Zní to jako klišé, ale moji energii jsou moje děti. Dvě neposedne holčičky, které me donutí brzy ráno vstát z postele, i když se mi vubec nechce, které mě rozesmeji, i když mi do smíchu vůbec není a díky nimž mě prostě zivot bavi. Jsou mým zibotabudicem a dodaji mi vzdycky stavu. Nekdy sice postavi si hlavu, ale za mou péči vracejí mi neskutečně množství lásky.