Tahle země není jenom pro mladý
Próza/poezie
Tak to bych chtěla
Tak tedy já bych chtěla míti paměť jako slon a pod mojí kůží hroší, ať bije srdce jako zvon. Oči…
Marta - kurník pro slepičky
I dnešní den byl velmi klidný a pohodový, stejně jako několik předcházejících dní. V práci všechno…
Touha
Jasná jak dena potom zase tmavá, zmatený sen,co v mysli přetrvává,zúžený decha bolest, jež se brání…
Povídka: Konečně ten pravej chlap
„Holky! Konečně jsem se dočkala a našla toho pravýho,“ vypráví nadšeně svým kolegyním v práci Lenka. „Holky, to budete koukat, až vám ho ukážu.“
Zítřek
Kdybych tak věděla co bude zítra, ale já zas nechci být tolik chytrá. Kdybych já věděla to, co mě…
Šedesátka
Padesátka se podívá do zrcátka, myslí si, že již má zavřená vrátka. Šedesátka? Ví, že nejlepší už…
Něha
S něhou hladím první kvítí s něhou vítám slunce svit s něhou vstávám, raduji se, že tu ještě mohu…
POVÍDKA: Jak mi uletěla husa
„Tak Karle,“ obrátila se na mě Jana, když naši mladí ráno odešli. „První kolo máme za sebou. Teď jenom musíme vymyslet, co slavnostního uděláme k obědu. Co bys navrhoval?“
Povědomí domova
K tomu, aby člověk cítil pořádně silně vědomí domova, je moc důležité, kromě jakéhosi vědomí sounáležitosti s místem, kde žije, také mít doma vše stále na stejném místě. Ať už se jedná o nábytek, lednici, trenky v šuplíku, ponožky, nebo knihu, kterou si chcete přečíst.
Pěstuji růži
Pěstuji si růži na terase někomu zbytečnost možná zdá se s růží je ku lásce schůdeček to věděl táta…
Jak moje múzy trucovaly
Je večer, sedím v pracovně u počítače, před sebou sklenku střiku a usilovně přemýšlím, která z oněch mytických Múz by mě měla právě teď navštívit a třeba i mírně nakopnout, aby mi pomohla vyplnit momentální pusto a prázdno v mé hlavě.
Proč se nedíváš?
Světelný pozdrav létavice,horoucích přání na tisíce,jak stříbrošedý dým,neslyšné věty nocí smělé…
Chorál jara
Připlula k nám vesna, mraky letí sivé i bílé, v záplavě květů slunce touhu zlatí a dívky odloží…
Povídka: Nemocniční nevěra
„Já už nemůžu. Ten Karel je takovej pokrytec! Hele Evi, já se ti musím svěřit, já to někomu musím říct. Já ho nenávidím. Je mi z něj zle. A když si ho představím s jinou ženskou, tak už to prostě nevydržím a uteču od něj. Já mu tak věřila, všechno jsem mu dala. Prostě jsem blbá.“
Jdu
Den oči klopía noc je citů plna,vidím tvé stopy,než zaplaví je vlna,sklání se květya mraky nebem…
Doporučujeme
Články z Drbna.cz
Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.
Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:
- Váš nejnovější článek
- Nejnovější komentáře k vašim článkům
- Nové vzkazy od přátel
- Nové žádosti o přátelství
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí.
