Tisíc pět set domků ve tvaru úlů. „Trulli“ jsou malé kruhové, často navzájem spojené kamenné domy s kuželovitými střechami. Střechy jsou ve špičce zdobeny náboženskými a lidovými symboly, které mají skýtat ochranu domu a jeho majitelům. Tyto stavby ze suchého zdiva jsou zbudované z místního vápence, nejstarší pochází ze 14. století. Tento stavební typ se vyvinul v 16. a 17. století. V tomto stylu je postaven i kostel Sant Antonio. Stejně tak muzeum, který ukazuje život v tomto městečku.


I zevnitř působí domky malebně a útulně. Stěny jsou natřeny bílým vápnem. Většina domů je zařízena jako obchůdek se suvenýry. Každý předmět je ozdoben tvarem trullu. Vevnitř starší žena, oblečena v tradičním obleku, žádá částečně v dialektu turisty o přispění na rekonstrukci.
Alberobello leží mezi olivovými a mandlovými háji a vinicemi a bylo zapsáno na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Rozhodně stojí za návštěvu.
Stejně tak Locorotondo. Neobvykle krásné pěší historické centrum /centro storico/, kde vše září bělobou, které kontrastuje rudá barva pelargónií v truhlících snad každého okna. Ulice jsou dlážděné hladkými kameny v barvě slonoviny, krámky zdobené květinami s nápisy upoutávají kolemjdoucí. Městečko má označení borghi più belli d´Italia, tedy je považováno za jednu z nejkrásnějších historických čtvrtí v Itálii.


Nápis před krámkem říká: Kdo nemiluje ženy, víno a zpěv - to je blázen a ne svatej.
Kdysi jsem četla podobný citát, jehož autorem je Werich: Kdo víno má a nepije, kdo hrozny má a nejí je, kdo ženu má a nelíbá,kdo zábavě se vyhýbá, na toho vemte bič a hůl, to není člověk, to je vůl.
Nedaleko se nachází Martina Franca – město plné barokních a rokokových paláců. Bylo založeno v 10. století uprchlíky před arabskými nájezdníky Taranta. Vzkvétat začalo ve 14. století, kdy mu Filip z Anjou zaručil daňové úlevy /franchigie, proto Franca/. Město tak zbohatlo, že si mohlo dovolit postavit hrad s hradbami a 24 mohutnými baštami.
Hned na kraji se nachází Basilica di San Martino z 18. století, jehož hlavním pokladem je patron města sv. Martin, který mečem roztíná své roucho a dělí se o ně žebrákem.
Zde se nachází Madonna Pastorella /Pastýřka/. Panna Marie v pastýřském oděvu jako ochránkyně věřících drží malého Ježíška. Jedná se o zobrazení Panny Marie jako božské pastýřky, často obklopené beránky, kteří symbolizují věřící. Tento ikonografický typ zdůrazňuje její ochranitelskou a mateřskou roli.

Zdroje:
Alberobello La cittá dei Trulli
Merian live: Apulie
Jižní Itálie: Lonely Planet