Kolem oken a dveří se často vinou girlandy květů a ovoce, někde i nebezpečně vyhlížející hadi. Občas tu dovádějí celé skupinky baculatých putti, nebo roztahují perutě draví ptáci. Když budete pozorní, objevíte i sovy, žabky a další zvířata.
Začala jsem si je pro radost fotit. V roce 2020 jsem se k této své zálibě přiznala prostřednictvím dvou fotografických článků i tady na Íčku.
Nejdříve jsem si pouze ke každému snímku poznamenala, kde jsem ho vyfotila. Později mě začaly zajímat podrobnosti. Kdo je architektem stavby? A kdo autorem štukové výzdoby? Vypůjčila jsem si v knihovně několik knížek, vyhledala si pár článků na internetu. Už mi nejsou neznámá jména významných architektů konce 19. a začátku 20. století. Zjistila jsem, že existovaly štukatérské firmy, které nabízely ozdoby na fasády prostřednictvím katalogů. Dočetla jsem se také o Celestýnu Kloučkovi, který byl jedním z nejvyhledávanějších autorů výzdoby prestižních staveb tohoto období. Jeho tvorba i profesní život mě zaujaly natolik, že jsem se rozhodla vám ho alespoň částečně představit.
Celda Klouček (1855- 1935) foto © Wikimedia Commons
Celestýn, který si nechával říkat Celda, se narodil ve vesnici Senomaty 6. prosince 1855. Jeho rodiče měli hospodářství a tatínek Josef živil rodinu s dvanácti dětmi také ševcovským řemeslem. Maminka Veronika vydělávala vyšíváním čepců. Vzory pro ně sama navrhovala, z čehož lze usuzovat, že výtvarné nadání zdědil Celda po ní.
Výtvarný talent ho dovedl ke studiu dekorativního sochařství. Nejdříve se mu věnoval v ateliéru Otto Lessinga v Berlíně. Pokračoval na Uměleckoprůmyslové škole ve Vídni.
Svoji profesní dráhu začal v roce 1881 jako profesor dekorativní plastiky na Uměleckořemeslné škole ve Frankfurtu nad Mohanem. V letech 1888 - 1916 vedl ateliér figurálního a ornamentálního modelování na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, kde vychoval řadu skvělých umělců.
Stal se vyhledávaným designérem. Vytvořil vlastní ornamentální styl, který uplatňoval v návrzích keramiky, nábytku a interiérových a exteriérových štukatur. Jeho práce zdobí budovy novorenesanční, secesní i ve stylu moderny hlavně v Praze a Plzni. Za své práce získal řadu ocenění.
Zajímavostí je, že od mládí byla jeho koníčkem paleolontologie. Když mu bylo padesát let, zcela jí propadl. Stal se z něho uznávaný amatérský badatel. Objevil řadu nových druhů prehistorických živočichů. Jedna z fosilií dokonce nese jeho jméno: Elkanisca Klouceki. Své rozsáhlé sbírky odkázal Národnímu muzeu.
Zemřel 14. října 1935. Pochován je na hřbitově Malvazinky v Praze 5.
xxx
Některé z budov, na jejichž výzdobě se Celda Klouček podílel a jejichž fotografie přikládám v galerii:
Neorenesanční palác bývalé Hypoteční banky (dnes hotel Carolo IV.), arch. Achille Wolf, 1889-1890 - Praha 1, Senovážné nám. 991/13 - reliéfní výzdoba fasády společně s A. Poppem.
Dietrichsteinský palác, zvaný též Valterův/Walterův (dnes sídlo apoštolské nunciatury Svatého stolce), arch. Bedřich Ohmann, 1891 - Praha 1, Voršilská 140/12 - štuková a sochařská výzdoba společně s Janem Kastnerem.
Neorenesanční fara u sv. Petra, fasáda arch. Antonín Wiehl, 1893 - Praha 1, Biskupská 1137/13 - kartony ke sgrafitovým malbám s postavami českých patronů, provedli L. Novák a K. V. Mašek.
Bývalá Zemská banka Království českého, arch. Osvald Polívka, 1894-1896 - Praha 1, Na Příkopě 20 - Budova je galerií sochařské a malířské tvorby předních osobností české výtvarné školy 19. století.
C. Klouček - alegorické sousoší Obchod na levém nároží atiky (mladík = Merkur), alegorické sousoší Průmysl a Věda na pravém nároží atiky (Hefaistos a Flora, reliéfní sochařská výzdoba v parapetních výplních, znaky měst mezi okny ve 3. patře, směrem do Nekázanky portrét architekta Osvalda Polívky, výzdoba arkýře a balkonu na vedlejší přístavbě, kde bývala peněžní a cukerná burza.
Dům rytíře Josefa Wohanky, arch. František Buldra, 1898 - Praha 1, Dlouhá 714/36 - secesní štuková výzdoba průčelí, emblém obchodu s hlavou Merkura a dvěma putti.
Bývalá Pražská úvěrní banka, arch. Matěj Blecha, 1900-1902 - Praha 1, 28. října 377/13 - secesní sochařská výzdoba je považována za Kloučkovu vrcholnou práci.
Secesní nájemní dům, arch. Josef Podhajský, 1902-1903 - Praha 1, Senovážné nám. 1985/11 - štuková výzdoba fasády.
Neobarokní činžovní dům, arch. Osvald Polívka, 1903 - Praha 1, Spálená č.p. 112/55 - štuková výzdoba
Státní tiskárna cenin, arch. Josef Sakař a František Klokner, 1924-1928 - Praha 1, Růžová 943/6 - hlava Republiky a postavy tiskaře a fotografa.
xxx
Při psaní článku jsem použila následující zdroje:
PRAHL, Roman a ŠÁMAL, Petr. Umění jako dekorace a symbol: výzdoba reprezentačních staveb Prahy v éře historismu, secese a moderny. Praha: Gallery, 2012. ISBN 978-80-86990-91-0.
ŠÁMAL, Petr. Bydlení v umění: malířská a sochařská výzdoba pražských obytných staveb 19. a raného 20. století. Praha: Národní galerie Praha, 2019. ISBN 978-80-7035-733-0.
FISCHEROVÁ, Kateřina. Facebook, Oficiální stránka pořadu ČT „Z metropole“, 31. 3. 2025.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Celda_Klou%C4%8Dek
https://www.pamatkovykatalog.cz/
https://www.e15.cz/magazin/nalezal-nebo-tvoril-oboji-a-skvele-842959
xxx
Moje články o detailech na fasádách:
https://www.i60.cz/clanek/detail/25155/detaily-ktere-me-bavi
https://www.i60.cz/clanek/detail/25380/detaily-ktere-me-bavi-2
