Nábytek, školní dokumenty, dobové fotografie, korespondenci a další zajímavosti si mohou prohlédnout návštěvníci výstavy Drahá Hančí ve Staré radnici v Táboře. Husitské muzeum ji připravilo k příležitosti 40. výročí úmrtí manželky prezidenta Edvarda Beneše Hany Benešové. Některé exponáty jsou vystaveny poprvé. Výstava potrvá do 8. května.
"Na výstavě je k vidění nábytek, který pochází z vily manželů Benešových v Sezimově Ústí, například postel paní Hany, skříň, křeslo, různé dary, nebo třeba školní výkazy z obecné a měšťanské dívčí školy v Táboře a školní fotografie z roku 1893 a další dobové fotografie," řekla kurátorka výstavy Jitka Vandrovcová.
V další místnosti je vystaven nábytek z pracovny - stůl, křesla, knihovna či pohovka, která byla kvůli výstavě restaurována. Nábytek je většinou vystaven poprvé. Část mobiliáře vily odkázala Hana Benešová v závěti Muzeu husitského revolučního hnutí v Táboře. Většina je nyní vystavena ve vile manželů Benešových a v Památníku dr. Edvarda Beneše v Sezimově Ústí.
Poslední sál nabízí ke zhlédnutí křeslo, stojací lampu a rádio z původního vybavení vily a vitríny s fotografiemi, korespondencí, alby a přáními z pozůstalosti Hany Benešové. V sálech si návštěvníci mohou prohlédnout také obrazy a grafiky, které sbírala. Na výstavě nechybí panely s texty a muzeum nabízí zájemcům i komentované prohlídky.
Hana Benešová se narodila jako Anna Vlčková. Kvůli otcově zaměstnání u železnice se rodina často stěhovala. Několik let žila v Táboře, kde Anna začala chodit do školy. Další vzdělání získala ve Slaném a v Praze, navštěvovala přednášky na pařížské Sorbonně. V Paříži se setkala se svým budoucím manželem Edvardem Benešem. Po zásnubách si na Edvardovo přání změnila jméno na Hanu.
Bez obtíží se zhostila role manželky ministra zahraničních věcí a později prezidenta republiky. Zabývala se také charitativní činností. S manželem sdílela jeho nelehký úděl v době před podpisem Mnichovské dohody, boj za obnovu samostatného Československa v exilu ve Velké Británii i komunistický převrat v únoru 1948. Posledních několik měsíců Edvardova života strávili manželé ve své vile v Sezimově Ústí. Po manželově smrti Hana stále jezdila do vily a až do své smrti se starala o rozsáhlou zahradu. Její část s manželovou hrobkou nechala volně přístupnou.
