S loupežníkem Štětkou za hadem, harfenicí a houbami
Že vy znáte jen loupežníka Rumcajse? Tak to je na čase seznámit se i s loupežníkem Štětkou. A nejlépe bude, když s sebou na výpravu vezmete děti. Štětka totiž nejen pro ně připravil putování krásnou přírodou, obohacenou o poznání. Žlutá turistická značka začíná ve Štětí a my už tedy víme, proč se jmenuje Štětka. Za výchozí bod trasy můžete vzít i vesničku Stračí.
Za slunečného pozdně zářijového odpoledne jsem se na vycházku vydala i já. Za Stračím těsně u lesa září žluté pole, jakoby bylo jaro. Jen to tu bzučí a pasou se i motýli, já však mám před sebou celou cestu, a proto se nezdržuji. Toto předsevzetí mi však dlouho nevydrží a musím si vyfotografovat barevnou podzimní krajinu i poletující motýlky u cesty. Ta mě po chvilce dovede k lesu a prvnímu zastavení - Mariánské kapličce.
Ta stojí od konce 17. století na místě bývalých božích muk. Podle lesní cesty vidím spoustu klouzků. Svítí do dálky a kosou by se daly sklízet. Já tu však nejsem kvůli houbám, a tak se zastavím až u Hraběcí kaple. Stojí tu na paměť jakéhosi pána, který se choval nedobře ke svým poddaným a ti si jednou na něho v lese počkali. Červené a puntíkované muchomůrky všech velikostí mě vábí, abych si je vyfotila, tak některým z nich vyhovím. Uhýbám pánovi na kole, který v ruce drží koš plný hub. Zastavuje a já se ptám: můžu si je pohladit? Pokochám se sametovými hříbky a bedlami a ubírám se k Mordlochu. Mordloch je jeskyně, kde se prý zdržovali loupežníci. Jestli je to pravda nevím, ale určitě vím, že v ní jsou pryčny a před jeskyní ohniště, kde si můžete opéct buřtíky. Je tu také zajímavá skála s příznačným názvem Sedm chlebů.
Pohodlná cesta vede dál romantickou krajinou plnou skalek, ale v létě také borůvek a nyní hub. Však se také z lesa vynořují postavy, nesoucí plné košíky. Já tu však nejsem kvůli houbaření, nýbrž kvůli turistice. A proto se kolem Ješovických louží, ve kterých žijí listonoh letní a žábronožka letní, ubírám k další zajímavosti. Tou je devítimetrový, v polovině sekerou přeťatý had, vytesaný ve skále. Je to dílo Václava Levého. Nadaný mladík v první polovině 19. století v nedalekém liběchovském zámku pracoval jako kuchařský pomocník. Ve volných chvílích v okolních lesích "upravoval" skály. Stal se sochařem a dokonce i prvním učitelem Josefa Václava Myslbeka. Pochovaný je na Vyšehradském hřbitově (viz. Na Vyšehrad po stopách osobností české historie ) ve společném hrobě s jeho přítelem Karlem Purkyněm. Asi 500 m od hada je další dílo Václava Levého, a sice harfenice, hlavy a jeskyňka, vše opět vytesáno v pískovcové skále. Nejsem tu zdaleka poprvé, ale znovu stojím v obdivu u jedinečného díla a lituji, že jej za pomoci vandalů hlodá zub času.
Stojím mezi stromy a hledám místo pro fotografování a vtom se podívám na zem. Ne, opravdu tu nejsem kvůli houbám, ale u nohy tu pro mě vystrčil hlavu krásný "pravák". Jak se dral na svět, vyzdvihl na svém kloboučku vrstvu písku a téměř s ním splynul. Možná proto ho žádný z turistů, kterých tu chodí habaděj, neviděl. A pak mi ukázal ještě pět bratříčků.Podle mapy při cestě za harfenicí má být ještě další kaple, kterou jsem zatím neviděla. Rázuji po cestě a ptám se pocestných, jestli je k ní ještě daleko. Pak jsem se však prohnula smíchy, protože paní mi s údivem ukázala, že stojíme prakticky u ní. Nebýt oněch pocestných, šla bych s hlavou v oblacích a s praváčky v sáčku od svačiny světa kraj a nenašla ji. Kaple sv. Máří Magdaleny je dalším ve skále vytesaným dílem Václava Levého.
Jeden z posledních zářijových dnů se nachyluje a mě čeká celá cesta zpátky. Dost rázuji, ale oči sledují lem lesní cesty a nutí mě zastavovat. Vykukují z ní totiž hnědé hlavičky, které putují do sáčku a samozřejmě neodolám, abych nezvěčnila i jiné krásné houbičky, jichž je les letos opravdu plný. Nešla jsem dál než pět metrů od cesty. Vrcholem je, když mě míjí tři mladí rychlí cyklisté a já jim uhýbám z cesty. Za prvním stromem vidím hříbek! Volám za nimi - ten je krásnej, děkuji - a slyším jen odpověď - ty vole ... Já vycházím z lesa, zatímco sluníčko právě zachází. Jeho ukládání do rudých peřin jsem stihla tak tak.
