Tahle země není jenom pro mladý
Můj svět
Devadesát tři let. Věk, kterého se chce dožít většina Čechů
Nebýt závislý na pomoci druhých. Mít kontakt s rodinou. Moct si dopřát zábavu, koníčky. A to až do devadesáti tří let. Pak to můžeme s klidem zabalit. Taková je představa většiny Čechů o ideálním stárnutí. Přitom mnoho z nich dělá vše pro to, aby se jejich sen nesplnil.
Nelehké vzpomínání
Po prožité noci v kasárnách, kde 40 chlapů stereo chrápalo, nás odvádí na snídani. Jídelna je…
FEJETON: O Vilémovi, Jarmile a staré tetě Kláře
Kámoš Vilém se podruhé oženil. První manželství mu nevyšlo, do roka a do dne se změnilo v klasickou italskou domácnost. Pamatuju, jak nám před rozvodem rozhořčeně tvrdil, že s tou bordelářkou Máňou už se prostě žít nedá. „Ona si snad myslí, že stačí kopnout hovno pod skříň a je uklizeno,“ rozčiloval se.
Zápisník starého muže: Domácí úkoly
Nedávno vznikla a zase rychle utichla polemika kolem zadávání domácích úkolů dětem. Že v některých zemích je dokonce zakázali a jiní o tom uvažují. A kdy ty úkoly mají psát? Hned nebo večer nebo třeba v družině?
O starých dopisech
Zamyšlený sedím u počítače a přemýšlím o textu, který mám právě rozepsaný. A všechny možné myšlenky mi víří hlavou, jen ne ty, které bych potřeboval. A tak mne napadlo sáhnout po starých dopisech, které pamatují již hodně vzdálenou dobu mého mládí.
Martin (64 let): Randím, flirtuju a nestydím se za to, právě naopak
Za minulý rok jsem se sešel se šestnácti ženami. Jen tak na kávu, na víno, na procházku. Nezávazné rande je součástí mého života. Koncem roku jsem si ty schůzky spočítal, vzpomínal na ně. Kamarádi se mi smějí, že jsem věčný Casanova, kamarádky i dcera mě za to odsuzují.
Učení je mučení. Většina Čechů se nehrne do sebevzdělávání
Vyučit se nebo vystudovat, najít si slušnou práci a tím to končí. Takový býval dříve přístup ke vzdělání, k seberozvoji. Nyní je doba tak rychlá, že se člověk často musí učit nové věci celý život. Mnohdy i ve vysokém věku.
Fejeton: Zpráva o dědkovském sněmování
Jindřich nám vypráví sen, který se mu prý zdál na dnešek: „Představte si, pozvali mě do Tramtárie na diskusní kongres nazvaný Dědkovská problematika napříč dějinami. Na pozvánce bylo uvedeno, že zastupuju současné středoevropské dědky nízké příjmové kategorie a že si teda mám na tohle téma připravit proslov.“
Lumbersexuál, spornosexuál, hipster. Jak poznat, co je muž vlastně zač
V poslední době se pánové změnili. Stačí se rozhlédnout v ulicích větších měst, v kavárnách, v kancelářích velkých firem. Mnozí vypadají úhlednější než bývali jejich tátové a dědové, povídají si o módě, o kadeřnících, dbají se o sebe, zdravě se stravují. A dělí se do skupin s podivuhodnými názvy.
FEJETON: Je libo vizitku?
Požádal jsem Zbyňka o jeho telefonní číslo, protože mi nedávno nějakej zlodějskej šmejd šlohnul mobil, já si musel pořídit nový a tak si teď obnovuju adresář. Přikývl „samozřejmě, hned to bude,“ a začal se šacovat. Nějak jsem v tu chvíli nechápal co se děje, pak mi to ale vysvětlil: „Hledám svoji vizitku, vole!“
Alena (76 let): Ovdověla jsem a sousedé mě málem připravili o byt
Manžel byl ještě se mnou, když se naše bytové družstvo rozhodlo vzít si desetimilionový úvěr na rekonstrukci domu. Bylo tam dvanáct bytů. Jenže pak muž zemřel a já jsem neměla na splátky. Ze sousedů, kteří se tvářili jako kamarádi, se stali supi, lumpové, podvodníci.
Proč mi tohle dělá...
Tak nevím. Asi si nechám tenhle soubor permanentně otevřený na ploše, abych do něj mohla kdykoli aktuálně zaznamenat všechny ty nepochopitelné činy a reakce mého muže, dřív než je v tom množství zapomenu… Protože buď jsem blázen já – a to si teda nemyslím, anebo on, což je daleko pravděpodobnější.
Nekonečné hledání a lepidlo vztahu
Nekonečně stále hledají. Koho? Toho pravého, toho ideálního. Jako v té pohádce, kde dívka hledala perly. Pořád je z pytle odkládala a vybírala, že tam budou ještě lepší, až na dně zbyly ty nejméně hodnotné. Jsou ti, které odmítáme horší než ti, které jsou dále v nabídce?
FEJETON: Bádáte mezi dětmi? Odežeňte dospěláky!
Všimli jste si, že spousta úspěšných a slavných chlápků, když vypráví o svém úspěšném a slavném životě, tvrdí, že původně v dětství chtěli být popelářem nebo dlaždičem? Stalo se z toho až trapné klišé. Myslím, že kecají, že jen chtějí, aby si lidstvo řeklo „Óóó, jak ta jeho velikost a proslulost vzešla z roztomile naivních kořenů.“
O pověrčivosti
Také se vám někdy stane, že jakmile se probudíte, s procitnutím začne nějaká nepříjemnost? Když vyjdete z domu, začne pršet a vy zjistíte, že jste nechali deštník doma. V dopravním prostředku sotva najdete místo k stání, na což k sezení atd. Zkrátka, takový ten „Den Blbec“.
Doporučujeme
Články z Drbna.cz
Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.
Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:
- Váš nejnovější článek
- Nejnovější komentáře k vašim článkům
- Nové vzkazy od přátel
- Nové žádosti o přátelství
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí.
