Jako malá jsem prázdniny trávila na Šumavském Podlesí pod Javorníkem, s vesnickými dětmi jsem pásla za "jednotky" stádo družstevních krav, chodila jsem na houby do "liškového", "hřibového","podhříbkového" lesa, učila se dělat povřísla, snopy a panáky, něco, co dnešní děti už asi nepoznají.
Jako větší jsem jezdila každý rok do pionýrských táborů, ale napíšu něco o prázdninách v roce 1968. Nad těmito prázdninami, hlavně nad jejich začátkem, kroutí dodnes mí známí hlavou.
Maturovala jsem v květnu 1967 a začala studovat na nejmenované vysoké škole v Praze. Na podzim začaly studentské stávky na strahovských kolejích, začaly pronikat informace o přicházejících změnách. Začátkem prosince 1967 za mnou přišly dvě kamárádky, jedna chtěla jet s CKM do Sovětského Svazu, druhá jako "oper" do Anglie. Já, tehdy plná euforiíí, jsem se rozhodla pro zájezd do Moskvy, Leningradu a Kyjeva. Bláhově jsem si myslela, že po změnách, které u nás přicházely, se už bezpečně do Ruska nedostanu, kdežto do Velké Británie ano. Vystály jsme si s kamarádkou frontu a na konci června 1968 jsem letěla do Moskvy, projela Sovětský svaz vlakem do Leningradu, Kyjeva a zpátky do Prahy. Koukali tam na nás jako na exotickou zvěř, báli se nás, a podle mne děvčata, co se s námi v Moskvě první den bavila a druhý den již nepřišla, měla asi problémy s KGB.
Vrátila jsem se a šla jsem na brigádu jako průvodčí tramvaje v Praze. Dne 21.srpna 1968 jsem šla na ranní, v pankrácké vozovně hrálo rádio a já se ve 4 hodiny ráno dozvěděla, že nás obsadili Rusové. Tramvaje ten den nevyjely, až asi za dva dny. V centru Prahy to vypadalo jako za války, přes Václavák jezdila tramvaj číslo 18 jen krokem.
Měla jsem babičku v Žitné ulici, kluka ve Štěpánské, kousek od Václaváku, tak jsem každý den šla opisovat nápisy na krámech, na zdech, sbírali jsme letáky, noviny, mluvili s vojáky na tancích. Na tyto prázdniny do smrti nezapomenu a mí známí, zejména ti, co v době okupace utekli do ciziny, nechápou, proč jsem tehdy zvolila to Rusko a ne Anglii. Jinak ta moje kámoška tam tehdy zůstala celý rok. Kdo ví, proč... Rozepisovat se nebudu, ale prázdniny to byly strašné.
Pošlete odkaz na tento článek
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy až do Roudnice. Vlakem a rád. Smuteční řečník začal monotónně mluvit. Lidé se…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v telefonu. „Ne, fakt to nejde. S mou nohou bych to nezvládla.“ „To je škoda, víš jak dlouho…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve vysokém věku. Jenže moji příbuzní z toho mají legraci. Nepodporují mě v mým…
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím věkem jsem si blbé dny zakázal. V pětasedmdesáti je člověk rád, že ráno…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a mládí, ten skvělý a jistoty zaručující socialismus pod vedením rodné matky…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě nevstanu, protože určitě ještě nemám ve schránce předplacené noviny. Jenže…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na letní čas, protože se k ránu stejně budím, pokud je sluníčko. Přímo bych…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě. Samozřejmě, že dům se zahradou nese s sebou starosti, ale s tím jsem do…
A je to tu zase. Rok se s rokem sešel a já mám narozeniny. Letos jsem na to trochu vyzrála a pracovní oslavu jsem udělala společně s…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový život. Tu větu mi řekla sousedka asi dva roky po smrti manžela. Vybrala…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole, stát v potoce po kolena ve vodě, stavět hráz z kamení a větví, jen aby byla…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu turistů a hlavně peněz spoutané, přistaví se tobogány a nesou vznosný název…
Někdy se stane něco, co zůstane v paměti dlouhou dobu, celoživotně. Počátek události nastal v polovině minulého století na druhém stupni…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na kterou jsem nebyla připravena. Sestra Míša odjela do Anglie, začaly…
Jedno z přikázání Desatera praví – Pomni, abys den sváteční světil. Dnes je významný státní svátek, a i když nejsem zrovna věřící, slunce,…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát, protože nikdo z rodiny, široko daleko zpátky, se takového věku nedožil. Moje…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý perfektní. Obdivuje, jak se často scházíme, stále něco slavíme, jsme prý…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne. Modrá obloha bez mráčku předpovídala krásný letní den. Ještě chvíli ležet se…
Jen si představte to štěstí! Přemýšlím, co k obědu, protože v těchto vedrech se mi tedy moc vařit nechce, a slyším, jak Jindrovi kvákla…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před odchodem do práce nestihl, mohly jsme se sestrou a maminkou spolehlivě…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou kytarou na krku a černým kloboukem na hlavě. Jako klaun. Na sále tanečním s…
Na zastávkách či přímo ve vozech MHD každý z nás občas zažije něco, co ho překvapí, rozhodí či doslova naštve. Ale to, co zažili cestující…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z…
Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o život. V neděli jsem se vrátil z dovolené na Slovensku. Někteří nad ní i…
Každý z nás proživá svůj životní příběh. Každý máme svůj příběh trochu jiný, ale jedno máme všichni společné. Jednou přijdeme a jednou…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy Kníničské přehradě. Kozí Horka byla ke koupání a rekreaci u vody přímo ideální,…
Když jsem se stavila minulý týden u kamarádky Ivy na kafi, ptala se mě, jak to, že nic nepíšu, že to marně na íčku hledá. No nepíšu, teda…
"Vyměníme starý, oprýskaný, opotřebovaný a ošklivý nábytek, koberec a vymalujeme. Od vás potřebujeme, abyste z vnitřků skříní vše…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda ve společnosti. Když manžel zemřel, je pro mě samota ještě horší. Cíleně…
“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v Českých Budějovicích po Piaristickém náměstí blonďatá tříleťačka. Vyhlížela…
Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
-
HOKEJOVÁ TIPOVAČKA
-
Kvíz i60 - 21. týden
Čeští hokejisté v těchto dnech bojují na Mistrovství světa ve Švýcarsku. Úspěchy i neúspěchy české…
- Foto dne