a následující normalizace. To…
Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená. Bylo nás pět, a měly jsme za sebou první rok v pracovním procesu po…
Od mala mám ráda míče. Malé, velké, hladké, krásně barevné, kulaté, příjemné do ruky. Míče v barevných síťkách. Doma jsem měla jeden…
Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první dovolená. Dva týdny.
Horký téměř letní den, slunce se kutálí po nebi a paprsky objímá zem.
Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z kraje padesátých let. Byl to ten rok, jak v rádiu hlásili, že k nám začaly…
Pro neznalé, tehdy za hluboké totality to byla Cestovní Kancelář Mládeže. Aby byla skutečně pro mladé, měli stanoven limit do 30 let věku.…
… a jak za to ale nemůžu, protože mi příroda prostě velký prsa nenadělila, a já tím pádem zřejmě přišla o mnohé milostné příležitosti.
Opakoval se rok 1997, Bohumín zase pod vodou. Meteorologové předpovídali velké deště, ale netušili jsme, že to bude opět apokalypsa. Před…
Když se dcery dozvěděly, že jsem poslal větší obnos do sbírky na pomoc lidem postiženým povodněmi, rozzlobily se. Syn řekl, že bych neměl…
Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v žádné pacientské organizaci sdružující muže postižené nemocemi předstojné…
Léto už sice skončilo, ale myslím, že není na škodu si tak trošku zavzpomínat na teplé dny. Jakmile se začne blížit léto, nám ženám se…
Jdu po chodníku a vidím, že starosta má otevřené okno. Sláva, potřebuji s ním něco projednat. Třeba na mě bude mít tři minuty času. Pro…
Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela, protože vlastně žádný binec nebyl a čerstvě vykoupaná jsem trávila večer…
„Tys přece pracovala v televizi. Jak to tehdy bylo?“ zeptalo se mě v divadle pár mladých herců, když na obrazovkách běžela minisérie Volha.…
My, co jsme dospěli do věku, kdy nás začnou zrádně opouštět i opečovávané - o těch zanedbávaných nemluvě - součástky našeho organismu,…
Dnešek začal skutečně lahůdkově. V práci nás sedí šest - tři a tři stoly sražené čelem k sobě. Dorazila jsem první, pojedla snídani a…
Jsem poměrně spokojený dědek. Nad politikou jsem už zlomil hůl, do zaměstnání dávno nedocházím, ženu mám tolerantní, a tak mě rozhodí jen…
Jak se začínají v médiích pomaloučku polehoučku objevovat zprávy o covidu, tak aniž bych chtěla jakkoli zlehčovat situaci, vynořila se mi z…
Budeme mít klid, o nic se nemusíme starat, stejně by po nás jednou vše dědili. Těmito slovy zdůvodnil manžel nápad, že majetek přepíšeme na…
Tak jsem se opět na chvíli vrátil ke známému dotazníku francouzského spisovatele Marcela Prousta. Následující jeho otázku jsem si už kdysi…
Příprava na Vánoce v naší rodině začíná koncem října. Obě snachy se totiž předhánějí, která je zorganizuje lépe. K dokonalosti jim sloužím…
Bolelo to hodně a nakonec se ukázalo, že zákrok v ústní dutině vyžaduje provedení na dentální chirurgii. Následovalo objednání se, nějaký…
Na svoji první, a zároveň největší, životní křižovatku jsem vstoupila koncem studia na gymnáziu. Otázka, co dál, byla nabíledni. Nebyla…
Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v malebném údolí - to jsou Repechy u Protivanova. A já se s ní seznámila už v…
Zatímco moje sestra žije aktivním životem pražského seniora, navštěvuje nejrůznější akce a kurzy, my jsme se s manželem z velkoměsta…
Den jako každý druhý s výhledem na krátkou práci v kanceláři, vyzvednutí zásilky, čekání na servisního technika a večerní opětovné a…
Vznášet se ve vzduchu byl odvěký sen pozemšťanů. Zkoušeli to mnozí, snad bájným Ikarem počínaje, až teprve bratři Mongolfierové zabodovali…
Každý máme nastavené možnosti a hranice, přes které už nejede vlak. Já nejsem výjimkou, jak jsem se mockrát přesvědčila.
