Vím, že jsem v prvním díle trochu mlžila, ale určitě už je všem jasné, že pobývám ve Vrbosce u Vandy. Aby nedošlo k nějakému nedorozumění či dohadům, upřesňuji, že pobyt si platím, jako jiní ubytovaní. Mám pokoj s balkónem k východu, takže mne ráno budí slunce. Odpoledne už ke mně nesvítí, což je moc fajn, aspoň můj pokoj není jedna výheň. Od božího rána řvou cikády, ale po chvíli si na ten zvuk zvyknu a už ho ani nevnímám. Pan domácí dělá technickou kontrolu na kole, které mne bude vozit po ostrově. Sedlo sníženo, výška vyzkoušena, nasadím přilbu a můžeme jet. Vanda mě provází také kolmo a míříme k nejznámější pláži Soline. Tu přece znám, tady jsme byli na výletě, když jsem před pěti lety byla v hotelu Arkáda ve Stari Gradu. Jedeme ještě kousek za pláž a už je mi to jasné, tahle skála, takový přírodní skokanský můstek, se už několikrát objevila na Fotu dne. Vstup do vody je ale hodně krkolomný a pro kulhavku velice nebezpečný. Přesuneme se zpět k pláži, kde se vykoupeme a vracíme se do centra pohodlnou cestou kolem hotelu Adriatic. Vanda mi ukazuje obchody, kavárničky, restaurace, rybářské muzeum...vše pěkně pohromadě. Všude v jižních zemích se dodržuje polední siesta od dvanácti do tří, vracíme se tak akorát, abychom mohli siestovat, což já dodržuji i ve střední Evropě :-)
Odpoledne jedu zase k moříčku a nasbírám si malé ploché kamínky. Vzala jsem s sebou modrou barvu, namaluji mořské kamínky přímo tady. Dnes je slavnostní večeře na uvítanou, budou se grilovat ryby, které domácí koupili ráno na trhu ve Stari Gradu. K tomu zeleninová příloha z cuket a rajčat, vše ze zdejší zahrádky. Ryby miluji, tak si na nich pochutnávám a chválím vrchního grilovače. K večeři se podává i vlastní červené víno, ale já si jen cucnu a zůstávám u pití vody. Po jídle hrajeme Aktivity a moc se nasmějeme a takto rozveselená jdu před půlnocí spát. Ale to jsem neměla dělat, protože pak jsem se vzbudila ve dvě a do rána už jsem neusnula. Naštěstí mám noťas, a když už mne nebaví ani to, vzpomenu si na kamínky a maluju. Ráno Vanda připravuje apartmán ve druhém patře pro další hosty a dovoluje mi vyfotit si pár fotek i tam. Na stěně visí její svatební klobouček, a tak neodolám a dělám módní přehlídku a Vanda mě fotí. A já pro změnu pak fotím pláž a moře. Ani trochu nelituju, že jsem se sem i s tou nohou kulhavkou vypravila. Pandemie tady jakoby nebyla. V obchodech je sice povinná rouška, ale jinak potkávám lidi bez roušek. Vanda ale přísně dodržuje hygienická nařízení a všude v domě jsou připraveny dezinfekční přípravky a pro hosty vlastnoručně našila spoustu roušek, můžu si vybrat.
Pošlete odkaz na tento článek
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy až do Roudnice. Vlakem a rád. Smuteční řečník začal monotónně mluvit. Lidé se…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v telefonu. „Ne, fakt to nejde. S mou nohou bych to nezvládla.“ „To je škoda, víš jak dlouho…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve vysokém věku. Jenže moji příbuzní z toho mají legraci. Nepodporují mě v mým…
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím věkem jsem si blbé dny zakázal. V pětasedmdesáti je člověk rád, že ráno…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a mládí, ten skvělý a jistoty zaručující socialismus pod vedením rodné matky…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě nevstanu, protože určitě ještě nemám ve schránce předplacené noviny. Jenže…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na letní čas, protože se k ránu stejně budím, pokud je sluníčko. Přímo bych…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě. Samozřejmě, že dům se zahradou nese s sebou starosti, ale s tím jsem do…
A je to tu zase. Rok se s rokem sešel a já mám narozeniny. Letos jsem na to trochu vyzrála a pracovní oslavu jsem udělala společně s…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový život. Tu větu mi řekla sousedka asi dva roky po smrti manžela. Vybrala…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole, stát v potoce po kolena ve vodě, stavět hráz z kamení a větví, jen aby byla…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu turistů a hlavně peněz spoutané, přistaví se tobogány a nesou vznosný název…
Někdy se stane něco, co zůstane v paměti dlouhou dobu, celoživotně. Počátek události nastal v polovině minulého století na druhém stupni…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na kterou jsem nebyla připravena. Sestra Míša odjela do Anglie, začaly…
Jedno z přikázání Desatera praví – Pomni, abys den sváteční světil. Dnes je významný státní svátek, a i když nejsem zrovna věřící, slunce,…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát, protože nikdo z rodiny, široko daleko zpátky, se takového věku nedožil. Moje…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý perfektní. Obdivuje, jak se často scházíme, stále něco slavíme, jsme prý…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne. Modrá obloha bez mráčku předpovídala krásný letní den. Ještě chvíli ležet se…
Jen si představte to štěstí! Přemýšlím, co k obědu, protože v těchto vedrech se mi tedy moc vařit nechce, a slyším, jak Jindrovi kvákla…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před odchodem do práce nestihl, mohly jsme se sestrou a maminkou spolehlivě…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou kytarou na krku a černým kloboukem na hlavě. Jako klaun. Na sále tanečním s…
Na zastávkách či přímo ve vozech MHD každý z nás občas zažije něco, co ho překvapí, rozhodí či doslova naštve. Ale to, co zažili cestující…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z…
Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o život. V neděli jsem se vrátil z dovolené na Slovensku. Někteří nad ní i…
Každý z nás proživá svůj životní příběh. Každý máme svůj příběh trochu jiný, ale jedno máme všichni společné. Jednou přijdeme a jednou…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy Kníničské přehradě. Kozí Horka byla ke koupání a rekreaci u vody přímo ideální,…
Když jsem se stavila minulý týden u kamarádky Ivy na kafi, ptala se mě, jak to, že nic nepíšu, že to marně na íčku hledá. No nepíšu, teda…
"Vyměníme starý, oprýskaný, opotřebovaný a ošklivý nábytek, koberec a vymalujeme. Od vás potřebujeme, abyste z vnitřků skříní vše…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda ve společnosti. Když manžel zemřel, je pro mě samota ještě horší. Cíleně…
“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v Českých Budějovicích po Piaristickém náměstí blonďatá tříleťačka. Vyhlížela…
Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
-
HOKEJOVÁ TIPOVAČKA
-
Kvíz i60 - 21. týden
Čeští hokejisté v těchto dnech bojují na Mistrovství světa ve Švýcarsku. Úspěchy i neúspěchy české…
- Foto dne