Hlídač Fanouš Hovorka bloudí. Nastoupil právě na dobu jednoho měsíce do nové prodejny. Na rozdíl od jeho kmenové provozovny, která se nachází na rušné ulici, je jeho nynější působiště umístěno v obchodním centru. V nudličce vymezené k obchodování není ani záchod, ale ani šatna! Na záchod musíte do vestibulu a šatna je umístěna v prvním poschodí.
Velice milá paní vedoucí seznámila nováčka s prostředím a také mu ukázala šatnu. Netušila orientační schopnosti nové ochranky. Fanouš nevnímal okolnosti, za jakých byl k šatně přiveden. Orientační body mu mohly být ukradeny. V nouzi nejvyšší tě přece povede "utíkáček!“ Teď jde Fanouš na první samostatnou návštěvu šatny, kterou bude po dobu jednoho měsíce používat. Jde a pozoruje zelené značení s běžícím bílým pánem a šipkou. Nazval tenhle symbol utíkáčkem!
Utíkáček vede ostrahu složitým systémem chodeb. Delikvent už jde deset minut a kýžená šatna nikde. Následuje sešup po schodech. "Sakra, proč po schodech, když šatna je v prvním patře?“ Najednou cíl cesty. Na konci není šatna, ale plechová vrata. Stačí do nich lehce strčit. Poutník se nachází na jednom konci rozsáhlého areálu, těsně u autobusové zastávky. Při návratu do prodejny sleduje udivený pohled paní vedoucí i obou prodavaček. Popisuje svoji anabázi. Paní vedoucí se zasměje a vede jej znovu do šatny. "Musíte u prvního kryptogramu Nouzový východ odbočit doprava. Šatny jsou právě tady a neoznačeny!“
Nouzový východ se také nalézá v jeho kmenové prodejně. Je u dveří na ulici. Bohužel je to východ jediný. Podle Evropské unie ale musí být každá prodejna opatřena dvěma nouzovými východy! Žádná křeč. Utíkáček je i nade dveřmi, vedoucími nikam! Jen tak pro formu. Všichni to vědí. Fanouš raději drží hubu. Je ve "své“ prodejně spokojen a nechce, aby ji kvůli takové prkotině zrušili.
Po měsíci se Fanouš vrátil do "své" prodejny. Byl přivítán šokem! V ústrety přichází paní vedoucí, se kterou byl už delší dobu ve válečném stavu. Paní hlaholí: "To jsem ráda, že vás opět vidím. Už se nám stýskalo po vašich průpovídkách!“ Úplně zblblý navrátilec si pak zpívá operetní árii: "O jak je měnivé, to srdce ženiné!“ Ani mu nevadí ten češtinářsky nesmyslný text.
Druhý šok ale provází Fanouše při pohledu na prodejní regál. Do sektoru s mýdly, sprchovými gely a šampóny někdo nasázel papírové štítky na drátěných podstavcích. Na štítku je hlava ženy s křížkem před ústy. A nápis zvěstuje:
NENÍ URČENO KE KONZUMACI!
Hlídač si vůbec nedovolí zeptat se na tuhle hovadinu paní vedoucí a prodavaček. Prostě jim byly doručeny štítky a ženy je tam umístily. Fanouš spíše pozoruje zákaznice. Ty chodí kolem naprosto nevšímavě! "Sakra, to přece není možné. To už jsme tak blbý národ?“
Pak si říká: "Chtělo by to informaci, která by možná otřásla i nevšímavci. Vytvořím transparent a umístím jej nad těmito produkty. Bude všm zákaznicím hlásat:
VÁŽENÉ ZÁKAZNICE. NEJEZTE MÝDLO A NEPIJTE SPRCHOVÉ GELY! Tento způsob informace hlídač nakonec zavrhnul. Dostal jiný nápad.
Štítky s oznámením Není určeno ke konzumaci prostě odcizí a umístí je nepozorovaně do sousední prodejny s uzeninami. Pomstí se. Párkrát jej tam totiž ošidili nekvalitním zbožím!
Pošlete odkaz na tento článek
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy až do Roudnice. Vlakem a rád. Smuteční řečník začal monotónně mluvit. Lidé se…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v telefonu. „Ne, fakt to nejde. S mou nohou bych to nezvládla.“ „To je škoda, víš jak dlouho…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve vysokém věku. Jenže moji příbuzní z toho mají legraci. Nepodporují mě v mým…
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím věkem jsem si blbé dny zakázal. V pětasedmdesáti je člověk rád, že ráno…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a mládí, ten skvělý a jistoty zaručující socialismus pod vedením rodné matky…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě nevstanu, protože určitě ještě nemám ve schránce předplacené noviny. Jenže…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na letní čas, protože se k ránu stejně budím, pokud je sluníčko. Přímo bych…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě. Samozřejmě, že dům se zahradou nese s sebou starosti, ale s tím jsem do…
A je to tu zase. Rok se s rokem sešel a já mám narozeniny. Letos jsem na to trochu vyzrála a pracovní oslavu jsem udělala společně s…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový život. Tu větu mi řekla sousedka asi dva roky po smrti manžela. Vybrala…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole, stát v potoce po kolena ve vodě, stavět hráz z kamení a větví, jen aby byla…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu turistů a hlavně peněz spoutané, přistaví se tobogány a nesou vznosný název…
Někdy se stane něco, co zůstane v paměti dlouhou dobu, celoživotně. Počátek události nastal v polovině minulého století na druhém stupni…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na kterou jsem nebyla připravena. Sestra Míša odjela do Anglie, začaly…
Jedno z přikázání Desatera praví – Pomni, abys den sváteční světil. Dnes je významný státní svátek, a i když nejsem zrovna věřící, slunce,…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát, protože nikdo z rodiny, široko daleko zpátky, se takového věku nedožil. Moje…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý perfektní. Obdivuje, jak se často scházíme, stále něco slavíme, jsme prý…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne. Modrá obloha bez mráčku předpovídala krásný letní den. Ještě chvíli ležet se…
Jen si představte to štěstí! Přemýšlím, co k obědu, protože v těchto vedrech se mi tedy moc vařit nechce, a slyším, jak Jindrovi kvákla…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před odchodem do práce nestihl, mohly jsme se sestrou a maminkou spolehlivě…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou kytarou na krku a černým kloboukem na hlavě. Jako klaun. Na sále tanečním s…
Na zastávkách či přímo ve vozech MHD každý z nás občas zažije něco, co ho překvapí, rozhodí či doslova naštve. Ale to, co zažili cestující…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z…
Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o život. V neděli jsem se vrátil z dovolené na Slovensku. Někteří nad ní i…
Každý z nás proživá svůj životní příběh. Každý máme svůj příběh trochu jiný, ale jedno máme všichni společné. Jednou přijdeme a jednou…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy Kníničské přehradě. Kozí Horka byla ke koupání a rekreaci u vody přímo ideální,…
Když jsem se stavila minulý týden u kamarádky Ivy na kafi, ptala se mě, jak to, že nic nepíšu, že to marně na íčku hledá. No nepíšu, teda…
"Vyměníme starý, oprýskaný, opotřebovaný a ošklivý nábytek, koberec a vymalujeme. Od vás potřebujeme, abyste z vnitřků skříní vše…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda ve společnosti. Když manžel zemřel, je pro mě samota ještě horší. Cíleně…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
-
HOKEJOVÁ TIPOVAČKA
-
Kvíz i60 - 21. týden
Čeští hokejisté v těchto dnech bojují na Mistrovství světa ve Švýcarsku. Úspěchy i neúspěchy české…
- Foto dne