Jednou na dovolené, cestou z pláže, jsem sestře Evě ukazovala malé dýničky nebo okurčičky, co jsme na ně vždycky s kamarádkou Janou koukaly a moc se nám, na rozdíl od opuncií, co jsou sice krásné, ale mají miliony mikroskopicky tenkých ostnů, líbily.
A nějaký místní pán, co se tam procházel se psem, si toho všimnul a vysvětlil nám, že sice neví, jak se to správně jmenuje, ale že se tím mažou různé oděrky a že se po tom báječně hojí. No a já jsem si, blbaňa stará, zhatila určitě poslední šanci na to, abych dožila konec svého života v milované Bašce, protože pán povídal, že tady, a ukázal někam nahoru od moře žije "vsu godinu" a my jenom pokývaly hlavou, poděkovaly za informaci o "okurčičkách" a šly dál. A bývalo by možná stačilo projevit zájem, třeba jestli tam tu "vsu godinu" žije sám, achjo.
Co by mi chybělo, důchod by mi normálně chodil a kdybych si s těma doma ujasnila, že já už teda žádnou elektriku platit nehodlám, mohla bych jim dát na vybranou. Buď si to celé převedou na sebe, nebo to necháme tak jak to je, platba bude dál chodit z mého účtu a oni by mi každý měsíc těch šest tisíc, nebo spíš šest a půl (včetně Wifiny) zase na účet poslali...
Letos jsem nějak neměla odvahu manželovi o tom, že jedu se sestrou na dovolenou, vůbec něco říkat. Za prvé si myslím, že když už tak jezdíme od roku 2013, tedy deset let, tak by to už měl brát jako samozřejmost, no a za druhé, protože vím, jak mu to vadí, odkládám to přiznání, že letos zase jedu pryč co to jde, abych tu jeho slušně řečeno "rozladěnost" nemusela snášet déle, než je nezbytně nutné, hahaha. Ovšem tentokrát si na to sám v sobotu naběhl, když mi po mém návratu z práce řekl, že doma byl do té doby, než jsem přišla klid. No je pravda, že jsem byla asi trochu hlasitější, když mi z ohrádky utekla slepice i s kuřetem a já se ho snažila chytit, přičemž jsem zakopla a upadla... A tak jsem mu na tu jeho poznámku odpověděla, že už v pátek odjedu a bude tady mít klid. Na to mi teda řekl jako ostatně vždycky: "Už aby to bylo a klidně si tam můžeš zůstat!" No a proč ne?
Když se mě v neděli ptala kolegyně, jestli jsem to už doma nahlásila, tak jsem hrdě prohlásila, že jo a že tam můžu klidně i zůstat, protože mi to manžel dovolil! Teda jí jsem to řekla přesně tak, jak to řekl on mně, ale to by se tady asi zveřejnit nedalo...