Ve vyprávění píši druhou vzpomínku na návštěvu maličké vesničky Repechy, a to v roce 1959.
Řízením osudu jsem se ocitla v této životní etapě ve Frýdku-Místku. Plně jsem pochopila rčení: Starý strom nepřesazuj. Jenže Osud nám…
Pátek, sedm hodin, dvacet šest minut: Modro, slunečno, nablito. Tuto noc Ruda opět skoro nespal, Jan podle jeho naprosté ztrhanosti…
Vlastně to tenkrát před dávnými léty nebylo nic extra a on nedostal víc než většina lidí, jenom takový normální poklad. Štěstí, lásku,…
Když jsem se zamyslela nad svým životem, nemyslím si, že bych měla chuť cokoli nazvat křižovatkou. Já to tak vážně nevnímala. Nejdřív jsem…
Narodil jsem se po dvou sestrách rodičům, kteří měli na náměstí malého městečka drogerii. Otec chodil vypomáhat zemědělcům, matka byla v…
Uprostřed svaťáku se kamarádi setkali, potřebovali se ubezpečit, že nic neumí, a že jsou v háji. Matka chodila po špičkách a nosila kafe a…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do školy. Moje sedmiletá hlava očekávala přísun nějakého sečného předmětu a…
Jako nadaný hypochondr historkami se zdravotní tématikou oplývám, pač každé píchnutí je třeba odborně vyšetřit. Přesto může dojít k…
O plnění svých snů jsem již tady psala. Trošku Vám je připomenu. Začalo to letem v balóně, následovalo pilotování sportovního letadla (4x),…
Koho se lidé nejvíc bojí? No přece zubaře. I nejmužnější chapi se v čekárně u zubaře stávají vyděšenými osobami a přemýšlejí, jestli by si…
Nepatřím mezi ty, kteří se často zabývají svou minulostí. Možná proto, že na tom, co se stalo, už nic nezměním. Žiji plně v přítomnosti a…
A je to tady zase. Opět přicházejí vánoční svátky. A s nimi hodně starostí. S čím, komu udělat radost, jaký stromek si letos koupím, také…
Bylo po poledni. Čekala jsem na jedné pražské anonymní autobusové zastávce. Přišla jsem s předstihem, jako vždy a všude, a využila jsem…
Všechno to začalo oznámením do poštovní schránky, kde se nám dopisem v naší vesnici ozvala neznámá žena jménem Tereza, jak se bez příjmení…
Bylo mi 18 let a zamilovala jsem se. Byli jsme stejně staří, blázniví, ztřeštění a plni ideálů. Rok a půl společných výletů, návštěv výstav…
Na Vánoce roku 2002 k nám do Kravař dorazilo, tak jako do ostatních míst naší republiky, Betlémské světlo. Přivezla jsem si ho do vánočně…
Tohle přísloví mi říkávali Italové, když jsem jim vyprávěla nějaký příběh z naší historie či z mého života. Ano, ogni medaglia ha il suo…
Zásadní životní události? Třeba vlastní svatba, první zaměstnání, narození dětí, první maratón? Jo, ty všechny byly důležité a přinesly…
Jejich podvody jsou natolik mazané, že zamotají hlavu i zdatným internetistům, a tak celkem úspěšně útočí především na nás seniory, i když…
V neděli v pět přivezl syn z Ústí vnuka Péťu, je prý nemocný a potřebuje si dojet zítra ráno k doktorce do Úštěka. A akorát když přijeli,…
Vánoce jsou u nás období neshod a nepohody. Můj muž vyžaduje cukroví, řízek, salát, ale pak svátky stejně prospí na gauči u televize. Já…
Jedna z výhod vyššího věku je to, že přestáváte být hlavním organizátorem vánočních svátků. Nesháníte na poslední chvíli ten největší…
Je spousta věcí, které člověk tak nějak ví, ale v reálném životě je z nejrůznějších důvodů neuplatňuje. Byla jsem v posledních dnech často…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
-
HOKEJOVÁ TIPOVAČKA
-
Kvíz i60 - 21. týden
Čeští hokejisté v těchto dnech bojují na Mistrovství světa ve Švýcarsku. Úspěchy i neúspěchy české…
- Foto dne