Zopakovat si ve Starých Splavech předešlý houbařský úspěch byl nápad dcery. Chytil se toho syn, který ještě letos nebyl v lese, a přidala se i vnučka. To už jsem byla docela zviklaná, protože se jednalo o sobotu, tak se mi moc nechtělo, jenže strávit nějaký čas se svou rodinou je vzácnost, a tak jsem se rozhodla, že pojedu taky. K Terce se přidala ještě Ina ( švagrová dceřina přítele), která už ve Splavech s námi byla vloni. Vyrazili jsme v 7.30, cesta byla trochu delší o semafory v Zahrádkách, nicméně jsme se tam ve frontě setkali s holkama, takže do lesa na naše obvyklé stanoviště jsme dorazili společně.
Už cestou jsem měla takové tušení, že tentokrát to bude houbaření na houby. Nejenom, že všude byla spousta lidí, ale už první kroky do lesa mě utvrdily v mém tušení. Žně z minulého týdne se nekonaly, les byl dokonale prázdný. Vzhledem k tomu, že počasí bylo na procházky jako stvořené, obešli jsme si okolí jezera, narazili jsme v lese na moc hezké skály, takže můj věrný přítel foťák měl o zábavu postaráno. Bylo mi trochu líto Iny, už podruhé nenašla ani jednu houbu. Sešli jsme se u aut a vzhledem k tomu, že se udělalo opravdu moc hezky, rozhodli jsme se se synem a vnučkou, že ve Splavech ještě zůstaneme a podíváme se k přístavu, případně se někde najíme. Terka s Inou jely domů, my zaparkovali ve městě a pěšky se vydali k jezeru.
Řeknu vám, že jsem ve Splavech v téhle době nikdy neviděla tolik návštěvníků. Vždycky to tu vypadalo jako město duchů, tentokrát to zde opravdu žilo. Vzhledem k tomu, že jsme nenašli restauraci, kde bychom se naobědvali, zastavili jsme se cestou v Jestřebí, kde bylo otevřeno. Dobře jsme se najedli a vyrazili směr domov.
Slunce svítilo jako o život, na to, že je konec září, bylo opravdu teplo. Cesta domů celkem ubíhala v pohodě a já jsem byla moc ráda, že jsem na ten výlet jela. Strávit den s oběma dětmi a s vnučkou se nepovede každý týden, ani mi nevadilo, že v košíku se choulilo pět houbiček, určitě to nebylo letos naposledy, žně budou jindy.
Zvu vás na procházku do lesa a k Máchovu jezeru. Přeji všem krásný podzim, tím nemám na mysli podzim života, ale roční období, užijte si ho v pohodě a ve zdraví.
Pošlete odkaz na tento článek
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy až do Roudnice. Vlakem a rád. Smuteční řečník začal monotónně mluvit. Lidé se…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v telefonu. „Ne, fakt to nejde. S mou nohou bych to nezvládla.“ „To je škoda, víš jak dlouho…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve vysokém věku. Jenže moji příbuzní z toho mají legraci. Nepodporují mě v mým…
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím věkem jsem si blbé dny zakázal. V pětasedmdesáti je člověk rád, že ráno…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a mládí, ten skvělý a jistoty zaručující socialismus pod vedením rodné matky…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě nevstanu, protože určitě ještě nemám ve schránce předplacené noviny. Jenže…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na letní čas, protože se k ránu stejně budím, pokud je sluníčko. Přímo bych…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě. Samozřejmě, že dům se zahradou nese s sebou starosti, ale s tím jsem do…
A je to tu zase. Rok se s rokem sešel a já mám narozeniny. Letos jsem na to trochu vyzrála a pracovní oslavu jsem udělala společně s…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový život. Tu větu mi řekla sousedka asi dva roky po smrti manžela. Vybrala…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole, stát v potoce po kolena ve vodě, stavět hráz z kamení a větví, jen aby byla…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu turistů a hlavně peněz spoutané, přistaví se tobogány a nesou vznosný název…
Někdy se stane něco, co zůstane v paměti dlouhou dobu, celoživotně. Počátek události nastal v polovině minulého století na druhém stupni…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na kterou jsem nebyla připravena. Sestra Míša odjela do Anglie, začaly…
Jedno z přikázání Desatera praví – Pomni, abys den sváteční světil. Dnes je významný státní svátek, a i když nejsem zrovna věřící, slunce,…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát, protože nikdo z rodiny, široko daleko zpátky, se takového věku nedožil. Moje…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý perfektní. Obdivuje, jak se často scházíme, stále něco slavíme, jsme prý…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne. Modrá obloha bez mráčku předpovídala krásný letní den. Ještě chvíli ležet se…
Jen si představte to štěstí! Přemýšlím, co k obědu, protože v těchto vedrech se mi tedy moc vařit nechce, a slyším, jak Jindrovi kvákla…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před odchodem do práce nestihl, mohly jsme se sestrou a maminkou spolehlivě…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou kytarou na krku a černým kloboukem na hlavě. Jako klaun. Na sále tanečním s…
Na zastávkách či přímo ve vozech MHD každý z nás občas zažije něco, co ho překvapí, rozhodí či doslova naštve. Ale to, co zažili cestující…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z…
Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o život. V neděli jsem se vrátil z dovolené na Slovensku. Někteří nad ní i…
Každý z nás proživá svůj životní příběh. Každý máme svůj příběh trochu jiný, ale jedno máme všichni společné. Jednou přijdeme a jednou…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy Kníničské přehradě. Kozí Horka byla ke koupání a rekreaci u vody přímo ideální,…
Když jsem se stavila minulý týden u kamarádky Ivy na kafi, ptala se mě, jak to, že nic nepíšu, že to marně na íčku hledá. No nepíšu, teda…
"Vyměníme starý, oprýskaný, opotřebovaný a ošklivý nábytek, koberec a vymalujeme. Od vás potřebujeme, abyste z vnitřků skříní vše…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda ve společnosti. Když manžel zemřel, je pro mě samota ještě horší. Cíleně…
“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v Českých Budějovicích po Piaristickém náměstí blonďatá tříleťačka. Vyhlížela…
Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
-
HOKEJOVÁ TIPOVAČKA
-
Kvíz i60 - 22. týden
"Padesát let od..." Tento týden si ve vědomostním kvízu připomeneme nejrůznější výročí.
- Foto dne