Portál i60 budiž pochválen!

A máme po Velikonocích.

Tak jsem zase jednou, asi po padesáti letech, jela vlakem. Z Hlavního nádraží směr milované jižní Čechy. Musím říci, spokojenost na všech stranách. Usměvavý průvodčí v bílé košilce, vlak čistý, oba jako ze škatulky. Dokonce vlak jede i na minutu přesně.

Naposledy jsem jela vlakem s mamkou, tátou a ségrama, když ještě vpředu funěla parní lokomotiva a tatínek v zastávkách běhal na peron koupit párky a pivo v papírovém kelímku. Jo, kde jsou ty časy...

Sedím spokojeně v kupé, neb vlak mi neujel a beranovi v tašce se zatím ouška neulomila. Do kupé přistupuje manželský pár. Zašustí noviny a mne najednou trkne, že jsem si zapomněla koupit Mladou frontu Dnes. Ach jo, to již nestihnu. Dnes má totiž vyjít článek s Janem Raškou, naším milým Honzou, o portálu i60. Ráda bych si ho přečetla. A tak nenápadně navazuji hovor.

Fakt mne překvapilo, že na otázku, zdali znají portál i60, mi paní suverénně odpověděla: " No, jistě! Jsme tam oba." Zbystřím. Paní je podobná jihočeské Hance, že bychom se konečně poznaly?

Vysvětlím jim, o co jde, a oni článek hledají. V příloze ho nenašli. Paní na mne trochu podezíravě kouká, zdali si nevymýšlím, prohlíží si mne zkoumavě od hlavy k patě. Ale pak mi pán, s úsměvem a rozmáchlým gestem majitele vydavatelství, podává slavnostně dvojlist novin a já začínám číst.

Nejdříve se slušně pozdravím s Honzou, na fotografii je téměř v životní velikosti, vzbuzuje respekt. A pak čtu a čtu...ano, na portálu jsou i osamělí senioři, ale takoví, co mají peníze i na nezbytný provoz internetu, mají počítač a mají děti či vnoučata, kteří jim se záhadnou moderní technikou pomohou. Prostě, i když jsou možná osamělí, tak nejsou sami a jsou rozhodně aktivní. A pokud jim k aktivitě a k získání přátel pomůže portál i60, má jistě pro ně značnou cenu.

Vím, že má cenu i pro ty, kteří mají spoustu přátel. Nabízí realizaci v aktivitách, o kterých mnozí neměli ani tušení. Tedy já určitě ne. Mluvím nyní o psaní a hlavně o fotografování a dalších činnostech s fotografováním spojených. Již nyní si představuji ráj bledulí, malebnou Hlubokou se svým zámkem, ZOO, velikonočními slavnostmi, rybníky, stromy, s plánovanými i překvapivými setkáními... Prostě, představuji si pohádku jižních Čech v reálu i na fotografiích.

"A která jste vlastně vy?," vyhrkne na mne ta drobná, nenápadná paní. "Nejste Vanda?" Tentokrát hrkne ve mně. Skoro nadskočím na sedadle.

"V létě jedeme na dovolenou na Hvar. Můžeme se u vás stavit? Pozdravujte manžela, je sympaťák... Ale již musíme vystupovat. Ty noviny si
nechte, máte je od nás na památku. Také pozdravujte na íčku. My ho zatím jenom čteme, ale kdo ví, jak to bude po dnešku dál..."

Tak to nám ty Velikonoce začínají vesele.

Koukám docela vyjeveně na ubíhající krajinu za oknem a nevěřím svým očím. Portál i60 budiž pochválen!

Respektovaný portál starší generace, fajn redakce, stále vzrůstající počet milých a aktivních čtenářů. Co více si přát?

Snad, radujme se a tvořme společně, pokračujme a děkujeme Vám, milá redakce!

A abych nezapomněla, předávám všem pozdrav od neznámých čtenářů nejenom z vlaku!