Když život se ladí do podzima
a drahokamy,
co propadaly mezi prsty,
už nikdo neposbírá.
Pak láska, co nebývala líná,
bledne i za noci,
pomalu odchází a ztrácí se
ve sklence vína.
To už je ale scéna jiná,
mění se pravidla
a taky role naše,
a rozum střípky nepobírá.
 
                         
                         
                         
                         
                         
							 
							 
							 
							 
							 
							 
					 
					 
					 
					 
					 
             
								 
								 
								 
								 
								 
								 
								 
								 
								 
								