Ubručený důchodce je mýtus. Mnohem víc je mezi nimi optimistů

Výsledky vyplynuly z ankety portálu i60 mezi svými čtenáři, což jsou vesměs lidé ve věku kolem šedesátky a výše. Tedy ti, kterých se otázka týká. Jedná se další z řady průzkumů, z nichž v poslední době vyplynulo, že šedesátka je pro mnohé Čechy nejlepší věk. Dokonce se mezi sociology a psychology začíná pro tuto věkovou kategorii používat termín zlatý věk. Spokojenost se projevuje v různých oblastech života. Například z průzkumu agentury NMS Market Research pro ČSOB vyplynulo, že zatímco většina mladých lidí je nespokojena s tím, jak bydlí, šedesátníci ano. Většina z nich žije tak, jak jim to vyhovuje. Souběžně však jsou realisté a uvědomují si, že časem se jejich situace může zkomplikovat, pokud by jim umřel partner či partnerka, případně se jejich náklady na život zvýšily.

Podle zprávy Českého statistického úřadu Senioři v datech bylo na konci roku 2021, k němuž vznikla a nedávno byla zveřejněna, ve věku 65 a více let 2,17 milionů obyvatel České republiky. „Senioři aktuálně představují již více než jednu pětinu populace. Tři pětiny z nich jsou ve věku 65 až 74 let. Senioři jsou vystaveni řadě rizik. Častěji trpí nemocemi, jsou náchylnější k úrazům, jsou citelněji ohroženi chudobou, navzdory tomu jsou stále více aktivní na pracovním trhu, vzdělávají se, využívají moderní informační a komunikační technologie,“ stojí ve zprávě Senioři v datech.

Zdá se, že je opravdu nejvyšší čas přestat lidi vyššího věku řadit do škatulky související se slovy: nespokojení, nepotřební, unavení, neschopní.

Lidi, kteří jsou s šedesátníky a staršími často ve styku, poslední výsledky průzkumů a anket nepřekvapují. „Pokud má člověk vyřešené bydlení, netrpí závažnými nemocemi, nemá dluhy a má přátele a koníčky, je pro něj šedesátka a doba, kdy přichází do penze, moc příjemným obdobím. A právě v této věkové kategorii přibývá lidí, kteří si to uvědomují, dokázali se na toto životní období připravit a nyní si ho takzvaně užívají,“ říká terapeutka Jana Novotná.

Socioložka Lucie Vidovičová poukazuje na to, že spokojenost mnoha seniorů nyní pramení i z toho, že jsou lépe finančně zabezpečení než mladí lidé, byť je to skutečnost, kterou si společnost neuvědomuje. „Například ve Velké Británii se už delší dobu mluví o tom, že současní senioři jsou vlastně bohatá generace, která vlastní byty, domy. Mladí lidé naopak na byty či domy nedosáhnou. Toto se začíná projevovat i u nás, ukazuje se v současné krizi.“

Typický příklad? Osmašedesátiletá Jana ovdověla. Její penze nyní dosáhla šestnácti tisíc korun. Náklady na bydlení v nájemním bytě má takové, že si každý měsíc chodí pro příspěvky na bydlení, má na ně nárok. Ovšem, pozor, krátce před manželovou smrtí prodali byt v osobním vlastnictví, takže jí zbyly velké úspory. Vlastní i chatu a auto. Takže žije velmi pěkně, může si dovolit cestovat, bavit se. Takto to vidí její vnuk: „Ne, že bych to babi nepřál, ale přijde mi poněkud pokrytecké chodit si pro dávky na nájem, když předtím prodala byt. Ale prý má na to nárok, prý zná hodně lidí, kteří to udělali podobně jako ona. Tak to já si už žádný byt v osobním vlastnictví natož dům asi nikdy nedovolím při současných cenách. Kamarád začal stavět, ale nyní je nucen stavbu prodat, prostě to není schopen dotáhnout do konce. Má ženu, dvě malé děti a finančně je na tom rozhodně hůře než mnozí senioři, které znám. Jen se o tom nehodí mluvit. Každý by totiž řekl, že jim my mladí závidíme, nepřejeme.“

Jde o téma, které nyní bude rezonovat společností. Už se přece mluví o tom, zda nadále pokračovat ve valorizaci penzí nebo ji vzhledem k celkové krizi snížit.

Výsledky ankety na portále i60:

Ankety a průzkumy naznačující, že čeští senioři rozhodně nejsou ubručenou nešťastnou masou stejně smýšlejících lidí, potvrzují to, o čem už delší dobu mluví odborníci zabývající se problémy spojenými se stárnutím populace. A sice, že je nesmyslné takzvaně házet seniory do jednoho pytle, myslet si, že lidé jsou stejní jen proto, že jsou v plus minus stejném věku.

Senioři jsou totiž stejně rozdílní, jako rozdílní jsou například dvacetiletí nebo čtyřicetiletí lidé. I mezi nimi jsou bohatí a chudí, úspěšní a ti, kterým se v životě dařilo méně.

Rozdíl je jen v tom, že lidé ve věku kolem šedesátky, už zpravidla vědí, co umějí, co ještě mohou dokázat, co chtějí, co jim vyhovuje. A proto často vyjadřují pocity spokojenosti. Už se totiž neženou za něčím, co je nereálné. Umějí odhadnout své možnosti, ale i možnosti, které jim může nabídnout společnost, současná situace.

„Připadá mi, že spokojenost starších lidí pramení z jejich realismu, ze zkušeností. Oni byli zvyklí, že si do restaurace v mládí zašli občas, že to byla slavnostní událost. Nedávali si každý den kafe, dortíky, obědy. Zatímco mladí jsou nyní naštvaní, že vše zdražilo, protože považují za právo každého dát si každé ráno kávu v kavárně, pak bohatý oběd v restauraci a večer zajít do baru. Teď nadávají, protože doba luxusu skončila a oni dobu šetrnosti natož bídy neznali,“ přemítá terapeutka Jana Novotná.

„Bude zajímavé sledovat, jestli se současná krize nějak promítne do mezigeneračních vztahů, ale údaje o spokojenosti generace šedesátníků nejsou překvapivé. Projevuje se tak jen to, že senioři jsou naprosto různorodá skupina lidí a není větší hloupost, než se snažit lidi rozřazovat do nějakých škatulek,“ říká socioložka Lucie Vidovičová.

Každopádně anketa portálu i60 a další podobné průzkumy na téma spokojenosti Čechů ve vyšším věku vyvracejí jeden z největších mýtů, s nímž bývají senioři spojováni. A sice, že jsou nespokojení, že jejich životy za moc nestojí. Naopak, v poslední době se začíná čím dál častěji projevovat frustrace mezi lidmi mladými. Jejich pohodlné životy se drobátko komplikují a mnozí z nich nejsou zvyklí překonávat překážky a nepohodlí. Tedy přesně to, co dříve narození naopak ovládají téměř bravurně.

Ubručený důchodce je mýtus. Mnohem víc je mezi nimi optimistů

JSTE TU POPRVÉ?

Aktuální anketa

Kontakt

Více