Jak se vyhodnocuje například podezření na infarkt nebo trombózu vysvětluje profesor MUDr. Jaroslav Racek z Ústavu klinické biochemie a hematologie LF UK a FN v Plzni.
Které laboratorní testy se hodnotí bez referenčních mezí – a proč?
Protože neslouží ke srovnání se zdravými lidmi, ale k odhalení určitého problému, změny nebo trendu, a proto u nich univerzální „norma“ nedává smysl.
U některých laboratorních parametrů by klasická referenční hodnota nepřinesla žádnou užitečnou informaci. Každý z níže uvedených důvodů vede k tomu, že se výsledek hodnotí jinak — například pomocí rozhodovacích mezí (cut‑off), trendů nebo prostého „pozitivní/negativní“.
1. Test není určený ke srovnání se zdravými
Některé testy mají funkci jedinou: potvrdit nebo vyloučit konkrétní stav.
Hodnota zdravého člověka je nízká nebo nulová, ale hranice pro nemoc není stejná jako referenční limit.
Příklady:
- D‑dimer – používá se k vyloučení trombózy; měl by být negativní, zvýšení může mít víc příčin, trombóza nebo embolie je jen jedna z nich.
- Nádorové markery (CEA, AFP, CA 19‑9…) – zvýšení může mít mnoho příčin; norma není diagnostická; zde hraje úlohu i trend: když je stoupající, je vždy třeba zpozornět, i když jsou hodnoty ještě nízké.
2. Parametr závisí na tolika faktorech, že jedna norma neexistuje
Hodnoty se mění podle věku, pohlaví, denní doby, fáze cyklu, těhotenství či fyzické aktivity.
Jedna referenční mez by byla matoucí.
Příklady:
- Kortizol – dramaticky kolísá během dne.
- FSH, LH, estradiol – hodnoty se mění podle fáze menstruačního cyklu či menopauzy.
3. Výsledek není číslo, ale pouze pozitivní/negativní
U kvalitativních testů se nepracuje s množstvím, ale s detekcí přítomnosti látky či patogenu.
Příklady:
- PCR testy na viry.
- Streptest.
- Mnohé rychlotesty v ordinacích.
4. Test slouží k monitorování vývoje u konkrétního pacienta
U některých parametrů je nejdůležitější změna hodnoty v čase, nikoli porovnání se zdravými.
Příklady:
- Troponin – rozhodující je vzestup či pokles při podezření na infarkt.
- Hladiny léků v krvi se mohou lišit pode účelu stanovení (např. metotrexát při léčbě revmatických onemocnění má mnohem nižší koncentrace než při léčbě nádorů), podle stadia onemocnění apod.
5. U některých testů není jasně definovaná hranice mezi zdravím a nemocí
Hodnoty se překrývají mezi zdravými a nemocnými, proto se používají jiné klinické parametry.
Příklad:
- CK (kreatinkináza) – sportovci mívají fyziologicky vyšší hodnoty, dané uvolněním enzymu z pracujících svalů při tréninku.
6. U imunochemických testů (např. nádorové, kostní markery)
Výsledky se mohou lišit podle různých výrobců diagnostických souprav – je to dáno použitím jiné protilátky, která prokazuje danou látku. Je proto nezbytné posílat vzorky stále do stejné laboratoře, aby nedošlo k falešnému zvýšení či snížení výsledku, které je dáno jen užitím jiné soupravy.
Výsledek musí vždy hodnotit lékař
Interpretace laboratorních dat je komplexní proces, který zahrnuje zdravotní stav pacienta, jeho symptomy, anamnézu, věk, užívané léky i další vyšetření. Jen lékař dokáže správně určit, co daný výsledek znamená pro konkrétního člověka a zda vyžaduje další postup.
O laboratorním vyšetření: https://www.labtestsonline.cz/o-laboratornim-vysetreni/referencni-hodnoty-a-jejich-vyznam.html
Informace o uváděných testech na neziskovém portálu www.labtestsonline.cz
