Dnes poseču trávu na chatě, rozhoduji se jednoho krásného červencového dne. Jenomže sekačka bude asi potřebovat doplnit energetický nápoj, uvědomím si. Natural 95 jsem zvyklá přepravovat na kole, ale dnes cítím, že to nedám. Vzdálenost 18 km, dva pořádné kopce a poté procházka se sekačkou bez pojezdu na ploše pomalu půl hektaru, v tom vedru nic moc.
Jsem spořádaný občan a vím, že brát do veřejných dopravních prostředků nebezpečné látky je zakázáno. Ale tentokrát mne ďábel pokušení přemůže. Skleněná láhev od vína se šroubovacím uzávěrem, do poloviny naplněná průhlednou nažloutlou tekutinou, obalená několika vrstvami mikrotenových sáčků a zakrytá šátkem, končí v mém slaměném letním košíku. Nastupuji do autobusu a připadám si jako zbloudilý terorista Islámského státu. Autobus je téměř plný nic netušících cestujících všeho věku. S hrůzou vidím dědu s vnoučkem, postarší dámy s nákupem, slečny se sluchátky na uších – mé budoucí oběti! A má představivost pracuje dál na plné obrátky. Nehoda, při které se láhev rozbije a následný požár, přikrmený mým kontrabandem, nás všechny nemilosrdně zničí.
Řidič jede pomalu a rozvážně. Já si naopak přeji, ať už jsme proboha na místě! Po pár kilometrech se před námi nečekaně objevuje přenosný semafor, ohlašující práce na silnici. Je to na křižovatce, takže červená trvá nekonečně dlouho. Navíc se mi zdá, že navzdory obalům cítím benzinové výpary. Je horko a klimatizace při vypnutém motoru nefunguje. Abych se trochu uklidnila, sahám do košíku pro knihu, kterou jsem si zakoupila před odjezdem v knihkupectví na autobusovém nádraží. Zabodnu oči do textu a hned prvních pár stránek mne pořádně vyděsí. Polomrtvý Ing. Prokop právě ústy Karla Čapka barvitě líčí někdejšímu spolužákovi účinky svého ďábelského vynálezu. Kra…kra…To už je na mne moc. Knížka letí zpět do košíku. Naštěstí na semaforu naskakuje zelená a autobus se dává do pohybu.
Konečně jsme na místě. S úlevou vystupuji a v duchu se omlouvám všem spolucestujícím.
„Tak to už nikdy,“ říkám si pokorně, přestože vím, že benzin asi není Semtex, ani literární výbušnina.
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy až do Roudnice. Vlakem a rád. Smuteční řečník začal monotónně mluvit. Lidé se…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v telefonu. „Ne, fakt to nejde. S mou nohou bych to nezvládla.“ „To je škoda, víš jak dlouho…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve vysokém věku. Jenže moji příbuzní z toho mají legraci. Nepodporují mě v mým…
Redakce
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím věkem jsem si blbé dny zakázal. V pětasedmdesáti je člověk rád, že ráno…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a mládí, ten skvělý a jistoty zaručující socialismus pod vedením rodné matky…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě nevstanu, protože určitě ještě nemám ve schránce předplacené noviny. Jenže…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na letní čas, protože se k ránu stejně budím, pokud je sluníčko. Přímo bych…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě. Samozřejmě, že dům se zahradou nese s sebou starosti, ale s tím jsem do…
A je to tu zase. Rok se s rokem sešel a já mám narozeniny. Letos jsem na to trochu vyzrála a pracovní oslavu jsem udělala společně s…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový život. Tu větu mi řekla sousedka asi dva roky po smrti manžela. Vybrala…
Redakce
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole, stát v potoce po kolena ve vodě, stavět hráz z kamení a větví, jen aby byla…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu turistů a hlavně peněz spoutané, přistaví se tobogány a nesou vznosný název…
Někdy se stane něco, co zůstane v paměti dlouhou dobu, celoživotně. Počátek události nastal v polovině minulého století na druhém stupni…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na kterou jsem nebyla připravena. Sestra Míša odjela do Anglie, začaly…
Jedno z přikázání Desatera praví – Pomni, abys den sváteční světil. Dnes je významný státní svátek, a i když nejsem zrovna věřící, slunce,…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát, protože nikdo z rodiny, široko daleko zpátky, se takového věku nedožil. Moje…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý perfektní. Obdivuje, jak se často scházíme, stále něco slavíme, jsme prý…
Redakce
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne. Modrá obloha bez mráčku předpovídala krásný letní den. Ještě chvíli ležet se…
Jen si představte to štěstí! Přemýšlím, co k obědu, protože v těchto vedrech se mi tedy moc vařit nechce, a slyším, jak Jindrovi kvákla…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před odchodem do práce nestihl, mohly jsme se sestrou a maminkou spolehlivě…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou kytarou na krku a černým kloboukem na hlavě. Jako klaun. Na sále tanečním s…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
-
HOKEJOVÁ TIPOVAČKA
-
Kvíz i60 - 21. týden
Čeští hokejisté v těchto dnech bojují na Mistrovství světa ve Švýcarsku. Úspěchy i neúspěchy české…
- Foto dne
