Foto autorka

Fotoreportáž: Kontrasty

2. 2. 2020

Je 31.1.2020 a jen tak mimochodem jsem se podívala z okna a byla jsem jak u vytržení. To, co namalovala příroda na nebi, se nedalo nevyfotit, i když případní kritici na tom třeba najdou chyby. Je mi to jedno, jde mi o barvy, které nebe vymalovalo při západu slunce nad Střížákem a Krušnými horami. Přidala jsem ještě pár fotek, abyste mohli porovnat nebe z 21.1.2020, kdy vše bíle jiskřilo.

Můj příběh

Autor: Naděžda Špásová

Hodnocení:

(5.1 b. / 15 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Alena Tollarová 2.2.2020 12:53

Já jsem zrovna pekla. Když jsem vytáhla plech z trouby a podívala se ven, oněměla jsem. Ale jen chvíli, popadla jsem bundu a foták a tradá ven. Bylo to velkolepé divadlo i u nás.

Anna Potůčková 2.2.2020 12:23

Nadi díky, tohle je nebeská poezie!!!! Východy i západy mám také moc ráda!

Marie Seitlová 2.2.2020 10:07

Pěkně jsi vyfotila západ slunce. Nějak často se letos takové nebe vidí.

Eva Mužíková 2.2.2020 09:56

Byla jsi v pravý čas na pravém místě. Nádherní bubáci, povedlo se.

Marie Novotná 2.2.2020 09:45

Jako vždy, krása. Rudé západy i východy věstí většinou změnu počasí a to k horšímu, ale je to nádherné.

Jitka Hašková 2.2.2020 09:45

Krásné výhledy. Mám podobné. Bydlím v 5. patře skoro na vrcholu Petřína.

Dana Puchalská 2.2.2020 08:55

Naďo je to nádhera.

Zpět na homepage Zpět na článek

Jaroslava (73 let): Vánoce trávím s kamarádkami, rodina to nechápe

Když jsem ovdověla, ozvaly se mi dvě bývalé spolužačky ze střední školy. Neviděly jsme se řadu let. Doslechly se, že manžel zemřel, obě jsou také vdovy, tak mě chtěly podpořit, rozveselit. Vzniklo tak pěkné přátelství, že trávíme společně Vánoce. Jenže to je problém, Vánoce se mají trávit s rodinou.

Redakce

Karlova spanilá jízda

„Čas strávený ve škole, byl pro mě čas ztracený a promrhaný. Byl to čas, který jsem mohl využít pro získávání praktických životních zkušeností. Už po prvních dvou týdnech školy v první třídě, jsem prohlašoval, že mě nebaví škola, ale život,“ čte z notesu Karel.

Václav Filipec

Tenkrát ve Studnicích u Hlinska

Naše maminka nám často vyprávěla, jak jako malá jezdívala do rodného kraje své maminky a tatínka, tedy naší babičky a dědečka. Babička se narodila v Jasném Poli a dědeček ve Studnici, blízko Hlinska v Čechách. Pak se přestěhovali do Prahy a vzpomínky zůstaly jen ve vyprávěních.

Ami Zahradníčková

Na filmové přehlídce České vize uspěl film o dědovi a také i náš film Život s gamblerem

Nejsem zrovna fanda stříbrného plátna, zasekla jsem se u klasiky typu Ďáblova past a také u francouzských komedií. Když měl ale film, ve kterém ztvárňuji ústřední roli, svou premiéru 12. dubna na přehlídce České vize v Červeném Kostelci, nemohla jsem si tu příležitost nechat ujít.

Martina Bittnerová

WéCé a já

Chodime tak všichni. Někdy hloubám, proč se mi tam občas dějí záhady. Přijde mi, že ona mista mají jistou magii. Jak jinak si vysvětlit události, které se tam dějí?

Šárka Bayerová