V budoucnu je třeba v Česku rozšířit nabídku služeb a bydlení pro seniory včetně nájemních bytů, do systému by se měl více zapojit i soukromý a neziskový sektor. Zatímco v zahraničí si mohou penzisté vybrat ze široké škály pomoci, v Česku mají přístup spíš jen k základním službám a z pobytových zařízení jen k drahým domovům pro seniory.
„Vysoké příspěvky na péči či pobytové služby se omezují na domovy pro seniory, které jsou ovšem nákladné a kapacitně limitované. Domácí péče je sice levná, ale zahrnuje jen nejjednodušší úkony, například roznášku jídla,“ charakterizovala současný systém sociální péče o seniory socioložka Štěpánka Pfeiferová.
Náklady na tuto péči sice seniory nezatěžují tolik jako v řadě jiných zemí, protože příspěvek na péči je relativně vysoký, staří lidé ale nemají kromě domovů důchodců moc možností, kam jinam jít, když už samostatné bydlení nezvládají.
Naproti tomu Německo nebo Rakousko nabízí pro tyto lidi soukromé nájemní byty, sociální či sdílené bydlení nebo příspěvky na architektonickou úpravu bytu. Mnohem více jsou tam také využívány služby jako péče o domácnost nebo osobní asistence.
„Aby veřejná podpora seniorského bydlení byla efektivní, musí být dlouhodobá,“ upozornil Martin Lux ze Sociologického ústavu Akademie věd. Pro stát je podle něj lepší podporovat nájemní bydlení pro seniory s nižším nájmem a nabídkou služeb než bydlení ve vlastním. „Vlastnické bydlení mělo být formou spoření na důchod, ale prozatím to nefunguje,“ uvedl. Řada seniorů prý tak bydlí ve vlastních domech a na podporu kvůli tomu nedosáhnou, ač by ji potřebovali.
„Zdá se, že lépe fungují ty systémy, kde je více zapojen soukromý sektor,“ dodala Pfeiferová. Právě podnikatelé a neziskové spolky by měli v budoucnu rozšířit nabídku služeb pro seniory, zatím toto většinou obstarávají kraje a obce.
Zkvalitnění péče o seniory ale předpokládá vyšší výdaje ze státního rozpočtu, ke změnám by podle Luxe měla přispět i větší poptávka způsobená rostoucím podílem seniorů. V Česku tvoří lidé nad 65 let přes 16 procent obyvatel, před čtyřmi roky to bylo necelých 15 procent.
