Mnohé jeho filmy se zařadily do zlatého fondu české kinematografie - ať už Kočár do Vídně a Ucho ze 60. let nebo pozdější snímky Lásky mezi kapkami deště, Pozor, vizita! a Sestřičky. Lidé se dodnes rádi dívají i na jeho Smrt krásných srnců, snímky z 90. let Kráva a Fany nebo televizní seriál Vlak dětství a naděje.
Karel Kachyňa, který zemřel před deseti lety 12. března 2004, patřil mezi nejvýznamnější české režiséry druhé poloviny 20. století.
Kachyňa se narodil 1. května 1924 a patřil mezi první absolventy pražské filmové fakulty, FAMU dokončil v roce 1951. Výrazně na sebe upozornil už poněkud tendenčním Králem Šumavy (1959), později ale natočil filmy podle scénářů Jana Procházky, ve kterých nabídl nový kritický pohled na nedávné české dějiny - na období války, stalinismu a kolektivizace venkova. Přestože se ale Ucho zařadilo ihned po dokončení na index, mohl Kachyňa i po nástupu normalizace ve filmařské práci pokračovat.
Celkem natočil téměř 70 filmových, televizních a dokumentárních snímků a byl autorem a spoluautorem více než 40 scénářů. V roce 1995 obdržel Karel Kachyňa Českého lva za dlouholetý umělecký přínos českému filmu a o čtyři roky později převzal na mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech zvláštní cenu za dlouholetý přínos kinematografii. Posledním snímkem Kachyňovy bohaté filmografie byla "jízda pro starší a pokročilé" Cesta byla suchá, místy mokrá (2003).