Naučné putování s loupežníkem Štětkou, kopírující část běžné a nenáročné turistické trasy, je připraveno pro děti. Cestou je několik zastavení s informacemi nebo úkoly. Ze Stračí ke kapli sv. Máří Magdaleny je to asi 6 km. Odtud je možné se vrátit nebo pokračovat dál např. do Želíz k čertovým hlavám a jeskyni Klácelka. Blíže jsem o nich psala v článku Můj tip na výlet - Čertovy hlavy
Pošlete odkaz na tento článek
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy až do Roudnice. Vlakem a rád. Smuteční řečník začal monotónně mluvit. Lidé se…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v telefonu. „Ne, fakt to nejde. S mou nohou bych to nezvládla.“ „To je škoda, víš jak dlouho…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve vysokém věku. Jenže moji příbuzní z toho mají legraci. Nepodporují mě v mým…
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím věkem jsem si blbé dny zakázal. V pětasedmdesáti je člověk rád, že ráno…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a mládí, ten skvělý a jistoty zaručující socialismus pod vedením rodné matky…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě nevstanu, protože určitě ještě nemám ve schránce předplacené noviny. Jenže…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na letní čas, protože se k ránu stejně budím, pokud je sluníčko. Přímo bych…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě. Samozřejmě, že dům se zahradou nese s sebou starosti, ale s tím jsem do…
A je to tu zase. Rok se s rokem sešel a já mám narozeniny. Letos jsem na to trochu vyzrála a pracovní oslavu jsem udělala společně s…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový život. Tu větu mi řekla sousedka asi dva roky po smrti manžela. Vybrala…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole, stát v potoce po kolena ve vodě, stavět hráz z kamení a větví, jen aby byla…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu turistů a hlavně peněz spoutané, přistaví se tobogány a nesou vznosný název…
Někdy se stane něco, co zůstane v paměti dlouhou dobu, celoživotně. Počátek události nastal v polovině minulého století na druhém stupni…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na kterou jsem nebyla připravena. Sestra Míša odjela do Anglie, začaly…
Jedno z přikázání Desatera praví – Pomni, abys den sváteční světil. Dnes je významný státní svátek, a i když nejsem zrovna věřící, slunce,…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát, protože nikdo z rodiny, široko daleko zpátky, se takového věku nedožil. Moje…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý perfektní. Obdivuje, jak se často scházíme, stále něco slavíme, jsme prý…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne. Modrá obloha bez mráčku předpovídala krásný letní den. Ještě chvíli ležet se…
Jen si představte to štěstí! Přemýšlím, co k obědu, protože v těchto vedrech se mi tedy moc vařit nechce, a slyším, jak Jindrovi kvákla…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před odchodem do práce nestihl, mohly jsme se sestrou a maminkou spolehlivě…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou kytarou na krku a černým kloboukem na hlavě. Jako klaun. Na sále tanečním s…
Na zastávkách či přímo ve vozech MHD každý z nás občas zažije něco, co ho překvapí, rozhodí či doslova naštve. Ale to, co zažili cestující…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z…
Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o život. V neděli jsem se vrátil z dovolené na Slovensku. Někteří nad ní i…
Každý z nás proživá svůj životní příběh. Každý máme svůj příběh trochu jiný, ale jedno máme všichni společné. Jednou přijdeme a jednou…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy Kníničské přehradě. Kozí Horka byla ke koupání a rekreaci u vody přímo ideální,…
Když jsem se stavila minulý týden u kamarádky Ivy na kafi, ptala se mě, jak to, že nic nepíšu, že to marně na íčku hledá. No nepíšu, teda…
"Vyměníme starý, oprýskaný, opotřebovaný a ošklivý nábytek, koberec a vymalujeme. Od vás potřebujeme, abyste z vnitřků skříní vše…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda ve společnosti. Když manžel zemřel, je pro mě samota ještě horší. Cíleně…
“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v Českých Budějovicích po Piaristickém náměstí blonďatá tříleťačka. Vyhlížela…
Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti…
Pojedu sama k moři. Tu větu jsem převalovala v hlavě asi pět let. Jsem nerozhodná, mluvím mizerně anglicky. A jsem mistr v představách,…
Tohle je intimní zpověď zralé ženy. Proto varuji všechny čtenáře, kteří nejsou zralými ženami, aby si dobře rozmysleli, zda budou…
V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna 1968. I já se zahloubávám do vzpomínek z této doby a následující normalizace. To…
Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená. Bylo nás pět, a měly jsme za sebou první rok v pracovním procesu po…
Od mala mám ráda míče. Malé, velké, hladké, krásně barevné, kulaté, příjemné do ruky. Míče v barevných síťkách. Doma jsem měla jeden…
Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první dovolená. Dva týdny.
Horký téměř letní den, slunce se kutálí po nebi a paprsky objímá zem.
Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z kraje padesátých let. Byl to ten rok, jak v rádiu hlásili, že k nám začaly…
Pro neznalé, tehdy za hluboké totality to byla Cestovní Kancelář Mládeže. Aby byla skutečně pro mladé, měli stanoven limit do 30 let věku.…
… a jak za to ale nemůžu, protože mi příroda prostě velký prsa nenadělila, a já tím pádem zřejmě přišla o mnohé milostné příležitosti.
Opakoval se rok 1997, Bohumín zase pod vodou. Meteorologové předpovídali velké deště, ale netušili jsme, že to bude opět apokalypsa. Před…
Když se dcery dozvěděly, že jsem poslal větší obnos do sbírky na pomoc lidem postiženým povodněmi, rozzlobily se. Syn řekl, že bych neměl…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
-
HOKEJOVÁ TIPOVAČKA
-
Kvíz i60 - 21. týden
Čeští hokejisté v těchto dnech bojují na Mistrovství světa ve Švýcarsku. Úspěchy i neúspěchy české…
- Foto dne