Co s námi bude po naší smrti?
Ilustrační foto: Pixabay

Co s námi bude po naší smrti?

19. 3. 2021

Tak jak postupně stárnu, docela závidím všem věřícím lidem. Oni v sobě chovají víru v posmrtný život, kdežto já jako ateista vím, že z mého těla zůstane cca 2 kg popela, z něhož nebude žádný prospěch.

Svého času jsem se potkával s člověkem, který vyznával budhistickou víru a věřil v reinkarnaci. Podle něho se dělí lidi dle počtu prodělaných minulých životů do 3 základních skupin:

1. skupinu tvoří "nováčkové", kteří žijí svůj první život. Jsou to lidé, kteří tzv. ještě neumí pořádně žít. Děsí se všeho nového, bojí se o sebe a svoji rodinu, vrhají se "po hlavě" do každé práce. Jsou důvěřiví a vstřícní k cizím lidem a často za to zaplatí krutou daň. V lásce jsou vášniví a věrní.

2. skupina si už prožila "své" a je to na jejich chování dobře vidět. Jsou sebevědomí, "mazaní" a často i líní, mají rádi zábavu všeho druhu, hodně cestují a sportují. Dokáží perfektně zařídit, aby za ně přidělenou práci udělal někdo jiný, ale její výsledky si drze přisvojí. Mají velmi pozitivní vztah k opačnému pohlaví, s nevěrou si nedělají příliš velké starosti, rádi se napijí, ale vždy "s mírou" !

3. skupinu tvoří především "podivíni", kteří žijou často single "ve své bublině", do které neradi někoho pouští. Jsou to převážně vzdělaní lidé, kteří nesnášejí formální autority, a proto hledají i podřadnou práci, kde mají klid od ostatních lidí. Hodně pijí, zábava, sex a sport je nezajímá. I když jsou přesvědčení, že mají k "nirváně" blízko, "motají" se stále v jednom kruhu.

Nevím, co je na tom jeho vyprávění pravdy, ale je zřejmé, že takoví lidé mezi námi opravdu žijí. Když si to dokážeme přiznat, najdeme se tam též, byť nikoliv zcela exaktně.

Já, po zvážení všech pro a proti raději zůstanu u "svého popela", protože jako křesťan bych se do ráje nedostal a v případě reinkarnace mně nikdo nezaručí, že se narodím do bohaté rodiny bankéře v Ženevě. Představa, že bych se převtělil do novorozence v Africe nebo v Afghanistánu je více než děsivá.

 

Můj příběh
Hodnocení:
(5 b. / 16 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jitka Caklová
Ta doba "posílání" i když to s tématem článku nesouvisí, mi připomněla jeden vtip z té doby. Chlapec z Afriky si dopisoval s chlapcem z Československa - "Díky vaší pomoci se máme dobře. Celý den jíme banány a chodíme nahatý." Otec našeho chlapce povídá - "Tak mu napiš, že se tady máme taky dobře a kdybysme celý den jedli banány, chodili bysme taky nahatý."
Jitka Caklová
Je pravda, že jsme do Afriky posílali, ale nikdy v historii Československo nevlastnilo, byť sebemenší kolonii. Přesto jsme se kolonií stali. Jak smutné.
Jana Šenbergerová
Pane Soukupe, děkuji vám. Tulák po hvězdách patří k mé oblíbené literatuře. Dnes už vím, že to funguje, dokonce i jak a proč. Je dobře, že i k VĚDĚNÍ vedou různé cesty a každý si může vybrat tu svou, která je mu nejbližší.
Marie Faldynová
Perfektní předvelikonoční téma! Děkuji Bohu, že VIM a že každý může vědět! Po těch všech knihách doporučuji přečíst evangelium sv. Jana! Bůh Bible má jistotu pro každého, kdo hledá!
Václav Soukup
Vaše vysvětlení paní Jano přijímám a jen chci dodat, že Československo zejména v padesá- tých a šedesátých letech posílalo do vybraných států Afriky obrovské množství všech možných výrobků. Vtipně to bylo komentováno v Dikobrazu někdy kolem r. 1967 : Za stolem sedí naše delegace a proti nim Afričané z nejmenovaného státu. Vedoucí naší delegace čte dlouhý seznam námi dodaných výrobků a na konci se ptá : A co nám dáte Vy ? Následuje dlouhé mlčení a po něm se náš zástupce ptá : Nemáte tam alespoň nějaký soubor písní a tanců ?
Jitka Caklová
Jo a k té energii, tam už žádná není, kdyby tam byla, tak Duše tělo neopustí, ale to už je o něčem jiném :-)
Jitka Caklová
Paní Margito i humoru je nám třeba, hlavně se nenechat vysypat na zahradu, to foukne vítr a natata vás mají zpátky v kuchyni.
Margita Melegova
Jitko Caklova popel pokud vim slouzi jako hnojivo tak zurodnim nejakou cast lesa, mozna ze potom tam porostou boruvky vetsi nez zahradni jahody a zbytek energie o ktere mluvis se rozplyne protoze nebude mit zadne skupenstvi.
Jitka Caklová
M.M., ten popel bude jen ze zchátralé tělesné schránky, která už stejně není k čemukoliv potřeba, ale Duše neshoří, ta pokračuje ve své pouti a v Bardu čeká na reinkarnaci. Aničko, buď klidná, jak jsem psala níže, peklo neexistuje. Peklem jsme jen strašeni, abychom byli poslušní, viz. dnešní situace s covidem. V tomto smyslu katolická církev napáchala za 2000 let nejvíc zla. Nikdo z nich se v pekle smažit nebude, ale je možné, že kněží, kteří znásilňovali chlapce, budou v dalším životě znásilňováni. Duše má paměť.
Margita Melegova
Jeden fyzikalni zakon rika ze energie se meni z jedne formy na druhou a u mne tou druhou bude popel.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 6. týden

Olympiáda! Jednou za čtyři roky! U toho musíme být! Nejen tipovačka, ale i vědomostní kvíz se tentokrát točí kolem olympiády! Tak pojďme na to!