Proslavil zejména magickým vypravěčstvím a nevšedním pozorovacím talentem. Mistr "pábení" a "pohledu na člověka zdola" byl již za svého života vedle Milana Kundery světově nejznámějším českým prozaikem a jeho dílo bylo přeloženo do tří desítek jazyků. Spisovatel Bohumil Hrabal se narodil přesně před sto lety - 28. března 1914 v Brně.
Doktor práv, který léta pracoval v různých profesích jako dělník, výpravčí či obchodní cestující, přivedl do literatury hrdiny, které nazýval pábitelé. Dlouho psal takzvaně do šuplíku, první kniha, povídkový soubor Perlička na dně, mu vyšla v jeho takřka padesáti letech v roce 1963. A hned si získal čtenáře i kritiky.
Následovaly další díla, například Pábitelé, Taneční hodiny pro starší a pokročilé, Ostře sledované vlaky. Kvůli omezenému publikačnímu prostoru mu ale v dalších letech vycházela řada knih v zahraničí nebo v samizdatech. Například slavný román Obsluhoval jsem anglického krále z roku 1971 vyšel v Česku oficiálně až v roce 1989.
Po roce 1989 se jeho díla prodávala ve velkých nákladech, on sám se zaměřil na psaní těžko zařaditelných textů, stojících na pomezí umělecké publicistiky a básnické prózy (Listopadový uragán). Poetický svět Hrabalových knih přitahoval i dramatiky a filmové tvůrce. Jeho téměř dvorním režisérem se stal Jiří Menzel (Skřivánci na niti, Postřižiny či Slavnosti sněženek). Menzelův film Ostře sledované vlaky získal dokonce v roce 1968 Oscara.
Bohumil Hrabal zemřel při krmení holubů v roce 1997 po pádu z okna v pátém patře ortopedické kliniky nemocnice na Bulovce. Okolnosti jeho smrti byly příčinou mnoha spekulací. Případ byl nakonec uzavřen jako nešťastná náhoda, i když řada spisovatelových přátel se dodnes domnívá, že skonal vlastní rukou.
Hrabal byl pohřben v rodinném hrobě na hřbitově v Hradištku. Ve stejném hrobě leží také jeho matka „Maryška“, nevlastní otec „Francin“, strýc „Pepin“, žena „Pipsi“ a bratr „Slávek“. Byl uložen v těžké dubové rakvi s nápisem PIVOVAR POLNÁ, jak si přál.
