Tahle země není jenom pro mladý
Rodina
Tenkrát na Šumavě
Ten dům stojí v Husově ulici, kousek pod náměstím a dnes vypadá trochu omšele. Stárne, stejně jako já, která se zde před mnoha lety narodila. Moji předkové žili v Pošumaví po generace. Po válce, kdy se svět opět nadechoval k bezpečnému životu, se rodiče přestěhovali do města.
Zápisník starého muže: Životní jubileum
„Jednoho dne poštou ranní, růžové mi přišlo psaní.“ No, tak to zrovna nebylo, ale hezky barevně vyvedená kartička zve na oslavu narozenin. A ne zase ledajakých, životně významných a s nulou na konci. „Tolik let, to snad ani ne. Kdy a jak tak rychle to vlastně uběhlo?“
Nezapomenutelné prázdniny: Děkuji ti maminko
Letní dny před více než 25 roky. V krásném prázdninovém týdnu jsem tehdy měla narozeniny a…
Brigáda v JéZetDé
Tento příběh mi vyprávěl můj manžel a natolik mě pobavil, že jej převyprávím tak, jak si jej pamatuji. A navíc, patří k letním příběhům.
Vyznání
Děti moje, holčičky, slečny, ba zrající ženy už, daly jste mi a stále dáváte mnohem víc, než-li já vám.
Krkonoše, aneb vosy nejsou kámoši
Jako děti - já, můj brácha a ségra, jsme s rodiči každý rok jezdili na prázdniny do Krkonoš, konkrétně do Herlíkovic, to je takový menší areál mezi Špindlem a Vrchlabím.
Mami, proboha, proč ty ve svém věku chceš být ještě hezká?
Tuhle necitlivou otázku a související rozhovor jsem vyslechl náhodou a možná bych byl radši, kdybych jej ani neslyšel. Ale když už se stalo a ti dva seděli naproti mně na dvojsedačce v ranním metru, tak se vámi o něj podělím.
Setkání větší rodinky - Letní tip pro seniory
Dostala jsem nečekanou pozvánku od svého synovce na jeho oslavu 50.narozenin i jeho milé manželky.…
Mirek (70 let): Na dovolené jsem trpěl, připadal jsem si jako lovná zvěř
Dcery mi koupily k sedmdesátinám zájezd k moři. Byl to výborný nápad – nesnáším vedro a vše, co je nějakým způsobem organizované. No a kdy jsem se naposledy někde venku koupal, si už ani nepamatuju. Nějak to nepotřebuju. Přesto jsem byl sbalen, instruován jak se chovat a vyslán k moři.
Vyprávění zrakově postižené ženy
„Odcházím! Končím! Nehodlám riskovat, že to máš dědičný a nebudu vychovávat ňákýho zmetka, kterej dopadne jako ty!“ Po tomhle Filipově výlevu čirého sobectví se mi konečně rozsvítilo v hlavě a já se na něj vykašlala. Nebo možná spíš on na mě, ale to už je dávno jedno.
Proč nejsem Kamil?
Protože jsem se narodila jako holka, což táta fakt nečekal. A tak mi aspoň vybral jiné efektní jméno, když mu ten jeho Kamil nevyšel. Proč efektní? V padesátých letech bylo jméno Šárka docela rarita, o čemž svědčí i dopis mé o sedm let starší sestry.
Maminka má malý prsíčka
Není nad to, když dítě vychováváte k pravdomluvnosti. Moje dcera Terezka i syn Jakub byly hodné, slušně vychované a hlavně pravdomluvné děti. Terezka byla navíc ukecaná a jízda v dopravním prostředku proto stávala se jízdou dobrodružnou, plnou nečekaných situací.
Jak jsem byl žebrákem
„Honzo, tady máš nakupovací seznam, budu ti povděčná, když dneska pojedeš sám. Ne, abys na něco zapomněl jako minule, jinak nebudu mít z čeho uvařit oběd a budeš se muset spokojit s krupičnou kaší.“
Vzkaz příští generaci
Co bych vzkázala příštím generacím? Bylo by krásné, kdyby jedna generace mohla jednoduše té další předat své zkušenosti, rady nebo alespoň vzkazy. Obávám se, že to tak nefunguje.
Ztráty, prohry, vítězství
Prožívám nejhorší období svého života. Ztratila jsem sestru. Ještě dříve jsem ztratila oba rodiče. Ale ti odešli přirozeným způsobem. Sestra si vzala život.
Doporučujeme
Články z Drbna.cz
Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.
Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:
- Váš nejnovější článek
- Nejnovější komentáře k vašim článkům
- Nové vzkazy od přátel
- Nové žádosti o přátelství
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí.
