Dánsko v roce 1989

Zaujala mne podzimní soutěž na téma Poprvé na Západě.

V srpnu 1989 jsem s manželem vycestovala na vandr na vytoužené severní ostrovy Dánska. Měli jsme průkaz Klubu mladých cestovatelů v kategorii senior, jízdenky ČSD s platností 2 měsíce (Kadaň Odense Nyborg Helsinborg) a zpět v ceně 2 128 Kčs. Celý týden jsme pobývali v hlavním městě Dánského království, Kadani. Spali jsme ve sleep inn, ve společné noclehárně ve sportovní hale, kde jsme měli kóji pro dva chráněnou jen plentou. Setkali jsme se tam s lidmi z celého světa , kteří jako my chtěli za málo peněz poznat svět. Ráno po snídani jsme ubytování opouštěli a večer se vraceli přespat plni dojmů a zážitků. Ukázali jsme ubytovací průkaz, dostali razítko do průkazu i na ruku a do dlaně condom. Zrovna probíhala akce proti AIDS.

Byli jsme ale šťastni a nadšeni. Procházeli jsme se moderním velkoměstem s romantickými starými uličkami a kolem kanálů, vše tak barevné, čisté a upravené. Spousta zeleně, parky a zahrady zámků Rosenborg, Amaliesborg a Christiansborg. Byli jsme jak u vytržení. Navštívili jsme galerie a muzea i zábavný park Tivoli. Obdivovali jsme cyklistiku Dánů, jak jezdí do práce na kole společensky oblečeni, kola byla všude kolen kanálů a nezamčená ! Zvláštním zážitkem byly obchody. Nejen ty na obchodní třídě Stroget, kde bylo nejvíc živo, předváděli zde umělci lidovou hudbu, moderní i vážnou. Až oči přecházely ze všeho zboží ve výkladních skříních. I v malých uličkách to náramně vonělo z krámků se sýry, pečivem i z řeznictví. Vše tak čerstvé! Na pobídku prodavače jsme ochutnávali malé kousky na párátku, nebo ovoce na tržištích. Prošli jsme přístav a kousek od něj je největší atrakce Kodaně socha Malé mořské víly, kterou zrovna obtěžovali Japonci. Po týdnu jsme opustili město a cestovali po ostrovech hlavně nočními spoji a někdy přespali v objednaných wanderhomech. Poznali jsme Hamletův zámek Kronborg, královský zámek Fredensborg, katedrálu v Roskilde, město Hanse Christiana Ardensena Odense a pro nás nejkrásnější zámek Egeskov na Fynu.

Tak trochu jsme věděli, jak to vypadá za ostnatým drátem, že jsou obchody plné zboží, domy opravené, ale přesto jsme byli překvapeni čistotou a pořádkem při cestování. Sledovali jsme práce při opravě domu, ochranu před prachem a rychlý úklid.. Nejvíc jsme si cenili úsměvů a vstřícnosti lidí, kteří brali jako samozřejmost, že nám ochotně pomohou. Obrátili jsme se na naši ambasádu hned první den, když jsem zjistili, že v noclehárně nejsou přikrývky. Ing. Jan Kadlec nám ochotně a rychle dovezl spací pytle. Vstříc nám vycházeli i v galeriích a muzeích, kde nám často odpouštěli vstupné. Při návratu jsme si ovšem vychutnali hraniční kontrolu, svlékání a rozhrabávání zavazadel. Ale to brzy skončilo. Tak začalo naše cestování do severních zemí. Ale tento dobrodružný vandr nám byl ze všech cest nejmilejší.

Dánsko v roce 1989

JSTE TU POPRVÉ?

Aktuální anketa

Kontakt

Více