Paní Vlaďko, děkuji za další Martin příběh. Už jsem ji postrádala :-)) Navíc jste mi, nevědomky, velice pomohla při rozhodování, zda se zúčastnit jedné prosincové akce .... Děkuji :-))

Pane Jene, děkuji ... Někdy si člověk musí nasadit "masku", aby jeho okolí nepoznalo, jak moc je uvnitř citlivý. Není totiž nic jednoduššího, než jako součást anonymního davu zaútočit na někoho, kdo se vymyká .... Není nutné mít stovky "přátel", stačí mít pár těch opravdových, kteří vědí .... Těším se na Vaše další příspěvky :-)

Naivně jsem se domnívala, že po rozpadu východního bloku spějeme do fáze celosvětové spolupráce, že konflikty budou maximálně jen lokální, bohužel, současná situace nás vrátila tak o padesát let zpět k tzv. bipolárnímu světu s vyhrožováním atomovými zbraněmi. Přes všechen pokrok není lidstvo ještě dostatečně vyspělé, přes svou hloupost ten důležitý práh ještě není schopno překročit. Tak blízko jsme byli :-/

Právě v tento den je krásné číst Vaše slova.

Dobře napsáno. Ale čiší z toho smutek.

Děkuji redakci za fotodokumentaci události, která se stala historickým mezníkem a vedla k nastolení demokratického systému. Děkuji, že jsem mohla být součástí tohoto dění a že jsem posledních 36 let nebyla perzekvovaná za své názory a mohla jsem vykonávat svou profesi a žít podle svých představ. 17. listopad 1989 se stal také zadostiučiněním pro 242 tisíc politických vězňů z let 1948-1960, kteří za svobodu a lidská práva bojovali.

Znám několik ragbistů z řad mužů i mládeže a můžu potvrdit, že to jsou fajn lidičky. Díky za hezký článek.

Šárko, další Váš článek je jako rosa dopadající na tento svět! Skvěle jsem se pobavil a - myslím to vážně, nabídl bych Vaše Sebrané spisy o svatých nakladatelství Paulínky nebo jinému echt katolickému nakladatelství. Já být vydavatel vděčně po tom hrábnu.

Pěkný příběh ze života za " totáče ". :-)

Ingrid krásné, mohla by to být i písnička. :-)

:-) :-) Staré jalové myšlenky lenivého člověka jako dramatizace nových banalit? :-) :-)

To je hodně zajímavý koníček, plný záhad, dobrodružství a tajemství. Věnoval se mu můj strýc, pátral i v církevních matrikách a zjistil i šokující věci. Já tu trpělivost ani čas nemám, ale nechala jsem si udělat rodokmen z otcovy strany a také mě hodně informací překvapilo. Ať vám váš společný zájem přináší nadále mnoho nových poznatků.

Moc hezké, vždyť nadarmo se neříkat, ve dvou se to lépe táhne a není to jen o manželské dvojici. Ano, člověk potřebuje vědět, že není sám, že se má komu svěřit, s někým někam vyjet a přitom mít rád samotu a svoje soukromí.

Nevím o tom - vlastně teď už díky Vám vím, a půjdu to omrknout. Baví mě takové věci. Díky za tento článek.

:-)

Nemyslím si, že by za předchozí, právě dosluhující vlády, došlo k špatné práci státního aparátu. Odcházející vláda předvedla, dle mého názoru, jeden z těch lepších a možná vůbec nejlepší doklad demokratického koaličního vládnutí, na který budeme vzpomínat. Stalo se neblahým zvykem kritizovat všechny a všechno, podobně jako když hospodští strejci křičí na televizní obrazovku přihraj, ale sami by nepřeběhli hřiště. Nová vláda by měla využít dobré ekonomické situace státu (opět) a počínat si stejně moudře a obezřetně jako ta vláda odcházející. Délka komentáře pod článkem ještě nemusí vypovídat o jeho kvalitě. Osočování, kterého se dopouštíte, pak přenáší takovou diskuzi do Ringu, kam Vás, pane Buzický, správně již někdo v minulosti odkázal.

Martine, děkuji za Váš další skvělý článek. Celý týden se těším na pátek, protože Vaše vyprávění o Češích v zahraničí jsou velice poutavě napsána. Ač tak exotický kraj, opětovně se potvrzuje dávná pravda, že se vše dá uplatit penězi a ti, kteří neustále kritizují, se najdou všude. Ještě jednou děkuji :-))

Skoro každý jsme něco podobného prožívali. Oživili mi to moji plzeňskou minulost. Moc hezké.

Coby celoživotní milovnice a chovatelka (bývalá profesionální) koček děkuji za úžasné fotky :-))

Silný příběh a já mu věřím. Po šílené nehodě u Bezděčína - střetl se vlak s autobusem v r. 1969, se vyprávělo hodně zvláštních příběhů o těch, co je Osud zachránil, ale i o těch, kteří tam neměli být. V autobuse byli hlavně škodováci z okolních vesnic po odpolední směně. 24 obětí včetně řidiče. Měla jsem obě babičky v tomto regionu a hodně se toho k nám doneslo. Bylo mi 13 let a velmi jsem to, uprostřed prázdnin, vnímala a prožívala, tak se mi to oživilo.