Pegas
FOTO: Ilustrační foto: Pixabay /vybráno autorkou básničky/

Ráda se toulám po hvězdách,
ráda se v nich ztrácím, nemám strach,
sednu si do cípu zlatého měsíce,
pohladím něhou souhvězdí Fénixe.

Do černé noci svou nahotu zahalím,
knoflíky hvězd ten outfit doladím,
bájnému Pegasovi vyskočím na záda,
projížďka oblohou, to bude paráda.

Pojď se mnou ztratit se ve hvězdách,
z té výšky lásko, nemusíš mít strach,
sednem si spolu do cípu měsíce,
budu tě milovat něžně jak Fénixe.

/napsáno 19. června 2016/

Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit
4 komentáře
Jana Šenbergerová
Při čtení cítím se jako nástroj strunný, umíte brnknout na jeho struny. Nebe je plné objektů k rozjímání a také prostředků k cestování. Ráda v nich putuji myšlenkami. Až skončí moje pozemská pouť, nechám svou duši za nimi plout.
Ingrid Hřebíčková
Iveto, báseň mě připomíná píseň od Rangers- (Plavci), : " Mléčnou dráhu prosím, ať mě půjčí velký vůz, chci se aspoň jednou projet oblohou... hezká báseň, moc se mě líbí. Děkuji.
Michaela Přibová
Souhlasím s Ivou. :-)
Iva Bendová
Milé a rozverné 🌹