Vzhledem k tomu, že diskuzní rubrika zeje prázdnotou, využiji ji k publikaci barokních drbů o manželce "zimního krále" Fridricha Falckého. Manželka Fridricha byla Alžběta Stuartovna, dcera skotského (a později anglického a irského) krále Jindřicha I.(IV.). Ten byl synem Marie Stuartovny, kterou nechala popravit její teta Alžběta I.- královna anglická a irská. Ta doba byla dost dobrodružná, zamotaná a krutá. Takže babičku "zimní královny" Alžběty nechala popravit její praprateta Marie Tudorovna zvaná Bloody Mary (ostatně údajně je po ní pojmenován známý koktejl), přesto jí po ní nechal její otec Jindřich dceru pojmenovat. Alžběta Stuartovna provdaná Falcká ( mimochodem porodila celkem 14 dětí) byla dle pramenů za své vlády dosti oblíbená, neboť se nestranila prostého lidu, neboť v období listopadu1619 do listopadu 1620, kdy byla coby čtyřiadvacetiletá českou královnou, občas prý vpustila do obory letohrádku Hvězda prostý lid a tam se houpala na houpačce, přičemž frivolně nechávala prostému lidu nahlédnout do výstřihu a pod sukně. A to u něj vzbuzovalo ke královně jisté sympatie. Inu, jak je vidět i historicky , sympatie mocných můžou mít různé kořeny.

Soni moc hezky napsaný článek. Ty jsi jedna z těch, která z každého dne vytěží maximum pro své potěšení, pro svou radost. A tak je to v pořádku a tak to má být. To já mám dny tak půl na půl. Někdy jsem aktivní víc než je zdrávo, a jindy jsem jak spící medvěd zalezená v brlohu.

Zdeňku, děkuji za další článek, nutící k přemýšlení. Izraelité, Židé ... proč je tento národ tak pronásledovaný .... Jaké asociace hledat v souvislosti s boji v pásmu Gazy? Co kdyby tenkrát Mojžíš hnal svá stáda na místa, která znal? Stalo by se něco nebo ne? Ale on prostě cítil potřebu změny ... Stává se to nám i v našich prostých obyčejných životech. Z ničeho nic najednou pocítíme potřebu změny ... Přála bych všem, kterým ZMĚNA vstoupila do života nebo se k ní odhodlávají, aby byla k dobrému a ve všech směrech pozitivní.

Bolševická utopie nám na pár desítek let otrávila život.

Líbí se mi váš zájem o četbu a účast na anketě. Moc hezké.

Pane Zelenko, moc hezky napsané, gratuluji :-)

Dobrý článek, přesně vystihuje moje pocity mámy, když byly děti malé a nemocné, a bydleli jsme hodně daleko od babiček. Ve věku seniorském zase nastupuje pocit větší zodpovědnosti za cizí dítě. Ale malá vnoučata jsem hlídala ráda :-)

Díky za zajímavé informace ze života kukaček.

Věro, hezky jsi nám své oblíbené parky představila.

I já rád vzpomínám na maturitu před 64 roky i na třídního češtináře, který skrytě napovídal. Dnešní čeština je plná anglicizmů a to se mi až hnusí. Je to holt móda.

Tyto okamžiky jsou nádherné. Říkám tomu "žít přítomností" a člověk se zachvěje při vzpomínce na ně. Krásný článek k zamyšlení. Děkuji.

Pocity vepsané do básně nádhera! Paní Ingrid moc hezky napsaná básnička. Dík za váš um, kterým ji umíte krásně vytvořit. :-)

:-) :-) Hlubinné prameny doporučení v našem rozšmrdlaném světě... :-) :-)

I když televizi vůbec nesleduji, dívám se jen na vánoce, tak si ráda přečtu něco o Židech. Mám ráda i Chasidská vyprávění od Martina Bubera. I váš článek o Židech se mi líbí.

Diskuze 0? A takový pěkný článek?! S tím se musí něco udělat. Jako kluci jsme na pláckách čutali každé odpoledne po škole. Ale nepamatuji se, že by s námi kopaly holky. Teď už je to takřka normální. Ostatně já se motám také okolo dívčího ragby. My máme kompletní dívčí tým, ale do kategorie U 12, tedy do 12 let hrají dívky spolu s chlapci, takže proti našim děvčátkům většinou nastupují dvanáctiletí kluci, což už občas jsou docela pořezové. V kategorii u 15 už nastupují už jen jednopohlavní týmy. Kluků je do družstva dost, ale holek je většinou málo a některé kluby nedají dohromady kompletní družstvo, takže se všelijak spojují. Dnes byla moje vnučka hrát na turnaji a proti nim hrálo družstvo PeŘí, což bylo družstvo složené z hráček PEtrovic a ŘÍčan. Pěkná slovní hříčka. Takže pokud máte vnučky, dejte je na ragby. A pokud vnuky, tak taky.

Danielo, asi jsem netypický senior, seriál jsem nikdy neviděla, ale článek se mi moc líbí, sklářské řemeslo mě také fascinuje.

Díky za moc zajímavý článek. Skvěle podané historické informace, které v souvislosti s Bílou Horou nejsou všeobecně známé.

Našla jsem jen děsně -snědě, ale to nebude asi ono.

Hlavní zásada, na kterou jsem přišla až v pozdním věku: Necpat a ani si nepouštět do hlavy záležitosti, které není v moji moci změnit.

To je milé :-) Občas s kosem v trávě také prohodím pár slov a pochválím mu úlovek :-)