Člověk praštěný
Ilustrační foto: Freepik

Člověk praštěný

3. 11. 2025

Tato příhoda se mi stala před několika lety. Jezdívala jsem pravidelně trasu Praha – Písek. Jednou nastoupila žena s dítětem, asi pětiletým. Posadila se dozadu. Po chvíli si k ní přisedla další mladá žena zhruba se stejně starým dítětem.

A daly se do řeči. Obě mluvily nahlas a já si vyslechla jejich rozhovor, který mne vedl k zamyšlení.

Vy máte taky jedno dítě? otázala se první.

Ne, já mám doma ještě jedno. To je postižené. Mně se narodil tělesně postižený kluk a k tomu hluchoněmý. Za okamžik dodala. On už chodí do školy. Oni mi ho nechtěli vzít, ale já se nedala. Že prej je nevzdělatelnej. Pokračovala v rozhovoru.

K tomu bych neměla odvahu a sílu. Já jsem měla dítě v 19 letech. A co manžel? ozvala se druhá žena.

Já ho měla taky v 19 letech a manžel utek´ hned, jak se to rýsovalo. Ale teď mám kluka a s ním druhého syna. Víte, on je takovej praštěnej.... Jenom praštěný lidi jsou hodný.

Zadívala jsem se na onu ženu. Z jejího hlasu i gest vyzařovala vyrovnanost bez špetky sebelítosti a naprostý klid.

Zamyslela jsem se nad tímto rozhovorem. Jaké měla tato žena zkušenosti s lidmi? S takzvanými rozumnými, že došla k závěru, že jen člověk praštěný je hodný? V duchu jsem své známé dělila na praštěné a rozumné. A co jsem já? Ptala jsem se sama sebe. Rozumný člověk, který vyvodí důsledky z každé situace, zhodnotí kolik investic, citu a úsilí je nutno vydat a následně vycouvá? Či ten, co nejprve cítí a pak myslí?

Vystoupila jsem dříve než ona žena, ale někdy si na onu ženu vzpomenu a s úctou a obdivem na ní myslím.

 

 

 

 

Můj příběh společnost vzpomínky životní postoj
Hodnocení:
(5.2 b. / 28 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jitka Caklová
05:51 opravuji, ne v 17:45, nýbrž v 17:40. Míšo, děkuji za sdílení Tvých myšlenkových pochodů z onoho rozhovoru. * Soňo, také znám domýšlivé lidi , ale nejsou pro mě nesnesitelní. Jsou jen takoví, jací jsou, je to jejich volba.
Soňa Prachfeldová
Míšo, asi je to také tím, pokud už člověk něco zažil ode všeho něco, dokáže lépe pochopit a nedělat ze všeho vědu. Lepší být malounko praštěný, než nesnesitelně domýšlivý.
Michaela Přibová
Děkuji všem za přečtení a za komentáře. Já mám taky radši lidi trošku praštěné. :-))
Jitka Caklová
..... á propos, "nic ve zlém", myšleno všeobecně, žádná narážka". Každý/á si bereme diskuzní okénko pro sebe, abychom vypověděli/y něco o sobě, není-liž pravda?
Jitka Caklová
Krásné ráno s :-) !!! Tak to je paráda, že se paní Chaloupková v 17:45 nestrefovala do mojí praštěnosti, jak jsem se původně "domnívala (občas zapomínám na Čtyři "dohody" D.M. Ruize). Ona si jen "v okénku pro diskuzi vzala prostor pro sebe", stejně jako já, pod zatím posledním článkem pana Zelenky 3.11.2025 08:31, pouze v poněkud odlišném kontextu.
Jiří Dostal
:-) Hoďte zbytky ze stolu slepicím a sledujte, co která zobe... :-)
Marie Měchurová
Míšo, článek je moc hezký. Mám raději lidi trošku praštěné.
Blanka Lazarová
Míšo, dík za příběh. Ne vše se musí nutně řešit primárně rozumem. Milane, souhlasím s vámi. :-)
Milan Pepo
Paní Tomčíková. Mé příjmení je skutečné a správně by mělo být Pepó. Pocházíme z Maďarska a v ČR jsem toho jména jedinný. :-D
Iva Bendová
18:04 - myšleno všeobecně, žádná narážka. Nedotykat se drátů na zem spadlých! :-)

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.