Mýtus 1: Chřipka je neškodná nemoc
Řada lidí trpí představou, že chřipková infekce je mírná a neproblematická. Termínem chřipka se totiž mylně označuje mnoho různých onemocnění, jako třeba nachlazení, viróza či střevní infekci. „Tuto mylnou představu ještě umocňuje skutečnost, že u některých lidí se chřipka nemusí projevit horečkou, bolestí svalů, únavou, zimnicí a letargií,“ uvádí medicínský server Medscape. Nemoc sice může, zvlášť u zdravých a mladých jedinců, probíhat velmi mírně, ale také může vést až ke smrti.
Závažnost onemocnění závisí na cirkulujícím kmeni chřipky, na celkovém zdravotním stavu pacienta, zda trpí dalšími nemocemi, na jeho věku, na předchozí expozici chřipky či stavu očkování. U starších, oslabených nebo chronicky nemocných osob, které jsou onemocněním nejvíce ohroženy, může vyvolat zápal plic, postižení srdečního svalu nebo nervové tkáně a u dětí zánět středního ucha. Rovněž statistiky dokazují, že chřipková infekce není neškodná.
„Například ve Spojených státech každoročně usmrtí téměř 24 tisíc lidí a 226 tisíc pacientů skončí v nemocnici,“ vyčísluje Medscape. Celosvětově se počet obětí pohybuje mezi 250 až 500 tisíci ročně. V Česku si virus chřipky vyžádá na dva tisíce lidských životů, ať už následkem samotné infekce či kvůli dramatičtějšímu průběhu nemoci v souvislosti s dalšími chorobami, např. cukrovkou, astmatem, hypertenzí, jimiž pacient trpí.
Podle informací z VZP, lékaři v roce 2015 vykázali přes 158 tisíc klientů s chřipkou. Pojišťovna za jejich léčbu zaplatila bezmála 68 milionů korun. „Cena za léčbu pacienta s chřipkou je do značné míry závislá na komplikacích. U ambulantní léčby se běžně pohybuje v rozmezí několika stokorun. U hospitalizovaných pacientů je to však už výrazně více – zhruba od 8 000 do 35 000 korun,“ vysvětlil mluvčí VZP Oldřich Tichý. I u těch pacientů, kteří nejsou hospitalizováni, může chřipka vyvinout vážné komplikace jako je infarkt myokardu nebo cévní mozkovou příhodu. Chřipka se může také projevovat atypicky, například u starších lidí často probíhá bez horečky.
Mýtus 2: Chřipka je nakažlivá jen tehdy, když infikovaná osoba projevuje její příznaky
Chřipka se primárně přenáší z člověka na člověka. Viry se šíří kapénkovou infekcí, když nakažený pacient kašle, kýchá, nebo mluví. K přenosu ale dochází také při kontaktu s prostředím, předměty kontaminovaných nebo sliznicí infikované osoby.
„Jenže data ukazují, že virus se může šířit i od lidí, jež žádné příznaky chřipky nevykazují. Chřipkový virus je totiž přítomný v horních cestách dýchacích a nosohltanu osob již několik dní před nástupem symptomů,“ upozorňují autoři článku na webu Medscape. Chřipka je jasně detekovatelná v nosohltanu asymptomatických osob, a ti tak mohou nevědomky virus roznášet dál. Bohužel ani lidé, kteří již příznaky vykazují, nezůstanou z práce doma a nemoc vesele roznášejí. Medscape upozorňuje, že dokonce i zdravotničtí pracovníci s klasickou chřipkou pokračují v práci.
Mýtus 3: Nikdy jsem neměl chřipku, tak se nepotřebuji proti ní bránit
Tento společný argument proti očkování má několik variant: „Zdravě jím. Cvičím. Myji si ruce. Nikdy jsem neonemocněl chřipkou.“ Jen proto, že někdo nikdy neměl chřipku, neznamená, že se nemůže nakazit. Dokonce i zdraví silní lidé se mohou nakazit chřipkou s kritickým průběhem, o čemž svědčí vysoká nemocnost během pandemie chřipky H1N1 v roce 2009.
V Česku není očkování proti chřipce příliš oblíbené. Proočkovanost dosahuje jen pěti až sedmi procent, což je v porovnání s řadou dalších evropských států velmi nízký podíl. Za vyspělými zeměmi zaostáváme i v proočkovanosti rizikových skupin populace (starší a chronicky nemocné osoby) i zdravotnického personálu. Vakcinace proti sezonní chřipce se nejdůrazněji doporučuje chronicky nemocným, u nichž chřipka vede ke zhoršení jejich základního onemocnění, a lidem od 65 let věku. Dále je doporučena ochrana včasným očkováním těhotným ženám a ženám, které plánují těhotenství během chřipkové sezony, obézním osobám a kuřákům.
Zdravotní pojišťovny přitom většinou na očkování přispívají, což loni využilo bezmála patnáct tisíc klientů VZP. Vakcína stojí kolem tří set korun, což je méně, než kolik v lékárně zaplatíme za vitamíny a další volně prodejné léky, když nemoc propukla. Aplikována by měla být koncem září, ještě než epidemie propukne. Přesto většina populace vakcinaci odmítá. Zčásti za to mohou i lékaři. Svých pacientů se jen ptají: Přejete si očkování proti chřipce? „U důležitých léků ale diskusi nevedou. Neptají se diabetiků, zda chtějí brát antidiabetika či inzulin, ale jednoznačně tyto přípravky doporučí jako důležitou léčbu. Stejně tak by se neměli ptát pacienta, zda chtějí vakcínu proti chřipce, ale důrazně doporučit každoroční očkování,“ doporučuje Medscape.
Úroveň ochrany očkování závisí na aktuálně převládajícím cirkulujícím kmeni, na historii očkování příjemce a stavu jeho imunity. V průměru je vakcína účinná u dospělých mezi 18 – 65 lety ze 60%, u lidí starších 65 let je to 20 až 44%.„Ochrana sice není optimální, ale vakcinace zabrání onemocnění a hospitalizacím velkého množství pacientů,“ připomíná Medscape.
Mýtus 4: Pro prevenci chřipky nelze nic dělat
Naopak, nákazu virem chřipky může snížit řada opatření, jako je hygiena rukou, etiketa kašle, respirační hygiena včetně vyhýbání se těm, kteří již onemocněli. Jak už bylo řečeno, dalším důležitým nástrojem prevence je očkování proti chřipce. Někdy mohou být preventivně lidem nasazeny i některé z antivirových léků. Tento přístup se používá například v rodinách, jejichž vysoce rizikoví členové jsou vystaveni chřipkové nákaze.
